Čajová zahrada India Darjeeling FTGFOPI Sivitar - černý čaj, Varianta: černý čaj 80g
Popis
Indické čaje
Indie je vedle Číny a Šrí Lanky největší producent čaje na světě. Čajový průmysl zde zaměstnává na dva miliony lidí a celková roční produkce se pohybuje od osmi do devíti set tisíc tun. Čaje z Indie jsou z drtivé většiny černý. Zelený čaj se ve větším množství vyrábí na severozápadě země a je určen hlavně pro afghánský a íránský trh. Kvalitnější zelené a částečně oxidované čaje se daří pěstovat v Darjeelingu.
Darjeelingské černé čaje
Roční produkce nevelkého území na úpatí Himálaje kolísá mezi deseti a patnácti tisíci tunami. Hornaté prostředí Darjeelingu s nejistým klimatem donutilo zdejší pěstitele sázet spíš na kvalitu a výlučnost svých čajů než na množství. Ty nejslavnější z nich, například North Tukvar, Darjeeling MIM FF, Himalaya Royal nebo Ging a další, lahodí uchu a srdci milovníka čaje, stejně jako Chateau neuf du Pape vinaři.
V celosvětovém měřítku jsou Darjeelingské čaje svým charakterem zcela mimořádné. Částečně je to důsledek některých originálních technologických postupů. Chuť lepších sort je lahodnou symfonií nejrůznějších aromatických akcentů – květinových, medových, ovocných, kořeněných, oříškových a mnoha dalších, to vše jen mírně podbarvené hladkým a bezchybným, někdy slabším, jindy výraznějším tělem (tj. hlavní chuť).
Černý čaj jeho historie a zpracování
Černý čaj (občas také zvaný červený čaj) – přestože tyto plně fermentované čaje nejsou v Číně příliš oblíbeny, jejich hlavní druhy jsou mistrovskými díly. I levnější sorty nás příjemně překvapí pěkným vzhledem, svědčícím o dokonale provedené sklizni a zpracování čaje. Některé čaje z této skupiny se vyrábějí pouhých padesát let (např. čaj Yunnan) zatímco jiné jsou známy od 17. století. Nicméně je nutno předpokládat, že tento typ čaje je Číňanům znám přinejmenším stejně dlouho jako vícenásobně fermentované čaje typu Pu Erh, (tj. zhruba od 7. století n. l.), ale patrně jim příliš nelahodil.
Černý čaj je, jak již bylo zmíněno, fermentovaný a oolong je polo-fermentovaný. Po sklizni se listy nechají „zvadnout“, tedy částečně usušit, a to podle stylu buď na slunci, nebo ve stínu. Pokud lístky nejsou částečně vysušeny, nelze je svinout. Enzymatické procesy probíhají pravé během tohoto vadnutí. Nejlepší čaje jsou proto ty, u kterých vadnutí proběhne díky suchému počasí během několika hodin. „Deštivé čaje“, které vadnou pomaleji, nejsou tak oblíbené.
Když jsou svinuty, jsou čajové lístky rozprostřeny na vlhkém a studeném místě k fermentaci, tedy k další oxidaci. Účinky obou fází oxidace se od sebe výrazně liší. Patrně proto, že po svinutí jsou oxidaci vystaveny i další složky listů, například esenciální oleje. Právě proto nesmí být lístky určené k výrobě černého čaje či oolongu před svinutím „usmrceny“, jako je tomu v případě lístků určených pro čaj zelený.