WEBHIDDENBRAND

Dopisy Karla Havlíčka (1821–1856) odkrývají významnou část odkazu tohoto předního českého novináře, básníka, politika a organizátora národního života. O to překvapivější je, že ke kompletnímu kritickému vydání Havlíčkovy korespondence dochází až nyní.

Reprezentativní publikace historika umění Karla Holuba představuje Giacomo Girolamo Casanovu jako složitou osobnost, která svým životem a literárním dílem podala osobité svědectví o společenském a politickém životě v 18.

Karel Horký (1879–1965) je znám především jako novinář a fejetonista, byl rovněž autorem několika dramat a vydal čtyři knihy básní. Jeho dvojdílné paměti, na nichž pracoval od poloviny 40. do poloviny 50. let, končí rokem 1921, kdy se vrátil s rodinou do Československa.

Druhý díl pamětí novináře a spisovatele Karla Horkého (1879–1965) začíná obdobím, kdy v letech 1907–1909 působil jako redaktor týdeníku Národní obzor.

Slovem „legenda“ je dnes označován kdekdo, ale osobnost Jiřího Suchého vrací tomuto označení původní význam. Tento knižní rozhovor je bilanční – vznikl k jeho pětaosmdesátinám.

Tato kniha představuje význačnou současnou česko-anglickou architektku a filozofku prostoru jako člověka, který pochází z typického středoevropského milieu: nepříznivě ji ovlivnila jak německá okupace, tak komunistický puč a nakonec sovětská okupace v roce 1968.

Rozhovor představuje nedávno zesnulého významného spisovatele, který svým dílem a mistrovským vypravěčským talentem připomíná tragédii šoa.

Karel Lucemburský se jako nový panovník navrací z vítězného tažení proti Ludvíku IV.

Autor v knize ukazuje rosikruciánské a templářské kořeny sakrálního stavebního impulzu Karla IV., zasazuje impulz stavby Karlštejna do duchovního kontextu 14. století a vykresluje souvislost se stavbou …

Římský císař a český král Karel byl pro svou vladařskou úlohu předurčen už od dětství.

Vita Caroli (Život Karlův) je autobiografické dílo Karla IV. Ten v něm zachytil zážitky z mládí, kdy žil ve Francii a Itálii, a počátky pobytu v Čechách do roku 1340. Události následujících let vylíčil už jiný autor.

Velmi zajímavá kniha, která ukazuje císaře Karla IV. jako člověka s běžnými starostmi i zdravotními neduhy.

Po více než dvaceti letech vychází zrevidovaný a rozšířený rozhovor Karla Hvížďaly s knížetem Karlem Schwarzenbergem. Ten vzpomíná na svoje předky či přátele, charakterizuje roli současné šlechty či se zaobírá aktuální politickou i společenskou scénou.

Kniha o Karlu Jílkovi, zakladateli a technickém řediteli Metalexu, nejlepším formulovém závodníkovi v Československu a hybné síle mnoha projektů.

Osudy saského romanopisce, českého orientalisty a britského hrdiny vzpoury v Arábii spojila Velká válka v letech 1914–1918. Vítejte u společné biografie tří zajímavých postav éry „belle époque“, Karla Maye, Aloise Musila a T.E. Lawrence.

Svůj naprosto výjimečný příběh vypráví Václav Nedomanský, československý sportovní idol a šampion, který jako první hokejista na světě překonal železnou oponu a poté nastoupil v nejslavnější lize NHL.

Studie a dokumenty k 65. výročí úmrtí Karla Kramáře (1860–1937) – kdysi nejmladšího poslance za mladočeskou stranu a posléze prvního předsedy vlády samostatného Československa.

Obsáhlý soubor rozhovorů, které Karel Kryl poskytl v letech 1968–1994, tvoří nejen jedinečný autoportrét jedné z nejvýznamnějších osobností české kultury druhé poloviny dvacátého století, ale i neocenitelnou kroniku doby.

Česká i zahraniční společnost zná velmi dobře repertoár Karla Kryla, jeho postoje vůči totalitnímu režimu i vůči polistopadovým reformám.

Karel Kukal ve své knize popisuje podmínky pracovních lágrů přelomu čtyřicátých a padesátých let a rekonstruuje příběh svého útěku ze šachty číslo čtrnáct ve slavkovské oblasti.

Profesor Karel Löbl (narozený 21.

Karel mez námi. Kniha o malém a zároveň velkém muži z „hanáckých Athén“; nepohodlným, tamtěm tehdy i těmhle nyní.

Pro velký zájem čtenářů je už třetí rozšířený dotisk knihy Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice. Kniha pojednává o životě doc. Ing.

Muži v dílech spisovatele Karla Pecky umírají hladem, zimou, na následky strádání, důlních závalů, radioaktivního záření, šikany bachařů, po vyčerpání z otrocké práce, při útěku nebo zradou spoluvězně považovaného za kamaráda.