WEBHIDDENBRAND

Václav Neckář bezpochyby patří k největším legendám české pop-music. Kariéru odstartoval v šedesátých letech a koncertuje až do dnešních dnů. Už 23. října 2023 oslaví osmdesáté narozeniny a tato kniha je dárkem jemu a jeho fanouškům.

Paměti Dvě ofensivy od Bohuslava Hály představují neobyčejně působivé a čtivé dílo, v němž Hála shrnuje své prožitky z vojenské služby v řadách c. a k. pěšího pluku č. 11 na jihozápadní frontě v letech 1916–1917.

První svazek edice Bibliographica připomíná nedožité 70.

Kniha Jan Werich za oponou přináší na tři stovky unikátních fotografií z rodinného archivu.

Rozsáhlá publikace Barrandov. Nešťastně šťastná generace (1945–1960) je čtvrtým dílem „barrandovského cyklu“.

Zkušený barrandovský historik Pavel Jiras představuje velikána českého filmu, režiséra Martina Friče.

Třetí díl mimořádné obrazové historie českého filmu zachycuje válečná léta 1939–1945. Dozvíte se, proč v době světové války vznikala umělecky nejzdařilejší díla. Dočtete se o osudech zakladatelů Barrandova, jednotlivých filmových tvůrců, herců i samotných filmů.

Pavel Juráček (1935–1989) byl jednou z předních osobností československé kinematografie „zlatých šedesátých“ minulého století. ***** Hned jeho druhý film (mimo studentských), absurdní satira Postava …

Kniha „ROŽMBERKOVÉ – První po českém králi“ přibližuje historii a význam nejvýznamnějšího českého panského rodu. Od Vítka I.

Alzheimerova choroba, Babinského reflex, Bellova obrna, Charcotova osteoartropatie, foramen Magendii, Sydenhamova chorea, Willisův okruh, Pickova choroba, Bernardův-Hornerův syndrom, foramen Monroi a mnohé další odborné termíny jsou běžnou součástí lékařské slovní zásoby.

Druhé, rozšířené vydání vzpomínek českého lékaře profesora MUDr. Pavla Klenera, DrSc. (* 1937), mapuje jeho úctyhodnou životní i profesní cestu.

Hvězda, mýty — a skutečnost. Největší popovou hvězdou v Československu byl Karel Gott — a v jistém smyslu jí v Česku zůstává dodnes. Jeho příběh však není tradičním vyprávěním o hudebním velikánovi.

Netradiční životopis Pavla Koppa, elektroinženýra, fotografa, pedagoga, úředníka, obchodníka a diplomata, rytíře Řádu hvězdy Itálie, který byl dlouholetým přítelem herce Miroslava Horníčka.

V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé.

Chcete vědět, jak žil člověk, který objevil to, pro co byl stvořen, a dělal to? Pokud ano, pak je pro vás odpovědí první ucelený životopis legendárního běžce Emila Zátopka.

O Janu Masarykovi už vyšla řada knih, a tak by se mohlo zdát, že k jeho portrétu není co dodat, že pohled na život tohoto muže stojícího uprostřed dění dvou osudových krizí, které v roce 1938 o deset let později klíčově ovlivnily vývoj našeho státu a národa.

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí.

Umělec mnoha talentů, milovník divadla, hudby, literatury a žen, které se jeho přítomností rády zdobily. Nejen takový byl Miloš Kopecký, jeden z největších českých herců všech dob.

V srpnu 1934 překonala Zdenka Koubková na Světových ženských hrách v Londýně světový rekord v běhu na 8OO metrů. Tehdejší tisk ji oslavoval jako nejlepší běžkyni a možná i lehkou atletku světa. V Československu ji znal každý.

Bezruký Frantík, Ludmila Mojžíšová, František Venclovský, Olga Connolly-Fikotová. A mnozí další Jména, z nichž některá jsou známá dodnes, některá zvlášť mladší generaci už moc neřeknou, ale ve své době je znal každý.

Kniha známého sportovního novináře přináší čtenáři kompletní přehled všech fotbalových reprezentantů a to od roku 1906 do roku 2021.

Monografie se věnuje československým krajanům pobývajícím v Austrálii za první i druhé světové války.

Otto Stritzko byl ve svém životě spjatý s Vysočinou a Podyjím. K srdci mu však nejvíce přirostla Stará Říše, v níž žil šestačtyřicet let. Jaroměřický rodák si zde totiž přes odpor jejího otce vyvolil za manželku Marii Florianovou, jedno z dvanácti dětí Josefa Floriana.

Knižní rozhovor Karla Hvížďaly s Pavlem Landovským vznikl před téměř třiceti lety, kdy byli oba jeho autoři ještě v exilu. Karel Hvížďala v doslovu vzpomíná, jak Pavel Landovský přijel do Bonnu a okamžitě okupoval celý náš domek.