Audioknihy - Česká literatura

Jednou z největších osobností české moderní literatury je bezesporu Karel Čapek. Opět si to lze ověřit poslechem jeho Obrázků z domova. Také zde se ukazuje Čapkův pozorovací talent a jedinečné literární mistrovství.

První Čapkův utopický román o vynálezu stroje na využití energie, jenž však z hmoty kromě ostatní energie uvolňuje i „absolutno“ – boha a způsobí tím převraty v citech a myšlení lidí i národů.

Zpočátku jsou Mloci roztomilí, dělníci – levná pracovní síla, která má za úkol za lidstvo udělat těžkou a nepříjemnou práci, kterou nechce nikdo dělat. Jenže i na ně platí okřídlené rčení, že jsou „dobří sluhové, ale zlí páni“.

Účinkují Josef Vinklář, Jiří Sovák, Rudolf Hrušínský, Miloš Nedbal, Jiří Mikota, Stanislav Fišer, Vlastimil Brodský, Čestmír Řanda, Svatopluk Beneš, Viktor Preiss, Jana Drbohlavová, Vladimír Krška, Pavel Spálený, Roman Hemala, Růžena Lysenková.

Krest svatého Vladimíra, poslední ze trí satirických veršovaných skladeb napsaných v dobe Havlíckova pobytu ve vyhnanství v Brixenu, patrí mezi nesmrtelnou klasiku ceské literatury.

Významný český novinář a spisovatel Karel Hvížďala oslaví v srpnu roku 2021 své osmdesátiny. Při této příležitosti vychází čtyři knihy jeho vzpomínkových fejetonů v jednom svazku nazvaném Věta jako povolání.

Básnická próza nejslavnějšího českého básníka. Mácha za svůj krátký život prochodil mnohé krajiny Čech a své zážitky z těchto cest ztvárnil ve svém díle. Koncem léta roku 1833 vykonal Karel Hynek Mácha se svým přítelem Eduardem Hindlem pěší pouť z Prahy na Sněžku.

Cenově výhodný komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 – 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.

Těžko odhadovat, jak by Karel Klostermann viděl dnešní Šumavu protkanou sítí cyklistických cest, které vedou kolem zaniklých vesnic, v nichž žili jeho němečtí rodáci.

"Měsíc říjen se chýlil ke konci. Hory, vroubící šumavské planiny, se přioděly v bílý plášť, mrazivé větry se honily už po delší dobu přes otevřené pláně. Ledovým svým dechem ničily zbytky rostlinstva.

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád „světa lesních samot“ narušila živelná katastrofa.

Strhující románový příběh dvacetiletého Viléma Svobody, politického vězně padesátých let, líčí brutální poměry v československých koncentračních táborech, zejména v uranových dolech na Jáchymovsku.