Michal Šanda

My lidé jsme už takoví, že nevydržíme chvíli na místě a neustále se musíme přesouvat, ať už z povinnosti, nebo dobrovolně. Do školky, do školy, rodiče do práce. O víkendu na chalupu k babičce a dědovi. O prázdninách na hory nebo k moři.

Umyvadlo plné vajglů má podtitul nepřípadné glosy, protože Markovo evangelium nekomentuje, ale paralelně s ním vytváří naprosto odlišný příběh, než je ten Ježíšův.

Díky bezbřehé svobodomyslnosti zdejšího hostinského, kterou by nezasvěcení mohli považovat za lhostejnost a bordelářství, si hosté přizpůsobili hospodu k obrazu svému a zaplnili ji bizarní směsicí nejroztodivnějších předmětů od aristonu po vycpaného kosa.

Michal Šanda (1965) je zkušený a známý autor, vydal řadu básnických sbírek, povídek, divadelní hry. Postupem času si dokázal vybudovat zcela osobitou a nezaměnitelnou poetiku. Jeho nová knížka je z hlediska žánrů velice pestrá a proměnlivá.

Brutální idiocie. Vulgárnost. Špína. Autentické diskuse z internetových serverů. Tohle není poezie. Je to čirá nenávist.

Vlak projede bez zastavení nádražím a řítí se deštěm zkrápěnou krajinou neznámo kam. Cinkání esemesek. Překřikování se do mobilů. Mezi cestujícími se v přeplněném vagónu počíná šířit tekutá nenávist.

Michal Šanda sesbíral v posledních letech řadu ocenění, byl nominován na Magnesii Literu, získal komiksovou cenu Muriel nebo mezinárodní Bologna Ragazzi Award.

Sto po všech stránkách obtížně zařaditelných textů představuje úkrok stranou z dosavadní autorovy tvorby, anebo možná nový začátek. Uvozené jsou všeříkajícím Shakespearovým citátem: Čemu se chechtá? On naříká.

Ernest Hemingway prohlásil, že literatura je ke spisovateli stejně nemilosrdná jako k toreadorům korida. Obrazně se to dá říci o životě jako takovém. S přibývajícím věkem člověk ztrácí na rychlosti a ani reflexy nejsou už hbité, jako dřív.

Kdyby nebohá žížala tušila, kam se vydává, zůstala by raději skrytá v zemi, mezi kořínky petrklíčů a mějemi. Datel si udiveně ťuká na čelo: Tuk! Ťuk! Ťuk! Mezi ptáky se jí zachtělo? Orlí let. Ostříží zrak. Dravčí spár. Do toho chvástavý chřástal ječí. Kuku!

Mozek z blázna je soubor dvaadvaceti povídek ze současnosti napsaných v rozmezí let 2019–2023. Poněkud hořké čtení o naší době a o nás samých je vyvážené literárním experimentátorstvím, jež je pro autora erbovním znamením.

Oskar se těší na začátek sezóny, až vyrazí na dravce, na sumce, štiky a candáty. Když ovšem očekávaný den nadejde, onemocní angínou. Celý zoufalý se vrátí od lékaře domů a stane se zázrak: z koberce je najednou řeka.