WEBHIDDENBRAND

Kniha známého hudebníka a hráče na bicí nástroje Jana Žižky, jenž vzpomíná na svůj profesní i soukromý život a především na krásná léta strávená v orchestru Ladislava Štaidla, doprovodné kapele Karla Gotta.

Ústředním tématem Mágy je básník Ivan Martin Jirous. Kniha je neobvyklou kombinací deníkových zápisků dvou lidí: Jirousovy dcery Františky a její kamarádky Jany Bauerové.

Z knihy Nebudu mlčet asi spousta osobností české politiky i skowbyznysu nebude mít lehké spaní. Jana Bobošíková si totiž nebere servítky před nikým.

Kniha se zabývá osobností a dílem sochaře a restaurátora, jáhna Karla Stádníka. Analyzuje podrobně nejen jeho dílo, ale také pohnutky, které jej vedly k tomu, že se věnoval celý život převážně sakrálnímu umění. Vzpomeňme například díla, jako je např. sousoší sv.

Vražedné atentáty nebyly v minulosti běžnou součástí české politiky. Proto byl ten, který se udál přesně před 100 lety, mimořádnou událostí.

Knížka nastiňuje osudy svobodného zednářství v Československu v první polovině 20. století. Téma samo bývá tradičně spojováno s nejrůznějšími tajemstvími, záhadami či senzacemi. Monografie ukazuje, jaké u nás svobodné zednářství doopravdy bylo.

Kniha přináší tematicky utříděné úryvky vzpomínek pamětníků z původních skupin českých a moravských Romů a Sintů. Ti se v českých zemích usazovali od konce 17.

Dominik Vodička je tanečník, který získal titul Krále tanečního parketu ve StarDance, a zároveň držitel nejprestižnějšího českého divadelního ocenění Thálie. Jaká byla cesta, která ho k těmto úspěchům dovedla?

Příběh odvážné ženy, která neváhala postavit se čelem k změněným a v mnoha směrech novým podmínkám doma i ve Spojených státech amerických, kde se kupodivu setkala s moderním otroctvím.

Československé političky navazovaly po druhé světové válce na prvorepublikovou zkušenost aktivní politické participace svých předchůdkyň, dělo se to však ve zcela novém geopolitickém uspořádání světa, rozděleného na východní a západní blok.

Tradice očního lékařství ve Zlíně, špičková v evropském měřítku, má svého zakladatele. Karla Kuběnu (1927 2019), rodáka z valašských Bordovic.

Kniha volně navazuje na autorčinu prvotinu s názvem Hospic – Příběh naplněné naděje. K té napsal výstižnou předmluvu kardinál Miloslav Vlk.

Vzpomínkovou knihu uvádějí dvě vzpomínky z dětství: před očima devítiletého děvčete ubili příslušníci Národní gardy pažbami několik Vlasovců, bojujících v květnu 1945 v Praze na Pankráci s ustupující německou armádou a pozdější zrušení milovaného skautingu.

Vznik citové vazby mezi dvěma ženami, kterým osud dopřál strávit spolu jen několik dní. Vývoj vzájemné důvěry a odhalování nitra.

Sofie Podlipská je dnes pro mnohé zapomenutou osobností, byť se jí v poslední době opětovně dostává pozornosti zejména v oblasti kulturní historie. Důvodem zájmu historiků je její významný vliv na utváření kulturního prostoru druhé poloviny 19.

Ačkoli se rodina Havlova těší velké pozornosti a osudy jednotlivých členů byly již literárně zpracovány, životu Ivana M. Havla se dosud nedostalo ze strany historiků systematického zájmu.

Kniha nabízí čtenářům rozhovory s významnými českými vědci, které byly v průběhu několika let publikovány v Československém časopise pro fyziku. Publikaci uvádí rozhovor s předsedkyní Akademie věd ČR a biochemičkou prof.

Ve druhém svazku monografie pokračuje autor v mapování skladatelova života a tvorby od roku 1914 do roku 1928, kdy Leoš Janáček umírá.

Ludmila Javorová (1932) je jedna z mála žen, které byly vysvěceny na katolické kněze. Od roku 1964 byla pravou rukou tajně vysvěceného biskupa Felixe M. Davídka (1921–1988), vůdčí osobnosti skryté církve u nás.

Nepřehlédnutelný podíl na tvorbě hospodářského, sociálního a kulturního prostředí meziválečného Československa měli podnikatelé a manažeři třímající otěže průmyslových podniků, a právě těm je věnována i publikace „Pivo, zbraně i tvarůžky“.

Ohlédnutí za svou novinářskou dráhou nabízí v knize Kdybych se mohla zeptat znovu novinářka a spisovatelka Lucie Jandová. Ve výboru z rozhovorů, které vznikly pro Magazín Práva v letech 2006–2020, čtenářům nabízí pohled do zákulisí novinářské práce.

Populární zpěvačka Marta Jandová začala s padesátými narozeninami tak trochu bilancovat. Probírala se starými dopisy, fotkami, a v hlavě se jí roztančily vzpomínky.

Světově uznávaná bioložka a ochránkyně přírody Jane Goodallová změnila svým výzkumem v šedesátých letech 20. století pohled na chování šimpanzů a významně se zasloužila o jejich ochranu.

Jane Savoie, světově známá drezurní jezdkyně, trenérka a koučka, ve své knize představuje nástroje a inovativní myšlenky na téma sebezdokonalování.