Irena Dousková

Soubor devíti komorních povídek. Časový oblouk klenoucí se jako duha od sovětské okupace naší země v roce 1968 přes pohřeb Václava Havla po covidovou současnost tvoří dějinné pozadí groteskně-melancholických příběhů.

Hned v úvodu této vtipné, ale i dojemné perestrojkové „road-movie“ definuje dvacetiletá Róza svůj osudový plán zcela jasně. Musí „najít Ostraváka a přiznat, že ho miluje“.

Navazuje na úspěšnou audioknihu Hrdý Budžes Prvotinou Goldstein píše dceři započala autorka Irena Dousková řadu populárních knih se silnými autobiografickými rysy – Hrdý Budžes, Oněgin byl Rusák a Darda.

Druhá samostatná sbírka Ireny Douskové je silná. Čím?

Navzdory verši nevstoupila bych do třinácté komnaty, právě v tolikáté komnatě, zdá se, Irena Dousková sbírku Bez Karkulky napsala.

V povídkovém souboru Čím se liší tato noc představuje autorka devět zšeřelých, baladicky laděných příběhů.

Po bestselerech Hrdý Budžes a Oněgin byl Rusák přichází závěrečná část autorčiny volné trilogie Darda. Čas železnou oponou trhnul, takže žákyni a v téže h(n)usákovské realitě dospívající gymnazistku Helenu potkáváme nyní jako vdanou ženu, matku dvou dětí.

Tato próza patří do subtilnější, neautobiografické linie autorčiny tvorby. Pozoruhodný je už samotný syžet: poslední měsíce nemocného Jaroslava Haška na Lipnici. Medvědí tanec však není jenom jeho příběhem, ale také bohatě strukturovaným portrétem doby.

Volné pokračování bestselleru Hrdý Budžes. I Oněgin byl Rusák chytí za srdce každého, kdo má v živé paměti prapodivně popelavou dobu husákovské normalizace, tak čtenáře, který onen čas znají už jen zprostředkovaně.

Like B. Proudew, this work is an idiosyncratic autobiography woven into a collective memory of 1980s ‘timelessness’, to quote Václav Havel. In spite of the vetting obstacles placed in her way by the authorities, Helena Součková has succeeded in getting to grammar school.