WEBHIDDENBRAND

Biograficko-historický román Jurija Tyňanova sa zaoberá detstvom a mladosťou veľkého ruského básnika Alexandra Sergejeviča Puškina.

Autor v románovém zpracování zachycuje skutečné osudy žen odvlečených po druhé světové válce do sovětského gulagu z různých koutů střední Evropy, přičemž jeho protagonistka Irena Kalaschová pochází z Československa.

Revoluční módní návrhářka nahradila korzety z velrybích kostí námořnickými halenkami a volnými kalhotami a okázalé večerní róby vyměnila za malé černé šaty s jedinou šňůrkou perel. Zkrátka oblečením, v němž ženy mohly žít, dýchat a cítit se pohodlně.

Příběh výjimečného života Catherine Dior (1917–2008), jež byla múzou svého bratra Christiana i statečnou členkou francouzského odboje.

Nevelká, ale naléhavá knížka polské výtvarnice a animátorky Justyny Wicenty přináší autentickou autobiografickou výpověď matky, které v náruči náhle a nečekaně zemřel dvouměsíční synek. Knížka je psaná formou deníkového zápisu.

Malála pochází z Pákistánu a poprvé vzbudila zájem veřejnosti v jedenácti letech, když začala psát pro BBC o životě pod nadvládou Tálibánu a o tom, jak její rodina bojuje za vzdělávání dívek.

Cesta k rodinným kořenům, vlastní identitě i nové naději.

Příběh dvanáctileté židovské dívky Maly, která se narodila v polské vesničce Tarnogród. Se svou rodinou a sourozenci prožívá idylické dětství do doby, než nacisté obsadí Polsko.

Knížka je o podzimu Višnička před mým oknem je sedřená větrem. Listí zežloutlé, svěží zeleň léta je vzpomínkou. Tu a tam stopky seschlých, nesklizených višní.

Život Oty Pavla je ztělesněním osudu obyvatele střední Evropy ve dvacátém století, příkladem toho, jak velké události určují lidský osud, aniž by na ně člověk měl jakýkoli vliv. Otovi Pavlovi nejvíce záleželo na tom, aby se stal spisovatelem.

Výběr z deníku, soukromé korespondence a dalších textů provázejí barevné reprodukce legendární mexické malířky (1907–1954).

Otevřený, zábavný i dojemný rozhovor novinářky Renaty Kalenské s Karlem Schwarzenbergem. Předmluvu napsala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.

Často se setkáváme s úslovím „Zlaté české ručičky,“ aniž bychom si ovšem uvědomovali, co toto úsloví vlastně znamená.

Na stránkách knihy Kaluž plná krve se před čtenářem otvírají nejen osudy postav a a postaviček, s nimiž se seznámil v autorčině předchozí knize Popelem zaváté.

Kniha Kam až mě nohy donesou líčí trpký osud válečného zajatce Clemense Forella, který byl v zajetí odsouzen na pětadvacet let a transportován na Sibiř do dolů.

Jak se dcera dvou přistěhovalců v Kalifornii vypracovala na první viceprezidentku Spojených států amerických?

Ústřední postavou monografie je prvorepublikový kameraman-dokumentarista Čeněk Zahradníček (1900–1989) – jeden z hlavních tvůrčích duchů Českosl. filmovového týdeníku Aktualita.

Předměstí Olomouce, dnes její městská část Nové Sady, je prostorem, kde se odvíjí děj knihy o rodině zemědělce Císaře. Košatý strom rodiny vytvořilo pět jeho postupně dospělých synů.

Věru Mikulcovou zná i ten, kdo se o kulturistiku nezajímá. Ve veřejném prostoru dominuje její mediální obraz, na nejž reagují i ti, kdo o vrcholovém sportu nic neví. Kniha chce dát věci do kontextu. Jaké bylo její dětství? Jak se dostala ke kulturistice?

„Nežil som úplne klasický život,“ hovorí legendárny tréner slovenskej a československej cyklistiky, bývalý politik a diplomat Kamil Haťapka. Ako politicky nespoľahlivý element – pétepák, fáral za bývalého režimu v bani Július Fučík v Petřvalde.

Je náročné a složité být úspěšným manažerem, když ekonomika země vzkvétá.Když se ale Česko – prakticky z měsíce na měsíc – propadne do víru covidové bouře, obstojí opravdu jen ti nejlepší.

Být součástí společenské elity a pohybovat se v nejvyšších patrech světové politiky považovaly ženy na knížecích, královských a císařských dvorech za přirozenou součást svých životů.

Byly mladé, krásné a svět je miloval. I tímto způsobem by se daly s trochou nadsázky popsat hrdinky knihy, kterou právě držíte v ruce.

Dialog Kamily Moučkové a Marty Kubišové o profesních kariérách, normalizaci, mlčení a vzdoru, Chartě 77 ,Václavu Havlovi, pražské kavárně, Miloši Zemanovi, naší minulosti i současnosti zachytili zkušení publicisté a pedagogové DAMU Vlastimil Ježek a Zdeněk A. Tichý.