WEBHIDDENBRAND

Nový román Evy Kantůrkové Kruhy života ukazuje, jak ideologie – ať už je to ideologie jakákoli, třeba i nová – jde proti přirozenosti života a deformuje člověka. Jde o román nekorektní – o to více však pronikavý, působivý a potřebný.

Pavel Leitner žije v nizozemském Leidenu, kam v roce 1970 emigroval z Československa. Patří mu antikvariát, společnost mu po rozpadu dlouholetého manželství dělá jen kocour. Jednoho dne jeho poklidný život naruší telefonát ze staré vlasti.

Kniha jen zdánlivě memoárová, svým obsahem balancující na pomezí odborné publikace a živého svědectví o člověku a době.
Době pro někoho nedávné, pro jiného patřící málem k bájím našich dědů.

V těchto detektivně laděných prózách se autor projevil jako dokonalý znalec řeči příslušníků různých společenských vrstev a povolání. Mají podobné náměty jako Povídky z první kapsy: odhalování zločinů, hledání spravedlnosti a její vykonávání.

Sborník detektivních povídek z pera Karla Čapka patří ke skvostům české moderní prózy a právem náleží do zlatého fondu české literatury. Příběhy s kriminální zápletkou autor povýšil na studie člověčenství, které dokáží vždy překvapit a zaujmout.

Soubor humorně laděných fejetonů od mistra české literatury přináší úsměvná pozorování a historky ze života zahrádkářů a zahradníků.

Oslavou stého výročí slavné divadelní hry Karla Čapka R. U. R. je nový autorský komiks. Kateřina Čupová je kreslířka a animátorka, která se úkolu zhostila s bravurou a představuje Čapkův text ve svěžím pojetí určeném o sto let mladšímu publiku. R. U. R.

Kniha je výborem z díla Karla Čapka, do kterého byly zařazeny texty, čtené v rámci festivalu Město čte knihu. Obsahově je kniha členěna do kapitol – Povídky a podpovídky, Obrázky z cest, O zahradě psech a kočkách, Apokryfy.

Nové české vydání knížky od JUDr. Karla Goliatha, čs.legionáře, který byl zatčen za protisovětskou činnost a odsouzen na 20 let na Sibiři. V moskevské Lubjance byl vyslýchán a obviňován, že přišel zabít Stalina.

Prozaický debut nehrajícího rockera a nonkonformního grafika.

Nesmrtelný Máchův MÁJ tentokrát španělsky. Překlad hispanisty Miloslava Uličného, poprvé s pevným metrem a s rýmy, doprovází v tomto vydání původní text. Překlad byl konzultován mj. na Univerzitě v Zaragoze.

Autor pracoval od začátku 70. let takřka 40 let v České televizi jako produkční a tuto zkušenost s televizním prostředím zúročuje ve svém románu Volha.

Román Ze světa lesních samot čtenáře přenese přímo do zmizelého světa staré Šumavy, Modravských plání a Březníku. Již v době svého vzniku (1892) byl vzpomínkou na dobu před velkou šumavskou vichřicí a kůrovcovou kalamitou v sedmdesátých letech 19.

Karel Pecka se stal jednou z výrazných postav české literatury. Svoji literární dráhu započal v šedesátých letech, kdy mu vyšly první knihy. Po letech nedobrovolné odmlky vycházejí v devadesátých letech znovu.

Tři hry o něčem jiném se hlásí k dnes menšinovému žánru knižního dramatu a tak – ač se týkají stavu současného světa – si mohou dovolit nebulvární téma.

Povídkový soubor Kunderion charakterizují vtipný sarkasmus, ale i společensko-kritický tón (např.

Ve 2. dílu z trilogie „Vážně“ od autora Karla Rašína s názvem „Vážně, to je síla“ se čtenář přesune od zábavných příhod z jeho života i směrem k zážitkům, které jsou přece jen mírně za hranou.

První díl ze zábavné i poučné trilogie povídek ze života, vycházejících v sérii „Vážně“ od spisovatele Karla Rašína, českého novináře s mnoha rozličnými životními zájmy a zkušenostmi.

Svazek obsahuje tři prózy významného spisovatele, publicisty, esejisty a literárního historika Karla Sabiny (1813–1877), totiž román o maršálovi Rudolfa II. Ruesswurm (1866), povídku Osudná kniha (1862) a novelu Hyacint (1862).

Šestý svazek Díla Karla Šiktance shrnuje básníkovu poezii z devadesátých let 20. století. Jde o sbírky Hrad Kost (básně z let 1990–1994), Šarlat (1995–1998) a Zimoviště (1998–2002).

V ruce držíte sice útlou, ale velmi poutavou publikaci, v níž Karel Sládek jako teolog usiluje o dialog se současnou kulturou, ke které bezesporu patří sci-fi žánr.

Druhá kniha katovské kroniky zachycuje události let 1610–1622. „Katovská práce není lehká a ani léta člověku nepomůžou si na ni zvyknout.

V posledním dílu katovské kroniky předává Jan Mydlář krvavou živnost synovi Ondřejovi a věnuje se jen své vinici a milované medicíně.

Historický román se odehrává v rudolfínské Praze a z jeho hrůzostrašných, tajemných a krví obestřených historií vystupuje pohnutý životní příběh magistra medicíny a kata Jana Mydláře. Příběh vypráví syn proslulého kata, který zdědil jeho neblahé řemeslo.