Karel Čapek

První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i „absolutno“ – boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů.

Trapné povídky vyšly poprvé v roce 1921. Karel Čapek se v nich svým nezaměnitelným stylem zaměřuje na osudy lidí a jejich charaktery. Po přečtení knihy zjistíte, že od doby napsání těchto povídek se vlastně moc nezměnilo.

Karel Čapek svůj světově proslulý román Válka s mloky napsal v roce 1935. Díky své schopnosti citlivě reagovat na dění ve společnosti a ve světě, si zřetelně uvědomoval nebezpečí nastupujícího fašismu a jeho destruktivní ideologie.

Zpočátku jsou Mloci roztomilí, dělníci – levná pracovní síla, která má za úkol za lidstvo udělat těžkou a nepříjemnou práci, kterou nechce nikdo dělat. Jenže i na ně platí okřídlené rčení, že jsou „dobří sluhové, ale zlí páni“.

Válka s Mloky se dlouho rozvíjí jako koláž novinových výstřižků a jiných skvěle parodovaných záznamů o podivuhodných Mlocích, kteří se naučí mluvit, pracovat, chovat se jako lidé, chybí jim jen schopnost tvořivě myslet.

V jižním Pacifiku člověk nikdy neví, na co narazí. Kapitán J. van Toch fascinovaný místními legendami o podivných ďáblech se rozhodne zjistit, co je na pověstech pravdy. Objeví zvláštní druh obojživelníků, kteří ho překvapí svou inteligencí a učenlivostí.

Námořní kapitán van Toch objeví v Tichém oceánu podivuhodné inteligentní tvory podobné mlokům. V touze po bohatství s nimi zahájí výměnný obchod. Zpočátku jim dodává kovové nože na obranu proti žralokům, na oplátku mu mloci přinášejí nalezené perly.

Kultovní ilustrované vydání románu Války s Mloky, v němž se snoubí genialita světoznámého spisovatele a originalita jednoho z nejvýraznějších a nejoceňovanějších německých malířů druhé poloviny 20. století.

Slavná divadelní hra Věc Makropulos, kterou napsal Karel Čapek, s tématem dlouhověkosti byla poprvé uvedena na jevišti vinohradského Městského divadla v roce 1922. Žánrovým určením je to komedie o třech dějstvích s přeměnou, byť v konečném vyznění komedií velmi hořkou.

Starý nevyřešený právní spor „věc Makropulos“ o velký majetek se začne objasňovat díky operní divě Emilii Marty. Jak je možné, že zná neuvěřitelné detaily kauzy? Za záhadou stojí elexír, který ji „obdařil“ nesmrtelností.

Účinkují Josef Vinklář, Jiří Sovák, Rudolf Hrušínský, Miloš Nedbal, Jiří Mikota, Stanislav Fišer, Vlastimil Brodský, Čestmír Řanda, Svatopluk Beneš, Viktor Preiss, Jana Drbohlavová, Vladimír Krška, Pavel Spálený, Roman Hemala, Růžena Lysenková.

Soubor zajímavých cestopisných fejetonů Karla Čapka zachycuje autorovo okouzlení španělskou krajinou, architekturou i tajemnou atmosférou španělských měst.

O lidech, zvířatech, přírodě, záhadách a umělé inteligenci z tvorby geniálního autora. V prosinci letošního roku uplyne 85 let od smrti jednoho z největších českých spisovatelů Karla Čapka (1890–1938).

Dvě CD, na kterých je kniha čtena panem Josefem Somrem. Jeho charakteristický přednes dokonale umocňuje vytříbený humor autorových povídek a spolu s podmanivým hudebním doprovodem Petra Skoumala tvoří velmi příjemný komplet…

Zahradníkův rok je úsměvná knížka o tom, co všechno čeká na zahrádkáře v průběhu celého roku. Karel Čapek humornou formou vystihuje zahrádkářovu lásku k přírodě včetně každodenních starostí s tím, aby jeho zahrada rostla.

Soubor humorně laděných fejetonů od mistra české literatury přináší úsměvná pozorování a historky ze života zahrádkářů a zahradníků.

Knihu Karla Čapka s originálními ilustracemi jeho bratra Josefa „pro poučení všem zahrádkářům“ jistě není třeba dlouze představovat. Úsměvně milé vyprávění autora coby zkušeného zahrádkáře.

„Růže a floxy, helenium a coreopsis, denivka, mečík, zvonky a oměj a oman a rojovník a kopretina – bůh zaplať, ještě dost toho kvete na ty špatné poměry.

Alegorická divadelní hra Ze života hmyzu patří již téměř sto let ke klasikám českých divadelních jevišť. Toto nadčasové komediální drama bratří Čapků ve třech dějstvích popisuje lidské vlastnosti (převážně záporné), demonstrované na postavách z hmyzí třídy.

Soubor Čapkových politických statí nesměl po únoru 1948 vycházet a znamenal i autorovo nucené odmlčení, jemuž pomohl až zájem o jeho dílo ze Sovětského svazu. Přesto se však tato kniha dočkala z pochopitelných důvodů nového vydání až po listopadu 1989.