WEBHIDDENBRAND

Alena Kotzmannová (*1974) vytvořila v letech 2009–2019 celkem 10 kapitol série Pokusů, které konfrontují fotografie, tisky a objekty uspořádané do významotvorných řad.

Nakladatelství FOIBOS BOOKS ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 vydává německý překlad publikace, věnované tentokráte významné meziválečné akci Svazu československého díla (SČSD), výstavě a realizaci Osady Baba v Praze.

Katalog mapující díla meziválečné moderny ve sbírkách Západočeské galerie v Plzni zahrnuje jak díla předválečných kubistů a jejich rozbíhající se cesty, tak tvorbu mladších autorů, kteří se přiklánějí k primitivismu, civilismu či magickému realismu.

Třetí díl ediční řady Moderní česká kniha je věnován tvorbě Josefa Čapka. Zaměřuje se především na nejviditelnější část práce pro knihu – na obálky, kterými se Čapek ve dvacátých letech minulého století výrazně zapsal do dějin moderní knižní kultury.

Kniha na pomezí vizuálních studií, literární historie a sémiotiky se zabývá vztahem obrazu a slova v českém umění dvacátých a šedesátých let 20. století. Sleduje překračování hranic mezi obrazem a slovem, zabývá se vizualizací slov i případy, kdy obraz zastupuje text.

„Život je jediná věc, kterou máme doživotně. Proto bychom si ho měli vážit, a když už žijeme, tak především koukat, abychom skutečně žili.“ Tento výrok Jana Wericha byl hlavním motivem pro vzpomínkovou knihu novinářky Aleny Šloufové.

Alena Wagnerová se významnému žánru literární reportáže, kterému se dostává stále větší pozornosti, věnuje více než padesát let. Knižní výbor Literární reportáže nabízí to nejlepší z jejích textů z let 1965 až 2018.

Zásah policejních složek proti demonstrantům 17. listopadu 1989 se odehrál přímo pod okny Národního divadla, které se tak – pokolikáté už v dějinách! – symbolicky stalo očitým svědkem počátku společenských změn v celé zemi.

Již počtvrté nabízí Aleš Cibulka poutavé čtení o hercích, herečkách, režisérech a dalších filmových tvůrcích 30. a 40. let minulého století.

Třetí díl Černobílých idolů plný úsměvných i vážných, ale pokaždé čtivých medailonů o hereckých hvězdách stříbrného plátna obsahuje v první části knihy texty z Cibulkových pamětnických kalendářů z let 2013 a 2014.

Od října 2004 mám tu čest být tvůrcem i moderátorem jednoho z nejúspěšnějších rozhlasových pořadů porevoluční doby – Toboganu. Společná ratolest tehdejšího šéfa rozhlasové zábavy Ivana Rösslera a moderátora Tomáše Slámy se zrodila 24.

První monografie známého brněnského malíře a univerzálního výtvarného umělce Milivoje Husáka (nar. 1950).

Fotografická publikace shrnuje dosavadní tvorbu Aleše Formánka.

Mojmír Bártek (všemi přáteli zvaný Mojda) – jazzový hudebník, bývalý člen Orchestru Gustava Broma – je svérázná postava. Za někdy ztřeštěným vnějším projevem je hluboká schopnost vidět krásu světa a intuitivně rozumět lidem.

Kniha představuje vizuální kulturu v regionu Krušnohoří v pozdním středověku. Její zvláštní charakter a mimořádné bohatství byly určeny jak těžbou rud, tak intenzivní kulturní výměnou s centry v Českém vnitrozemí, Sasku a Frankách.

Titul knihy Trans montes. Podoby středověkého umění v severozápadních Čechách odkazuje k modelu otevřené kulturní výměny v uměleckém regionu, který se rozkládá podél zemské hranice mezi Čechami a Saskem.

Katalog k výstavě Studia Najbrt uspořádané na 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Výstava představí 28 let trvající spolupráci s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary.

Rozhovor Aleše Palána s Danielem a Jiřím Reynkovými.

Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku?

Málokdo projde životem bez šrámů. Na někoho je toho ale naloženo tolik, že si říkáme, jak to jen může unést? S šesti ženami, které si v životě vytáhly černého Petra, hovořil známý publicista Aleš Palán.

Mnozí z nich jsou vlastně průkopníci, zakladatelé žánru. Právě oni tvoří první českou (československou) folkovou generaci. Vystupovat začali ještě před normalizací, proti které se pak jako jeden muž – či žena – vymezovali.

Milý pane Bože, tenhle svět se ti povedl. Opravdu. Jenže ve škole mi říkali: „Je to velmi dobré, máš ale na víc.“ I ty máš, Bože, na víc. Odpusť, že to tak říkám, pořád je to za jedna, ale když tomu dáš trochu péče, mohla by to být jednička podtržená.

Je to známý vtip: Chcete Boha pobavit? Vyprávějte mu o svých plánech. Ale možná se stejně dobře baví, když si čte dalších čtyřicet Palánových rad, jak má vylepšit svět ještě o něco víc. A možná mu je četl už přes rameno, když je zrovna psal.

Čtyřicet zlepšováků, jak zdokonalit svět, které autor nenavrhuje politikům, ekonomům ani různým aktivistům, ale rovnou pánu Bohu, jsou vtipnou sondou do našich strachů, komplexů, slabostí, chyb, zbytečných starostí a malicherností, kterými si otravujeme životy.