Michal Šanda

Na repolelo Kruh logicky navazuje Čtverec. Definován je jako rovinný útvar ohraničený čtyřmi shodnými úsečkami. Jeho obsah se spočítá podle vzorce a x a, to ale ještě nemusíte znát. Pojďme spolu radši blbnout na kvadrát.

My lidé jsme už takoví, že nevydržíme chvíli na místě a neustále se musíme přesouvat, ať už z povinnosti, nebo dobrovolně. Do školky, do školy, rodiče do práce. O víkendu na chalupu k babičce a dědovi. O prázdninách na hory nebo k moři.

Jsou to pouhá slova, přesto mají velkou moc. Není jich vůbec moc: děkuji, prosím, omlouvám se, rádo se stalo, na shledanou, dobrou noc. Kdo je zná, tomu v nouzi přijdou na pomoc.

Mozek z blázna je soubor dvaadvaceti povídek ze současnosti napsaných v rozmezí let 2019–2023. Poněkud hořké čtení o naší době a o nás samých je vyvážené literárním experimentátorstvím, jež je pro autora erbovním znamením.

Pokud se rozhlédneme dokola, opíšeme očima kruh a zároveň kolem sebe spatříme spoustu věcí, co nás obklopují a jsou také kulaté, třeba míč, hodiny, talíř, gramodeska. Sami si doplňte a dokreslete další, buď zítra, nebo už dneska.

Za tím musí být něco – ale co? A co tady tak ukrutně vřeští? Samá otázka, na něž naleznete odpovědi právě v této knížce.

Vlak projede bez zastavení nádražím a řítí se deštěm zkrápěnou krajinou neznámo kam. Cinkání esemesek. Překřikování se do mobilů. Mezi cestujícími se v přeplněném vagónu počíná šířit tekutá nenávist.

Michal Šanda sesbíral v posledních letech řadu ocenění, byl nominován na Magnesii Literu, získal komiksovou cenu Muriel nebo mezinárodní Bologna Ragazzi Award.

Brutální idiocie. Vulgárnost. Špína. Autentické diskuse z internetových serverů. Tohle není poezie. Je to čirá nenávist.

Ernest Hemingway prohlásil, že literatura je ke spisovateli stejně nemilosrdná jako k toreadorům korida. Obrazně se to dá říci o životě jako takovém. S přibývajícím věkem člověk ztrácí na rychlosti a ani reflexy nejsou už hbité, jako dřív.

Oskar se těší na začátek sezóny, až vyrazí na dravce, na sumce, štiky a candáty. Když ovšem očekávaný den nadejde, onemocní angínou. Celý zoufalý se vrátí od lékaře domů a stane se zázrak: z koberce je najednou řeka.

Kdyby nebohá žížala tušila, kam se vydává, zůstala by raději skrytá v zemi, mezi kořínky petrklíčů a mějemi. Datel si udiveně ťuká na čelo: Tuk! Ťuk! Ťuk! Mezi ptáky se jí zachtělo? Orlí let. Ostříží zrak. Dravčí spár. Do toho chvástavý chřástal ječí. Kuku!

Michal Šanda (1965) je zkušený a známý autor, vydal řadu básnických sbírek, povídek, divadelní hry. Postupem času si dokázal vybudovat zcela osobitou a nezaměnitelnou poetiku. Jeho nová knížka je z hlediska žánrů velice pestrá a proměnlivá.

Díky bezbřehé svobodomyslnosti zdejšího hostinského, kterou by nezasvěcení mohli považovat za lhostejnost a bordelářství, si hosté přizpůsobili hospodu k obrazu svému a zaplnili ji bizarní směsicí nejroztodivnějších předmětů od aristonu po vycpaného kosa.

Umyvadlo plné vajglů má podtitul nepřípadné glosy, protože Markovo evangelium nekomentuje, ale paralelně s ním vytváří naprosto odlišný příběh, než je ten Ježíšův.