Topolovka růžová květ (Český text na obalech) Složení: Malvae arboreae flos. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…vka-kvet-20g . Droga obsahuje především sliz, třísloviny, antokyanové glykosidy, zvláště pak směs delfinidinového glykosidu a malvidinového glykosidu alteinu ve varietě nigra, dále malé množství silice a látky hormonálního charakteru. Topolovkový čaj bylináře Franěce: květu topolovky 50g, květu měsíčku 30g, kořene krvavce totenu 20g. Obzvláště účinnou pokládáme kombinaci květu topolovky a květu růže. Užívání: macerát 3 pol. lžíce přelít 0,5 l studené převařené vody, vyluhovat 12 hod. popíjet mírně zahřáté 1–2× denně. Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika 

Topoľovka ružová kvet (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Malvae arboreae flos. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Droga obsahuje predovšetkým sliz, triesloviny, antokyanové glykozidy, zvlášť potom zmes delfinidinového glykozidu a malvidinového glykozidu alteinu vo variete nigra, ďalej malé množstvo silice a látky hormonálneho charakteru. Topolovkový čaj bylináře Franěce: kvetu topoľovke 50g, kvetu nechtíka 30g, koreňa krvavce Toten 20g. Obzvlášť účinnú pokladáme kombináciu kvetu topoľovky a kvetu ruže. Užívanie: macerát 3 pol. lyžice preliať 0,5 l studenej pravarenej vody, vylúhovať 12 hod. popíjať mierne zahriate 1–2× denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: Proskurník topolovka: Synonyma:Latinsky: Alcea rosea L. var. nigra hort., Malva hortensis Dod., Malva romana, Malva ultra marinaČesky: Topolovka růžová, proskurník růžový, topolovka zahradní Proskurník topolovka: Droga:Latinsky: Flos malvae, Flos malvae arboreae cum calyce, Flos malvae arboreae sine calyce, Flos malvae hortensis, Flos malvae roseae, Flos malvae hiemalis, Flos malvae majoris, Flos alceae, Flos althaeae roseaeČesky: Květ topolovky  Proskurník topolovka: Názvy:Lidové: Slézová růže, ruža slezová, ruža čierna, ruža stľpová, sléz záhradný, sléz rímsky, topolovka ružová, topolovka černatá, římský sléz, sléz růžový, sléz zahradní, paple, malva, slezová růže, pople, sléz topolový, sléz černý, topolová růžeSlovensky: Ibiš ružový, topoľovka ružováNěmecky: Stockrose, Roter Eibisch, e MalveRusky: Štok-roza rozovajaAnglicky: Hollyhock Chemické složení: Droga obsahuje především hodně slizu, potom třísloviny katechinového typu, směsi antokyanových glykosidů, hlavně směs delfinidinového glykosidu a malvidinového glykosidu alteinu v černé odrůdě (var. nigra), který se štěpí na alteidin (směs malvidinu a delfinidinu) a glukózu. Vyskytují se zde i stopy silice, dosud málo probádané fytohormony (látky s estrogenními vlastnostmi), značné množství glykosidů (10–11%), pektiny, škrob, minerální látky. Vnitřní užití:Drogu lze aplikovat samostatně i míchat do směsí. Zrychlení terapeutického účinku lze dosáhnout kombinací drogy s drogami tříslovinnými, například s listem ořešáku vlašského, se šalvějí, s kořenem nátržníku.Obvyklá dávka je jedna kávová lžička (0,5–1,5 g) na šálek macerátu. Doporučuje se při trávicích obtížích a lehčích zánětlivých onemocněních horních cest dýchacích.Nebo:Velmi vhodnou lékovou formou je mírně přihřátý macerát a osvědčil se i bylinný balzám. Vhodné dávkování je 4krát denně po 125 ml čaje.Obvyklá dávka je jedna kávová lžička (0,5–1,5 g) na šálek záparu (teplý roztok má více tříslovin). Doporučuje se při trávicích obtížích a lehčích zánětlivých onemocněních horních cest dýchacích.Nebo:Jako emenagogum se užívá zápar z 1,5 lžíce květů na 4 dl vody (pije se ve 2 dávkách – ráno a večer).Nebo:Infusum malvae arboreae (5–10 g na 300 ml vody), které působí jako emenagogum se rozdělí do dvou dávek (ráno a večer).Květy topolovky se lidově užívají jako prostředek pro odkašlávání při zánětu průdušek. Z 15 g sušených květů se připraví tříminutový odvar ve 1/4 l vody, nechá ustát, scedí a osladí. Užívá se za dvě hodiny lžíce. Zevní užití:Na kloktání při zánětech hltanu a bolestivých stomatitídách se používá dvojnásobná dávka, tj. 3 g nebo 1 lžíce květů na sklenici vody ve formě záparu.Nebo:Jako mucilaginózum a na kloktání se používá zápar ze lžíce květů na 3 dl vody (pije se po 1 dl 3× denně mezi jídlem, resp. se použije externě). Ze stejné dávky drogy se připravuje odvar (vařit krátce, použití je stejné). Lze nahradit: Květ se používá podobně jako květ slézu. Lze zaměnit s: Nutno odlišit slézovec durynský (Lavatera thuringiaca L.), který roste na chráněných místech jako proskurník, ne však na slaných půdách. Není tolik šedě plstnatý, květní lupínky mají růžověfialovou barvu a víc se podobají slézu lesnímu. Na místo pravého „proskurníkového“ kořene přichází na trh i kořen proskurníku topolovky. Rostliny vypadají výrazně odlišně. Kořen topolovky je na povrchu šedší, na lomu zdřevnatělý a na příčném průřezu žlutý. Topolovka je často mylně zaměňována za sléz. Popis: Mohutná, trvalá (dle pramenu 83. dvouletá) bylina vysoká až 300 cm. V prvním roce vytváří přízemní růžice – četné velké listy. Druhým rokem vytváří přímou, větvenou, poněkud chlupatou lodyhu. Listy vstřícné, střídavé, stopkaté, trojlaločnaté až pětilaločnaté, čepel v obrysu srdčitá, okraj vroubkovaný. Jsou 13–15 mm dlouhé se zřetelnými nervy. Na přímém stonku řídký koncový klas nápadně velkých růžových nebo tmavočervených či červenofialových (var. nigra) květů o průměru 5–10 cm. Kvete druhým rokem v červnu-říjnu. Diskovité plody jsou složeny z rozpadavých dílků. Místo výskytu: Původně orientální druh, často pěstovaný ve venkovských zahradách na okrasu. Po čase může i splanět. Má v oblibě slunečné polohy a lehké půdy bohaté na živiny. Pěstování:Obecně: V prvním roce vytvoří rostlina pouze přízemní listovou růžici. Druhý rok vyženou rostlinky rychle do výšky až 2 m, proto se jim v případě potřeby musí poskytnout i laťová opora. V červenci a srpnu kvetou. Ke sběru se hodí jen odrůda s tmavonachovými květy. Několik zdatných exeplářů vybereme na semeno a necháme dozrát. Topolovka je rostlina dvouletá, ale vytrvá při dobrém ošetřování na stanovišti až 4 roky. Topolovka černá: Je to dvou i víceletá rostlina, která dorůstá až do výše dvou metrů. Pro léčivé účely se pěstuje jen varieta s černými, většinou plnými květy. Kultutru zakládáme dvojím způsobem: z přímého výsevu na stanoviště nebo ze sazenic. Odrůdy: U nás je povolena odrůda řČesrná krajovář. Poloha, podnebí, půda: Topolovka má v oblibě hlubokou, střední písčitou půdu, bohatou na humus a živiny, nižší slunné, teplé a závětrné polohy. Vyžaduje dobře zpracovanou půdu. Výsev semen: Na založení větší plochy nevylučujeme možnost přímého výsevu, je však nutné „vysekat“ rostlinky na 60×60 cm. Je také možno sít do průsečíků naznačených znamenákem 60×60 cm za motyčkou, 4–5 semen do jednoho hnízda. Předpěstování: Rozmnožování se děje pouze semeny, která vyséváme na jaře nebo v létě (v červenci) přímo ven na menší kus pozemku do řádků 15 cm vzdálených do zkypřené půdy asi 1 cm hluboko. Semeno vyklíčí do 14 dnů. Řádky plejeme a okopáváme, až rostlinky přerostou a udusí samy veškerý plevel. Topolovka černá: Pěstuje se ze semen. Na záhon vysejeme asi 20 g semen do hloubky 2 cm. Při jiném způsobu pro předpěstování topolovky v březnu připravíme truhlíčky. Naplníme je prosátou pařeništní zemí, tlačítkem přitlačíme a semeno sejeme rozhozem. Po vzejití přepichujeme do truhlíčků nebo do zemitorašelinových balíčků či přímo do pařeniště do sponu 5×5 cm. Můžeme také vysévat na předem připravený záhon, řádky volíme 30 cm od sebe. Vyséváme secím strojkem do hloubky 1–2 cm, lehce přitlačíme. K vypěstování sazenic na 1 ar je třeba 20 g semene. Na hektar je zapotřebí 2–3 kg osiva. Výsadba: Na podzim nebo až na jaře příští rok vysadíme rostlinky na definitivní místo ve sponu 75×75 cm, aby bylo možno volně mezi řádky procházet (mezi řádky je také možno pěstovat nějaké nízké rostliny, např. heřmánek). Topolovka černá: Předpěstované sazenice vysazujeme na podzim, nejpozději do poloviny října do sponu 45×60 cm. Vyžadují teplou polohu chráněnou před větrem. V prvním roce vytvoří listovou růžici, podobně jako divizna, a teprve druhý rok vykvetou. Sazenice předpěstované v truhlících vysazujeme na definitivní stanoviště do sponu 60×60 cm v květnu až červnu. Sazenice předpěstované na záhonu vysazujeme na definitivní stanoviště do sponu 60×60 cm v srpnu a začátkem září. Tuto vzdálenost volíme proto, že se semenice lépe vyvíjejí a je menší nebezpečí výskytu rzi na listech. Pěstování: Jako mezikultůru použijeme nejlépe heřmánek nebo nějakou zeleninu. Někde vysazují topolovku naopak jako mezikultůru do zeleninových polí. Hnojení: Je-li půda vyhnojena, je výnos samozřejmě vyšší. Je to hlavně přihnojování močůvkou v druhém roce, které výrazně zvyšuje výnos. Osvědčilo se na zimu hnojit dobře proleželým kompostem 400 t na hektar. Průmyslová hnojiva rozhodíme těsně před výsadbou nebo výsevem. Na hektar dáváme: 250 kg dusíkatých hnojiv, 350 kg fosforečných, 250 kg draselných. Je vhodné před hnojením kompostem pole povápnit. Ochrana rostlin: Kultury trpí často rzí slézovou – Pussinia malvacearum Mont. Rez napadá listy, které rychle žloutnou a rostliny hynou. Tento nakažený materiál se musí z kultury bezpodmínečně odstranit a spálit. Umělé prostředky se proti této chorobě neosvědčují. Nejlepším prostředkem je dobře vyhnojená půda, silné, dostatečně vzdálené rostliny a čisté, nenakažené semeno. Tam, kde se v kultuře slézová rez příliš rozmnožila, je nutno od kultury na několik let upustit. Jiný škůdce je dřepčík. Na květech škodí brouk nosatec kovokrový – Apion aeneus. Snáší vajíčka ve dřeni rostlinných stonků, kde se líhne několik generací a poslední zde přezimuje. Jediným účinným zákrokem je pořezat po sklizni květů hned všechny stonky těsně u země a spálit. Ze škůdců se ojediněle vyskytnou mšice nebo svilušky. Při výskytu rzi se u nás velmi osvědčil Plantvax 20 EC 2 l na 600–800 l vody na hektar. Nestříkáme za slunečna. Při práci s jedy dodržujeme bezpečnostní předpisy. Semenářství: HTS je 8–14 g. V 1 g je 80–100 semen. Po zasetí klíčí za 14 dní. Klíčivost semen si udržuje 3–4 roky. Proskurník vyséváme v březnu do truhlíčků. Přepichujeme na 5×5 cm do pařeniště. Sazeničky vysazujeme na připravený pozemek v květnu, a to do sponu 60×60 cm. Do podzimu vytvoří přízemní růžici. Druhám rokem přihnojíme 400 až 600 kg kompostu na hektar a okopáváme. Proskurník v druhém roce nasazuje na květ. Když semena začnou hnědnout, sklízíme je odřezáváním vrchních výhonků (30–40 cm). Takto sklizené semenice ukládáme na sýpce na položené papíry, vrstva 30–40 cm (dochází asi 14 dnů). Pak vymlátíme na mlátičce. Vymlácené osivo dáváme na papír, vrstva 3–4 cm, kde je asi 7 dnů denně obracíme. Osivo čistíme na čisticích strojích a sítech. Z aru se sklízí 6–10 kg osiva. Výnosy: Výnos je asi 75 q čerstvých květů (asi 16 q sušených) z 1 hektaru. Topolovka černá: Výnos se pohybuje kolem 10 kg květů s kalichem nebo 6 kg květů bez kalichu z 1 aru. Topolovka černá – Je to dvou i víceletá rostlina, která dorůstá až do výše dvou metrů. Pro léčivé účely se pěstuje jen varianta s černými, většinou plnými květy. Pěstuje se ze semen. Na záhon vysejeme asi 20 g semen do hloubky 2 cm. Sazenica pak vysazujeme na podzim, nejpozději do poloviny října a do sponu 45×60 cm. Vyžadují teplou polohu chráněnou před větrem. V prvním roce vytvoří listovou růžici, podobně jako divizna, a teprve druhý rok vykvetou. Z rostliny se sklízejí jen květy. Rozkvétají postupně a je třeba často kulturu prohlížet, protože překvetlé odpadávají a jsou bezcenné. Výnos se pohybuje kolem 10 kg květů s kalichem nebo 6 kg květů bez klaichu z 1 aru. Nejkvalitnější drogu poskytuje červenofialový květ topolovky bez kalichu, ale sbírá se často i s kalichem. Růžové květy mají poněkud menší obsah účinných látek. Doba sběru + sbíraná část: Pro sběr se pěstuje většinou černá odrůda, která má tmavofialové až černofialové, matně se lesknoucí květy. Sbírají se za slunečného počasí i s kalichem (uštipují se těsně pod kalichem), někdy bez kalicha, pouze korunní lupínky. Sklízíme vždy po oschnutí rosy, nejlépe v poledních hodinách. Sběr se dělá postupně jak rozkvétají (červen-srpen), nejméně jednou za dva dny. Při sběru se nesmí stlačovat. Sklizeň začně ještě dřív, než se květy úpně rozevřou, tedy ve dnech, kdy jsou ještě zvonovité. Za slunných dnů ráno a večer prohlédneme vždy celou plantáž a sklidíme všechny polorozevřené květy tak, že je odlamujeme i s kalichem a s květní stopkou, dlouhou asi 1 cm. Přitom dáváme pozor, abychom při odlamování nepoškodili pokožku lodyhy nebo sousední pupeny. Květy sbíráme do košů. Zpracování + uchovávání: Květy se suší na lískách nebo papírech řídce rozložené (vrstva 3–5 cm), v průvanu, každý sběr zvlášť. Drogu můžeme obracet. Možno je dát i na mírné slunce (maximální teplota 45–50°C). Poměr seschnutí je květu s kalichem asi 5:1, u květu bez kalichu 6–7:1. Ve velkém sušíme v sušárnách při teplotě do 45°C. Po usušení necháme vydýchat (2 dny), potom se droga ukládá do igelitových pytlů, které se ihned zavážou a odesílají odběrateli. Suché květy ukládáme do vrstev, které zatěžujeme těžkými prkny nebo kameny. Při balení do pytlů nesmí být květy příliš suché, jinak by se drolily. Musíme-li uchovávat usušené květy déle, uchováváme je v sudech s nehašeným vápnem na dně. Vlastnosti drogy: Květy proskurníku voní slabě aromaticky, chuť mají sladkou, slabě sliznatou a v ústech stahující.