WEBHIDDENBRAND

Monumentální skladatelský odkaz klasika hudby 20. století Bohuslava Martinů se v posledních desetiletích stal nedílnou položkou živého repertoáru koncertních pódií i operních domů.

Novosvětskou symfonii ani Karneval namusíme představovat snad ani těm posluchačům, kteří s vážnou hudbou přišli dosud do styku jen víceméně náhodou.

Mezi autory s nejosobitějším zvukovým rukopisem (zkušený posluchač jej spolehlivě identifikuje po několika málo taktech) patří český skladatel Bohuslav Martinů (1890–1959).

Nahrávky Brahmsova symfonického odkazu jsou dokladem vyzrálého mistrovství Jiřího Bělohlávka.

What Men Live By (Čím lidé žijí, H 336, 1952) – jednoaktová pastorální opera podle povídky L. N. Tolstého „Pohádka o ševci“.

Šesticí symfonických básní Má vlast pro velký orchestr z let 1874–1879 navázal Bedřich Smetana poznovu na svůj veliký umělecký a tivotní vzor, Franze Liszta, k němuž se poprvé obrátil o dvacet let předtím, v polovině let padesátých.

Tak jako většina významných skladatelských osobností, i Bohuslav Martinů (1890–1959) podlehl pokušení a v druhé polovině dvacátých let reagoval na tehdy vysoce módní vlnu jazzových inspirací, jež sepřehnala Evropou a z níž dodnes posluchači s výhodou těží neopakovatelné zážitky.

Původní anglický Gilgameš ve strhující premiérové nahrávce Manfreda Honecka!

Janáčkovy Výlety pana Broučka na dvou CD.

Nenajdete snad jediného velkého violoncellistu, který by na repertoáru neměl Dvořákův koncert h moll. Nahrávky různých provedení klavírního a houslového koncertu se již počítají také na desítky. Zmíněné koncerty patří k tomu nejlepšímu, co bylo pro tyto nástroje napsáno.

Bedřich Smetana – Má vlast. Cyklus symfonických básní Česká filharmonie, dirigent Rafael Kubelík Triumf pravdy a naděje; i tak by se dal pojmenovat onen výjimečný okamžik, který zažil orchestr a publikum (včetně prezidenta Václava Havla) ve vyprodané Smetanově síni Obecního domu v Praze.

Supraphon znovu uvádí na trh nahrávku Dvořákových Slovanských tanců, kterou Sir Charles Mackerras realizoval v roce 1999 v pražském Rudolfinu s Českou filharmonií.

Záznam slavnostního koncertu k 80. narozeninám Sira Charlese Mackerrase v Pražské Smetanově síni Obecního domu.

Není to první případ premiérového uvedení díla B. Martinů (1890–1959) až desítky let po skladatelově smrti; 11. prosince 2008 však v beznadějně vyprodaném pražském Rudolfinu zaznělo poprvé dílo, které patří k nejvýznamnějším a jehož si Martinů sám velice vážil.

"Ze srdce miluji Dvořákovu hudbu. Vedle Mozarta jsem ho vždy považoval za nejlepšího skladatele. Napsal symfonie, symfonické básně, opery, komorní díla, písně i velká duchovní díla, všechno… Je to prostě největší skladatel, snad kromě Mozarta váš Sir Charles Mackerras.

Světová premiéra první opery Leoše Janáčka Šárka na CD je posledním chybějícím titulem v řadě nahrávek Janáčkových oper. Tento svůj první operní opus začal psát mladý Janáček v r. 1887 a v následujícím roce práci přerušil a nedokončenou verzi odložil.

Sir Charles Mackerras je světově uznávaným znalcem, propagátorem a vydavatelem Janáčkova skladatelského díla. Umělec své celoživotní hluboké studium Janáčkovy hudby dokumentuje nejnovejší sobournou nahrávkouJanáčkových orchestrálních skladeb.

Kmenový repertoár české symfonické hudby, jehož je dílo Antonína Dvořáka (1841–1904) jednou z podstatných součástí, ne-li přímo dominantou, musí mít největší česká gramofonová firma ve svém katalogu nejen v úplnosti, ale nota bene v úplnosti na technické výši současné doby.

Album Rekviem.

V řadě Supraphon Archiv pokračujeme ve vydávání nahrávek Brucknerových symfonií, které s Českou filharmonií nahrával koncem šedesátých a počátkem sedmdesátých let slavný jugoslávský dirigent Lovro von Matačić.

Jakkoli je operní odkaz Antonína Dvořáka (1841–1904) méně vyrovnaný než ostatní žánry jeho tvorby, můžeme s klidným svědomím přinejmenším jeho tři opery – Jakobína, Čerta a Káču a Rusalku – označit za mimořádně životná díla, s oblibou uváděná a posluchači spontánně přijímaná.

Jakkoli je operní odkaz Antonína Dvořáka (1841–1904) méně vyrovnaný než ostatní žánry jeho tvorby, můžeme s klidným svědomím přinejmenším jeho tři opery – Jakobína, Čerta a Káču a Rusalku – označit za mimořádně životná díla, s oblibou uváděná a posluchači spontánně přijímaná.

Nahrávka přináší dvořákovský profil jednoho z nejvýznamnějších českých dirigentů minulého století, Václava Neumanna (1920–1995). Česká suita je jednou z inspiračně nejhýřivějších Dvořákových skladeb.

Komplet symfonií Gustava Mahlera (1860–1911) nahrála Česká filharmonie s dirigentem Václavem Neumannem (1920–1995) v letech 1976–1982.