Mika Waltari

Pozoruhodné a barvité osudy vypravěče Sinuheta čtenáře zavedou do významných míst tehdejšího světa, do válečné vřavy, nelítostných bojů o moc, dvorských pletich a úkladů tak podrobně a věrohodně, že lze jen obdivovat.

Kniha britského historika líčí osudné dny před rozhodující bitvou o Cařihrad v květnu 1453, která přinesla zánik byzantské civilizace.

Hrdinou nevšedního dramatického příběhu z počátku 5. století př.n.l. je Etrusk, pocházející z řeckých měst Malé Asie, jehož putování sleduje autor z Milétu přes bojiště starého Řecka, Kypros a Salamis až k řeckým osadám v dnešní Itálii.

Finského spisovatele Miku Waltariho (1908 – 1979) proslavil na celém světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet. Přesto Waltari v Egyptě nikdy nebyl – ani před napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichž se jeho romány odehrávají.

čte Josef Červinka, rozhlasová nahrávka roku 1983 Četba z jednoho z nejvýznamnějších světových románů 20. století.

„Toto vše jsem napsal já, Sinuhet, Egypťan, pro sebe sama. Nikoli pro bohy, ani pro lidi, ani pro zachování svého jména navěky, nýbrž pro sebe sama, ubohého a ztrápeného, a pro své srdce, jež dostalo svou míru plnou.“ Rákosová loďka se houpe na hladině Nilu.

Historický román slavného finského spisovatele Miky Waltariho pojednává o navýsost dramatickém okamžiku lidských dějin – o ukřižování Ježíše Krista.

„A svěřím ti zázrak, jenž se mi zjevil ve snu: Cesta sama je již královstvím.“ ***** Před Velikonocemi dramatického roku, který v budoucím křesťanském kalendáři ponese číslovku 30.

Poutavý příběh dvou finských mladíků, studenta Mikaela a jeho přítele, siláka a odlévače děl Anttiho, se odehrává v Evropě první poloviny 16. století.

Poslední historický román známého finského romanopisce vydaný za jeho života se odehrává v Římě za vlády císařů Claudia, Nerona a Domitiana. Minutus, původem z Antiochie, vyrůstá v Římě po boku mladého Nerona.

Příběh lásky a zrady na pozadí dobytí nejslavnějšího města přelomu středověku a novověku.

Románová freska slavného finského spisovatele Miky Waltariho barvitě líčí dobývání Konstantinopole, kdysi největšího města světa, které navázalo na starobylé tradice římské říše.

Volné pokračování románu Krvavá lázeň nás zavede opět do 16. století, do islámského světa, ba dokonce do samého jeho středu – do harému a na dvůr osmanského sultána Sulejmana.

Další z historických románů finského spisovatele Miky Waltariho stylem připomíná jeho slavného Egypťana Sinuheta. Protagonistou barvitého příběhu z počátku 5. století př. n.

Pravda o Estonsku, Lotyšsku a Litvě. V dubnu 1941, v období křehkého klidu mezi finskou zimní a pokračovací válkou, spatřila světlo světa nenápadná kniha podepsaná pseudonymem Nauticus.