WEBHIDDENBRAND

Na Zemi žije a živoří sedm miliard lidí a neustále se rodí další. Kolik jich ještě planeta dokáže uživit? Podle všeho by kritickou hranicí mohlo být deset miliard Pozemšťanů.

Důvodem legendární cesty „lovce kaktusů“ Alberto Vojtěcha Friče (1882–1944) do Mexika v roce 1923 bylo pátrání po léčivých účincích kaktusu zvaného peyotl, který odedávna používají indiáni Tarahumarové a Huicholové ke svým rituálům.

Kniha popularizačním způsobem shrnuje nové poznatky o rozmnožování organismů, především živočichů a rostlin.

Tato kniha je určená nadšencům a milovníkům podmořského života a především těm, kteří propadli krásám Rudého moře.

V knize – jejímž autorem je Dott. Alessandro De Maddalena, jeden z nejlepších ichtyologů a světově uznávaný znalec žraloků – se populární formou píše o životě těchto dokonalých vodních predátorů.

Kniha o tom, jak se ekologie vrací ke svým základům, o novém vztahu lidí a zvířat a také o tom, jak internet, k tomu může být velmi velmi užitečný (a jak se to celé děje). Ekologie se musí vrátit ke svým základům, ke konkrétnímu vztahu člověka a divokého zvířete.

Česká politická pravice musí mít svou „zelenou“ politiku. Poslední léta tento imperativ buď přehlíživě zanedbávala, anebo ho trestuhodně ignorovala. Je to chyba hned ze tří důvodů.

Vychází kniha Plantlovers. Neviditelná botanika městského prostředí, která mapuje současný fenomén pokojových rostlin v kontextu aktivit pražské iniciativy Haenke.

Křez, hulevník, zvěšinec, děrkavka, škarda, kuřinka – víte, že ve městě můžete potkat rozmanitou přehlídku rostlin ze všech koutů světa?

Výbuch islandské sopky Laki je jednou z největších přírodních katastrof v dějinách. Vychrlila jedovatou mlhu, která přetrvávala osm měsíců a Evropu ovlivňovala ještě několik dalších let.

Přijetí zákona o ochraně ovzduší v roce 1991 vyvolalo silnou potřebu sledování kvality ovzduší a monitoringu emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší.

Podněty pro práci s kameny, s nimiž můžeme získat radost ze hry a povzbudit svou fantazii a tvořivost. Kameny povzbuzují naše smyslné prožívání, pobízejí nás pozorovat, prozkoumávat, hmatat i čichat.

Zářivě růžové saranče, křiklavě žluté žáby a pestrobarevní korýši – živočišná říše je obdivuhodně pestrá. Mnoho živočichů doslova hraje všemi barvami duhy, a někteří dokonce svítí ve tmě.

Andreas Weber v této průkopnické práci ukazuje, že živé bytosti nejsou pouhé biologické stroje, ale stejně jako lidé jsou živými, tvůrčími subjekty poháněné smyslem a výrazem.

Andreas Weber (nar. 1967 v Hamburku), mezinárodně uznávaný biolog a filosof, se ve své knize Hmota a touha zabývá ekologií a dává jí nový rozměr. Pojímá ji jako něžné pěstování vztahů, touhu po spojení a vyjadřování těchto tužeb našimi těly.

Tekoucí voda a nejrůznější jevy, které se odehrávají na hladině i pod ní, jsou jen zdánlivě všední a všeobecně známé. Každý den je můžeme pozorovat, aniž bychom na nich shledávali něco mimořádného.

Príbeh našej planéty a organizmov vyvíjajúcich sa na jej povrchu je oveľa veľkolepejší než ktorýkoľvek hollywoodsky trhák plný dejových zvratov. Vedci len nedávno začali dávať dohromady túto veľkolepú záhadu do súvislého príbehu. Renomovaný americký geológ Andrew H.

Ačkoliv se vědecká komunita shoduje, že v současné době probíhá změna klimatu a významně se na ní podílí lidská činnost, veřejnost tento konsenzus nesdílí. Někteří považují klimatickou změnu za uměle zveličovaný problém, jiní naopak bijí na poplach.

Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími žánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když jej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za zaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to.

Stejně tak jako snář odkrývá symboliku našich snů, tak i tato příručka Taje přírody vám pomůže nahlédnout do tajů vašich životů díky zahradám, balkonům, jiných vybudovaných zelených míst a květinám, o které pečujete.

Publikace vychází ke 100. výročí založení České Botanické společnosti.

Hmyz obýva skrytý svet pod našimi nohami a nad našimi hlavami – takmer neviditeľný, keby ho občas neprezradil šuchot lístia alebo strmhlavý let – a predsa je nenahraditeľný pre udržanie života na Zemi.

Hmyz najdeme prakticky všude – v lese i v trávě, v potocích nebo v parku, ale i na mnoha velmi neočekávaných místech – v nadmořské výšce šest tisíc metrů, v nejhlubších jeskyních světa, v kostelních křtitelnicích, uvnitř počítačů i v nozdrách mrožů.

Základní kurz na většině středověkých univerzit se skládal ze studia sedmi svobodných umění. Nižší úroveň (gramatika, rétorika a dialektika) se nazývala trivium a úroveň vyšší – kvadrivium – zahrnovala studium aritmetiky, geometrie, hudby a astronomie.