Jaromír Jindra

Historický román, odehrávající se v první polovině 14. století, v neklidných dobách Českého království po vraždě Václava III. Na uprázdněný trůn usedl manžel přemyslovské princezny Anny Jindřich Korutanský, ale nespokojení čeští pánové už pomýšlejí na změnu.

Zatímco Karel IV. očekává v Norimberku narození syna, do vesnic v okolí pražských měst se vkrádá strach, vyvolaný četnými nálezy mrtvých a zohavených žen. Podle všeobecného mínění je má na svědomí pekelný démon.

Zatímco Karel IV. neustále doufá, že mu Anna Svídnická dá vytouženého dědice, velitel jeho osobní ochranné družiny Karel Rozoumek se chystá vzdát svého postavení u císařského dvora.

Zločiny dvorního rady nejsou klasickou detektivní sérií, třebaže se tu setkáváme se skutečnými kriminálními případy, jež se staly v Českých Budějovicích a jejich nejbližším okolí v letech 1909–1914.

Král Jan Lucemburský učinil vše, co bylo možné, aby jeho syn Karel usedl na trůn císaře Svaté říše římské, a svůj životní úkol považuje za skončený.

Dvanáct mužů z blízkosti kralevice Karla zemřelo na hostině pořádané v augustiniánském klášteře v italské Padově. Kdo a proč se pokusil odstranit prvorozeného syna českého krále?

Po jednání s vévodou Albrechtem Habsburským v Budějovicích na podzim roku 1350 se Karel IV. účastní lovu v blízkosti Zvíkova. Mezi lovci, kteří se po skončeném honu sešli na shromaždišti, však král chybí.

Matouš Rozoumek, kdysi dvořan Jana Lucemburského, narazí na stopy chystané vzpoury vévodů, jejímž cílem je sesadit Karla IV. z trůnu panovníka Svaté říše římské.

Po jednání s vévodou Albrechtem Habsburským v Budějovicích na podzim roku 1350 se Karel IV. účastní lovu v blízkosti Zvíkova. Mezi lovci, kteří se po skončeném honu sešli na shromaždišti, však král chybí.

Matouš Rozoumek, kdysi dvořan Jana Lucemburského, narazí na stopy chystané vzpoury vévodů, jejímž cílem je sesadit Karla IV. z trůnu panovníka Svaté říše římské.

Karel Lucemburský se jako nový panovník navrací z vítězného tažení proti Ludvíku IV. Bavorovi, kterým si upevnil postavení římsko-německého krále.

Karel Lucemburský se jako nový panovník navrací z vítězného tažení proti Ludvíku IV. Bavorovi, kterým si upevnil postavení římsko-německého krále.

Kdo ukradl z vitríny v muzeu vzácnou dýku, kterou objevila v troskách Wolfensteinu trojice kamarádů? Proč se v noci v hradní zřícenině pohybují podivná světla? Kdo zanechal ve sněhu stopy neustále měnící směr a kam vlastně vedou?

Vyděračův list, vložený do strašidelné schránky, lidské lebky, se jednoho dne roku 1640 objevil na stole budějovického purkmistra.

Na zasedání budějovické městské rady pod vedením váženého purkmistra Floriána Kudrny se mělo toho dne jednat o rozšíření staré budovy radnice zakoupením vedlejšího měšťanského domu.

Děj nejnovějšího příběhu z úspěšného cyklu Vzpomínek budějovického kata umístil autor do roku 1645, do časů konce třicetileté války, která naštěstí do osudů obyvatel malebného jihočeského města nezasáhla. Lidé jsou tu však přesto vyděšeni násilnou smrtí.

Budějovice, tehdy ještě bez označení České, a jejich okolí v neklidných časech po roce 1641 jsou dějištěm dalších příběhů, zaznamenaných ve vzpomínkách budějovického kata.

Budějovice a jejich malebné okolí v prvních letech druhé poloviny 17. století jsou dějištěm posledního z šesti napínavých soudních případů, zaznamenaných katem Francim.

Ke královskému dvoru přichází zemanský synek Jan z Trocnova, aby se tady podobně jako jiní mladí šlechtici naučil všemu, co je třeba umět pro budoucí dvorskou službu.

Historický román, odehrávající se v první polovině 14. století, v neklidných dobách Českého království po vraždě Václava III. Kdo zavraždil posledního přemyslovského krále? Jaké k tomu měl důvody?

Staroměstský měšťan Viktorín z Grafenfelsu chce zachránit svého přítele, novoměstského radního Eliáše Rozýna z Javorníka, uvězněného v souvislosti se vzpourou českých stavů proti císaři Ferdinandovi.

Eliáše Rozýna z Javorníka, uvězněného v souvislosti se vzpourou českých stavů proti císaři Ferdinandovi. Jako jedinou možnost vidí přímluvu vrchního státního žalobce Kapra z Kaprštejna.

Historický román nás zavádí do doby tzv. války královen – Elišky Přemyslovny a její nevlastní matky Rejčky Polské. Jako každý boj, tak i tento se vede všemi dostupnými prostředky včetně intrik, jedu či zrady.

Z Jeleního příkopu se ozývá řev erbovního lva Českého království Mohameda. Rudolf II. se marně snaží zapomenout na neblahý horoskop, spojující jeho osud s osudem lva v jedno.