Audioknihy

Autor poznal všechny možné příručky k lepšímu životu, k němuž mají pomáhat různé meditace, cviky či dechová cvičení. Proti tomuto trendu se však obrátil a řešení našel v obráceném gardu. Podle něj je mnohem účinnější mít všechno u prdele.

Věděli jste, že pozitivní přístup navyšuje produktivitu až o jednu třetinu? Bývalý prezident evropského Microsoftu Jan Mühlfeit, shrnul své mnohaleté zkušenosti ve vedení lidí do čtyř kroků.

Jak dneska psát o lásce? A jak vlastně v současnosti lásku žít? Tyto a mnohé další otázky si klade hrdina knihy Možnosti milostného románu. Anebo její autor? Do jaké míry jedno jsou, je nakonec jedno.

Svatováclavská mše – čte Otakar Brousek st.

Povídky malostranské posluchače zasvětí do osobitého světa pražské Malé Strany před revolučním rokem 1848.

Slavný básník, spisovatel a novinář v díle plném drsné reality i nesmrtelné poezie Letos v červenci uplyne 190 let od narození jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů a básníků, tvořícího ve druhé polovině 19. století. Patřil ke generaci tzv.

Dlouho očekávaná audiokniha prvního dílu Kapříka Metlíka namluvená Jakubem Vágnerem. Ponořte se pod hladinu a nechte se unést pohádkovým příběhem, kouzelnými melodiemi a samozřejmě nezapomenutelným hlasem Jakuba Vágnera.

Stále aktuální slavný román o vývoji milostného vztahu dvou mladých lidí v nádherné a divoké šumavské přírodě. Jan Otčenášek patří k úspěšným autorům české literatury druhé poloviny 20.

Příběh Ucho je o ochromujícím strachu a lámání charakterů.

Devět autentických povídek ze železničního prostředí 50. a 60. let. Vzpomínky na dobu, kdy elektrická dráha byla v plenkách. Kdy vlaky poháněla pára a kdy rozjet dlouhou soupravu vyžadovalo zručnost a fyzickou sílu.

Vzpomínky hudebního, filmového, divadelního a sportovního publicisty a básníka Jana Rejžka (* 1954), známého čtenářům z mnoha novin a časopisů, ale i z rozhlasových a televizních pořadů po dobu více než čtyřiceti sedmi let, jsou napsány lehkým, zábavným perem.

Čte Boleslav Polívka Lidové pohádky z valašského kraje, zaznamenané Benešem Metodem Kuldou, převyprávěl jeden z největších českých básníků Jan Skácel již v první polovině osmdesátých let.