Jaroslav Malina

Profesor Jaroslav Malina navazuje na svá předchozí díla „Anti-encyklopedie anti-antropologie“ nebo „Světoví geniové v chajjámovských čtyřverších“.

Ve svém dalším díle nazvaném Poslední výroky známých (ne)smrtelných pohybujícím se na rozhraní poezie, aforismů, mystifikace, encyklopedie a didaktického textu si prof. Jaroslav Malina vytyčil mimořádně ambiciózní úkol.

Obsahem knihy antropologa a spisovatele prof. PhDr. Jaroslava Maliny, DrSc., je reflexe člověka, společnosti a kultury z perspektivy poetické literární narace a exaktních antropologických slovníkových definic.

Hlavním hrdinou knihy je „fenomén hlavy“, kterou autor představuje v širokém spektru různých jazykových a kulturních souvislostí.

V hříčce s fiktivním unikátním archeologickým nálezem, tedy fíkovými listy, které rytíři předávali svým dámám k přikrytí ohanbí předtím, než se vzdálili na dlouhou cestu.

Název knihy možná evokuje titul světově proslulého satirického románu „Hlava XXII“ amerického spisovatele Josepha Hellera, jenž vychází z vojenského paragrafu XXII.

Míra fantazie a touhy, kterou různé kultury používaly při hledání způsobů a prostředků k určení místa a osudu člověka ve světě a také při předvídání budoucnosti, nezná hranic ani v čase.

Monografie věnovaná životu a dílu sochaře, šperkaře a uměleckého pasíře Miroslava Štěpánka, nar. 7. 1. 1953 ve Velkém Meziříčí. Vyučil se v oboru tváření kovů, umělecké řemeslo studoval soukromě.

Kniha Nekorektní epigramy korektní doby (1) zkoumá prostřednictvím epigramů možnosti kognitivní poezie, jejímž je průkopníkem, při popisu dnešního politického a veřejného života.

Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů.

Dvanáct tenisových hvězd (Berdych, Djoković, Federer, Kodeš, Krejčíková, Kvitová, Lendl, Lenglenová, Nadal, Navrátilová, Štěpánek, Tilden) je představeno v poetických profilech, resumé jejich kariéry a ve výstižných uměleckých ztvárněních.

Encyklopedicky koncipovaná a současně hravá kniha antropologa, archeologa a spisovatele Jaroslava Maliny uvádí v „Chajjámovských čtyřverších“ významné vědce, umělce, politiky a vojevůdce.

Autora současného knižního titulu TENISOVÁ RAKETA ve výtvarných a básnických variacích, celostního antropologa prof.

V této knížce jsou prezentováni tři výtvarníci Zdeněk Macháček, Jaroslav Svoboda a Miroslav Štěpánek a jejich artefakty, které v letech 2011–2013 vytvořili pro projekt Člověk–Auto / Auto–Člověk: Život – věda – umění.

Cyklus charakterizující v básnické a výtvarné nadsázce intelektuální, a/sociální a profesní rysy člověka. Publikace je pokračováním dlouhodobého autorova záměru – snahy o prolnutí vědy a umění na půdorysu celostní antropologie.