Jan Bauer

Dne 7. února 1311 byl v bazilice sv. Víta na Pražském hradě slavnostně korunován nový český král Jan Lucemburský a spolu s ním i jeho žena Eliška. K její korunovaci byl použit nádherný zlatý a perlami a safíry zdobený diadém, jaký nosila už její matka Guta Habsburská.

Sexuální touhy se v lidských dějinách projevují podstatně výrazněji, než jsou ochotni přiznat mnozí renomovaní historikové.

Je říjen roku 1306. Na oslavu zvolení nového českého krále Rudolfa Habsburského se na rynku Většího Města pražského koná rytířský turnaj.

Krátce poté, co se dvorní císařský astronom Tycho Brahe zúčastnil hostiny pořádané Petrem Vokem z Rožmberka v jeho hradčanském paláci, musel ulehnout s horečkou a prudkými bolestmi.

Prahu na sklonku 16. století vyděsí letáky záhadného Bratrstva růžového kříže, které se přes noc objevují na vratech kostelů. Jejich autoři slibují příchod dne osvícení a rozdrcení ďábla nevědomosti.

Jeden z nejplodnějších a nejoblíbenějších českých autorů Jan Bauer o své nové knize říká: „Praha byla podvakrát císařským městem. Poprvé za panování Karla IV., podruhé za vlády uměnímilovného podivína Rudolfa II.

Krátce poté, co císař Zikmund Lucemburský konečně usedl na český trůn, umírá. Jeho manželka krásná a smyslná Barbora Celská intrikuje za jeho zády a chce se zmocnit vlády v Čechách a v Uhrách.

Šlechtic Raimund z Pušperku doprovázel Elišku Přemyslovnu na její svatbu s Janem Lucemburským ve Špýru. S královskými manželi se také vrátil do Čech a po Janově slavné korunovaci konečně zamířil domů na svůj hrad Pušperk v podhůří Šumavy.

Stejně jako při popravě 27 českých pánů stojí 11. února 1633 na Staroměstském rynku lešení potažené černým suknem. Kat zde setne hlavu 16 důstojníkům Valdštejnovy armády, kteří dezertovali z bitvy u Lützenu.

První léta jednadvacátého století přinesla v oblasti nádorové imunologie a protinádorové imunoterapie velmi významné poznatky, které se ve stále větší míře promítají do běžné klinické praxe.

Lže autor Šifry mistra Leonarda? Všem, kteří pozorně četli Šifru mistra Leonarda jistě neuniklo, že ji napsal nikoliv nevěřící cynik, ale člověk hluboce věřící.

Mordy v časech císaře Rudolfa II. Písař zemského soudu Lukáš Trobl z Květnice náhodou vyslechne v zapadlé krčmě U Bláznivé kobyly rozhovor dvou neznámých mužů, v němž zazní slova o tom, že „je třeba zabít císaře“.

Janu Žižkovi jsou věnovány další a další publikace, avšak na jeho nástupce Prokopa Holého je upřena mnohem menší pozornost. Známý a oblíbený autor historických knih Jan Bauer tento dluh ve výročním roce husitské revoluce napravuje, a to zasvěcenou a čtivou formou.

Opat premonstrátského kláštera na Strahově Gerard požádá královského soudce Melichara z Roupova o vyšetření záhadných vražd, které vypadají, jako by se jich dopustil sám ďábel. Jaké pekelné rejdy se na Strahově dějí? Chce snad odtud ďábel řád premonstrátů vypudit?

V lesích kolem hradu Křivoklátu pořádá král Jan Lucemburský štvanici na jeleny. V jejím průběhu je zabit královský lovčí Hynek z Bukové. Šlo jen o nešťastnou náhodu nebo o úmyslnou vraždu. Jan Lucemburský se dokonce domnívá, že obětí této vraždy se měl stát on sám.

Děj historické detektivky se odehrává v srpnu 1306, bezprostředně po olomoucké vraždě posledního přemyslovského krále Václava III.

Když vyslovíme jméno královské dynastie Lucemburků, vybaví se nám Otec vlasti Karel IV., hrdinská smrt slepého Jana u Kresčaku nebo bojovník s husity, údajně proradný Zikmund.

Cílem publikace je podat srozumitelný přehled o nových poznatcích v biologii, imunitě a diagnostice mCRC ve vztahu k existujícím a nově se objevujícím možnostem léčby.

Kniha obsahuje zajímavé a záhadné příběhy světových dějin od starověku až do 20. století. Můžeme uvést např.: Vládly starému Egyptu faraónky?

„Představte si, spí se svým bratrem a dokonce i otcem!“ šeptají si tajně obyvatelé Říma. „Je to vražednice!“dodávají druzí. „A taková děvka dokonce předsedá kardinálům!

Vydejte se s námi do Podyjí, do kraje na pomezí Moravy a Dolních Rakous, kde na prosluněných svazích zraje víno a četné hrady a zámky připomínají dávnou historii.

Zdaleka ne všem českým panovníkům bylo dáno zemřít ve vlastní posteli obklopeni svými nejbližšími. Už kníže Václav, později svatořečený patron země české, byl bestiálně ubit družinou svou mladšího bratra Boleslava.

Tři svatí a jeden loupežník, dvě přemyslovská knížata a dva čeští básníci, celkem šestnáct známých i méně známých osobností, které v této knize představuje zkušený autor literatury faktu Jan Bauer, má jedno společné – podivný konec.

Stárnoucí Rožmberk Petr Vok už ví, že jeho sňatek s mladičkou Kateřinou z Ludanic byl omyl.