Dán Dominik

Žádný rok v Krauzově krátké detektivní kariéře nebyl tak těžký jako rok 1992. Bezpečnostní analytici tvrdili, že na vině byla neuvážená porevoluční totální amnestie, protože vylidnila věznice a zalidnila ulice násilím.

Po vraždě šéfa podsvětí vládla dusná atmosféra. Všem bylo jasné, že odplata na sebe nenechá dlouho čekat a přinese novou vlnu krveprolití.

Po vražde bossa podsvetia zavládla v Našom Meste dusivá atmosféra. Všetkým bolo jasné, že odveta na seba nenechá dlho čakať, prinesie novú vlnu krvi prelievania.

Detektívi z oddelenia vrážd práve vyriešili vraždu šoféra dodávky známej tabakovej firmy. Radosť z úspešnej akcie zatieňuje hanba, ktorú páchatelia vrhli na celý policajný zbor.

Další z řady detektivek velmi úspěšného a oblíbeného slovenského spisovatele Dominika Dána nás zavádí na Slovensko rok po sametové revoluci. Nejen slovenští kriminalisté se v té době musí potýkat s nárůstem zločinů, brutality i vražd.

Po úspešnej prvotine Dominika Dána Popol všetkých zarovná prichádza jeho druhá kniha, v ktorej je napätie dávkované presne podľa receptu skúseného majstra. V príbehu sa autenticita opäť prelína s autorovou fikciou.

Dvojice detektivů z oddělení vražd Richard Krauz a Josef Fischer zvaný Chosé vyšetřují nový případ: bestiální vraždu studentky architektury Moniky, kterou vrah uškrtil doma u rodičů, v jejím pokoji.

Dvojice detektivů z oddělení vražd Richard Krauz a Josef Fischer zvaný Chosé vyšetřují nový případ: bestiální vraždu studentky architektury Moniky, kterou vrah uškrtil doma u rodičů, v jejím pokoji.

Každý normálny človek má aspoň jedného kamaráta či kamarátku. Niekedy sa z nich stanú manželia, niekedy manželky, občas ostanú kamaráti kamarátmi. Hovorí sa, že čím ich je viac, tým je život ľahší, no nie vždy je to tak – často idú riadne na nervy.

Říká se, že čím víc máme přátel, tím je život snazší, ale ne vždycky je tomu tak – často lezou řádně na nervy.

Třetí příběh z období detektivních začátků Richarda Krauze se odehrává v listopadu 1989. Richard Krauz pracuje na oddělení vražd už půldruhého roku, ale starší kolegové na něj stále hledí jako na kriminalistické ucho.

Krauz a Chosé pracují na oddělení vražd už velmi dlouho. Více než dvacet pět let se snaží vyrovnat se skutečností, že mezi pojmy právo a spravedlnost nelze vždy napsat rovnítko.

Každý touží dožít se šťastného, bezbolestného, pohodového a důstojného stáří, proto pracujeme, vyděláváme, šetříme, vychováváme děti – proto žijeme. Právě o holé životy jde také starým lidem pohřbeným zaživa v domě hrůzy.

Vražda staré ženy, která byla brutálně rozsekána mačetou, a smrt mafiána, od které vedou stopy k tajným službám. Nový detektivní román Dominika Dána pojednává o dvou zločinech, kniha je plná pochybných kreatur, mafiánů a tajných agentů.

Píše se rok 2008 a detektivové z mordparty mají na stole nejstarší případ, s jakým se kdy setkali. Základním pravidlem jejich práce je, že čím dříve se k případu dostanou, tím větší je šance na dopadení pachatele.

Při rekonstrukci starého hřbitova objevili dělníci v jedné z rakví lebku, do níž byl vražen velký hřeb. Bylo jasné, že nebožtík zemřel násilnou smrtí.

Detektivové Richard Krauz a Jozef Fischer vyšetřují vraždu vlivného ředitele konzorcia bank. Našli ho v jeho pracovně s prostřelenou hlavou.

Začátek devadesátých let byl hektickým obdobím nejen na oddělení vražd, ale v celé společnosti. Ze zelenáče Richarda Krauze je samostatně pracující detektiv a s parťákem Jozefem Fischerem zvaným Chosé řeší jeden případ za druhým.

Jeden múdry človek, ale nebol to policajt, raz odhalil tajomstvo vraždy a z tajomstva sa razom stalo najstaršie kriminalistické pravidlo. Je jednoduché: vraždí sa buď pre peniaze, alebo kvôli ženám.

Jeden moudrý muž, nebyl to ale policajt, vyřešil tajemství vraždy už kdysi dávno. A z tajemství se rázem stalo nejstarší pravidlo kriminalistiky. Je to jednoduché: buď jsou za vraždou peníze, nebo žena.

Některé temné stránky nového demokratického režimu (drogy a prostituce) na sebe nenechaly dlouho čekat a projevily se již krátce po revoluci. Detektivové z oddělení vražd se s nimi setkávali běžně, ale v méně drastické podobě.

Niektoré z temných stránok nového demokratického režimu – drogy a prostitúcia – na seba nedali dlho čakať, prejavili sa krátko po revolúcii. Chlapci z oddelenia vrážd sa s nimi stretávali bežne aj predtým, no v menej drastickej podobe.

V roce 1988 nastal v kariéře Richarda Krauze významný zlom – z pochůzkáře se stal detektivem.

Krauzův talent zaplést se do případů, které mají politicko-mocenský podtext, je všeobecně známý. Naštěstí ne všechny vraždy vyšetřované mordpartou jsou ze stejného soudku.