Srdečník buřina nať 30g(20×1,5g) (Český text na obalech) Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…cnik-nat-40g . Složení: Leonurus cardiaca herba plv. K hlavním účinným látkám patří bufanolidové glykosidy, hořčina leonurin, alkaloidy stachydrin a leocardin, třísloviny, kyselý saponin, flavonoidy, antokyany, organické kyseliny – citrónová, jablečná, mléčná a vinná, dále křemičitany a stopy silice. Drogu kombinujeme především s třezalkou, meduňkou, brutnákem nebo s listem vrbky úzkolisté, dále adaptogenní drogy, jakými jsou eleuterokok, maralí kořen a další.Užívání: 1 pol.lžíci přelít 0,5 l vařící vody, vyluhovat 10 min popíjet 2 x denně.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika

Srdcovník obyčajný vňať 30g(20×1,5g) (Slovenský text na obaloch) Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Zloženie: Leonurus cardiaca herba plv. K hlavným účinným látkam patria bufanolidové glykozidy, horčina leonurin, alkaloidy stachydrin a leocardin, triesloviny, kyslý saponín, flavonoidy, antokyány, organické kyseliny – citrónová, jablčná, mliečna a vínna, ďalej kremičitany a stopy silice. Drogu kombinujeme predovšetkým s ľubovníkom, medovkou, borákom alebo s listom Vrbka úzkolistej, ďalej adaptogénne drogy, akými sú eleuterokok, maralí koreň a ďalšie.Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vriacej vody, vylúhovať 10 min popíjať 2 x denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: Buřina srdečník: Synonyma:Česky: srdečník obecný Buřina srdečník: Droga:Latinsky: Herba leonuri cardiacae, Folium leonuri cardiacae, Herba cardiacaeČesky: Nať srdečníku Buřina srdečník: Názvy:Lidové : jastrabina liečivá, leví chvost, srdečníkSlovensky : srdcovník obyčajnýNěmecky : s Echtes Herzgespann, Löwenschwanz, HerzgespannkrautRusky : pustyrnik serdečnyjAnglicky : MotherwortPolsky : Serdecznik Chemické složení: Jako obsahové látky se uvádějí především bufanolidové glykosidy (digitaloidy – bufadienolidové kardioglykozidy), (do 0,17%), hořčiny leonurin, větší množství tříslovin (5–9%), kyselý saponiny, flavonoidy, antokyany, stopy silice (0,003%), kyseliny (citronová, jablečná, fosforečná, mléčná, vinná aj.) a jejich soli (sodná, vápenatá, fosforečná, draselná), křemičitany a nepříliš probádaný alkaloid leokardin (= leonukardin) a stachydrin, triterpenoidy, pryskyřice a soli. Uvádí se i vitamín A. Dále iridonový glykosid leonurid, diterpen leokardin, hořčina leonorin, flavonoidy včetně rutinu, kvercetinu, hyperosidu a apigeninu, kumariny. Vnitřní užití:Spíše výjimečně se droga podává sólově, častěji se kombinuje s jinými rostlinami ve směsích, které upravujeme podle hlavního požadovaného účinku. Tak například do sedativních směsí drogu kombinujeme především s třezalkou, meduňkou, brutnákem nebo s listem vrbky úzkolisté. Zajímavě působí kombinace drogy s výtažkem adaptogenních drog, jakými jsou eleuterokok, maralí kořen čili leusea a další. V tomto případě většinou kombinujeme tinktury – není li předepsáno jinak – v poměru 1 díl srdečníkové tinktury na 2–3 díly tinktury z adaptogenu. Ve více případech přídavek srdečníku prohlubuje účinnost adaptogenní drogy v tom smyslu, že odbourává nežádoucí účinky adaptogenů, např. tzv. falešnou nespavost po večerním užití léku, pocit vnitřního třesu apod. Pro lepší rozpustnost účinných látek v alkoholu se výraznější léčebný efekt dosahuje při podávání tinktůr. Bufadienolidy se slaběji rozpouštějí ve vodě. Proto domácí přípravky (např. zápary) nemají tak výrazný účinek jako léčiva připravená průmyslově z jejich izolátů a podávaná při neurózách i rozličných funkčních srdečních obtížích a poruchách v období přechodu.Aplikační formy: nálev, tinktura, tablety.K přípravě záparu se používá průměrná jednotlivá dávka 1,5 g, nebo 1 kávová lžička drogy na šálek vroucí vody: pije se 2–3× denně na lačno, případně po doušcích během dne. Někdy se však podávají i vyšší dávky, například 1/2 – 1 lžíce na 1 sklenici (2,5 dl) vody, pije se maximálně po 0,5 dl 2–3× denně.Nebo:Vyšší dávkování má Infusum Herbae leonuri (10–15 g drogy na 1 sklenici vody), který se užívá po 3–5 lžících denně.Nejčastější lékovou formou je dvouminutový odvar, pijeme 2–4 šálky denně.Extractum leonuri fluidum se užívá v jednotlivé dávce 10–15 kapek 3–4× denně.Tinctura leonuri se užívá po 30–40 kapkách 3–4× denně. Účinek drogy je podobný jako u kozlíku, avšak poněkud silnější.Zvlášť účinný je odvar se zředěným vínem při bušení srdce, úzkosti a neklidu.Užívá se i jako prášek (2–4 g drogy denně). Lze nahradit: V SSSR tvoří složku mnoha přípravků (zde se uplatňuje i srdečník sibiřský – Leonurus sibiricus L.). Čínští lékaři používají příbuzné odrůdy L. heterophyllus, a to hlavně při menstruačních obtížích. Rostlinu u nás nacházíme ve třech poddruzích (subsp. cardiaca – pravý, intermedius – prostřední, villosus – chlupatý). Txto poddruhy můžeme pro farmaceutické účely zaměňovat, při sběru je proto nemusíme rozlišovat. Lze zaměnit s: Na podobných místech se roztroušeně vyskytuje i srdečník jablečníkovitý (buřina jablečníkovitá) – Chaiturus marrubiastrum (L.) Ehrh. ex Spenner (syn.: Leonurus marrubiastrum L.), který však má listy vejcovité až kopinaté, klínovitě zúžené ke stopce, na okraji hrubě pilovité a květy bleděrůžové. Vzhledem se mu podobají i hluchavky – druhy rodu Lamium L. Srdečník roste u nás ve dvou plemenech: pravý = ssp. vulgaris a chlupatý = ssp. villosus. Popis: Trvalá chlupatá bylina vysoká 50–150 cm. Nať přímá, na hranách trochu drsná, tmavá, čtyřhranná, dutá, rozvětvená. Listy z lícní strany černo-hnědo-zelené, slabě chlupaté, na rubu hustě chlupaté, světle-šedo-zelené, stopkaté, dlaňovitě troj- až sedmidílné, hrubě zubaté, protistojné. Soukvětí s narůžovělými sedícími květy v nepravých papřeslenech (začíná se již v paždích prostředních listů natě). Květy mají zoubkatý kalich, pápěřitou, růžovou dvojpyskovou korunu a čtyři dvojmocné tyčinky. Vnější delší tyčinky se po vysypání pylu kroutí a z koruny vybočují na strany. Tím se srdečník liší od hluchavek, jejichž tyčinky se nikdy nezkracují. Kvete v červnu-září. Kořen je žlutý nebo bleděčervený. Plody jsou podlouhlé, světlehnědé, trojboké, lesklé čtyři tvrdky velikosti asi 2,5 mm. Místo výskytu: Roste na suchých stanovištích u plotů, cest, na rumovištích, suchých pasekách a loukách do výšky 500 m n.m. U nás roste ve dvou poddruzích – ssp. cardiaca (lysý) a ssp. villosus (chlupatý, pěstovaný). Při sběru se hodnotí rovnocenně. Pěstování:Obecně: Buřina je rostlina celkem nenáročná, ale výnosy zelené hmoty a květů závisí přímo na množství živin. Rostlina totiž během jediného roku vytváří obrovské množství hmoty. Je to známá včelařská rostlina. Je vytrvalá a dorůstá do výše 120 cm. První rok nevytváří buřina mnoho hmoty, a proto je snad i škoda zabírat v prvém vegetačním roce množství půdy, pokud se ovšem nezařadí mezikultura. Poloha, podnebí, půda: Rostlina má malé nároky na půdu. Půdy vyhovují spíše lehčí, hlinité, s dostatkem humusu. Na humózních půdách vytváří mohutné rostliny. Dává přednost slunečné poloze. Srdečník lze pěstovat od nížin do podhorských oblastí do nadmořské výšky 500 m n.m. Výsev semen: Srdečník na velkých plochách se dá pěstovat z přímého výsevu. Na plochu 1 aru se počítá s 30–50 g semene (na 1 ha 6–8 kg podle pramenu 83.). Při přímém výsevu, který lze provádět na podzim (září-říjen) i na jaře (březen až konec dubna) se může sít značkovací rostlinou, aby bylo možno včas uvolnit okolí od plevele. Obvykle se seje do hnízd ve čtvercovém sponu 40–60 cm (45×45 cm), nebo do řádků vzdálených 45–50 cm (potom rostliny jednotíme na stejnou vzdálenost). Srdečník klíčí tehdy, když teploty dosahují 12°C a více. Zpočátku roste pomalu. Předpěstování: Srdečník se dá pěstovat také z předpěstovaných sazenic. Tento způsob se používá při pěstování na malých plochách. Sazenice předpěstujeme v pařeništi (výsev v březnu až dubnu) nebo vyséváme řídce do připravených truhlíčků. Rostlinky můžeme dále přepichovat na 5×5 cm do truhlíčků, nebo ve větším do pařeniště na 8×8 cm. Můžeme také přepichovat do zemitorašelinových balíčků. Mají tu výhodu, že po vysázení se nemusí 6 dní zalévat. Na předpěstování sadby na 1 ar je třeba vyset 20 až 30 g semene. Výsadba: Předpěstované sazenice vysazujeme na definitivní stanoviště koncem léta. V prvním roce roste buřina poměrně pomalu (na záhoně je možno současně pěstovat salát). Pěstování: Srdečník po sklizni přihnojíme 400 kg NPK na 1 ha. Hnojivo ihned zapravíme do země. Na jednom stanovišti vydrží kultura 6 až 10 let. Ochrana rostlin: U srdečníku se vyskytuje v hustých porostech na lisztu padlí, a to po dlouhodobém vlhkém počasí. Osvědčil se postřik Kuprikolem 50, dávka je uvedena na obalu. Při postřiku dodržujeme veškeré bezpečnostní předpisy práce s jedy, bezpečnosti při práci – ochranné pomůcky. Jakostní norma drogy: ČSN 86 6743 Semenářství: Pozemek na podzim vyhnojíme dobře proleželým kompostem v dávce 40–60 t, který zaoráme. Na jaře jak počasí dovolí vláčíme a smykujeme. V březnu vysejeme osivo řídce do truhlíčků. Rostlinky přepichujeme na 5×5 cm, do truhlíčků nebo do pařeniště. Lépe je přepichovat do zemitorašelinových balíčků, rostlina dobře prokoření a po vysázení se nemusí ihned zalévat. Sázíme kolem 15. května n 50×50 nebo 60×60 cm. Do podzimu vytvoří přízemní růžici. Takto porost necháme přezimovat. Na jaře porost vyhrabeme, přihnojíme 400 kg NPK na hektar, hnojivo zapravíme, v řádcích porost okopáme. Srdečník kvete postupně. Vytváří semeno, když jsou již celé semeníky hnědé. Semenice odřezáváme se 40 cm stonkem. Dáváme je na sýpku na papíry, vrstva 30–50 cm, denně je obracíme. Za 10 dnů můžeme semeno vymlátit na mlátičce. Vymlácené osivo dočišťujeme na čistících strojích a sítech. Výnos z aru je 5–8 kg semene, u staršího porostu i více. Výnosy: Výnosy suché natě se pohybují asi 40 kg v prvním roce, v dalších letech kolem 60 kg z aru. Doba sběru + sbíraná část: Z rostliny se sbírá mladá, měkká nať v době, kdy je ještě nepichlavá, (někdy list), a to před kvetením (nebo právě rozkvétající olistěná část asi 40 cm od vrcholu, ev. 8–10 cm nad zemí, aby rostliny mohly znovu obrazit). Tloušťka stonku má být nanejvýš 5 mm. Spodní dřevnatá část natě se stonky silnějšími než 5 mm se nesbírá. Sběr je možno provádět na stejném místě i dvakrát do roka (v červnu a září). Kvetoucí nať při manipulaci nepříjemně píchá. Nejlepší doba pro sběr je odpoledne mezi čtrnáctou a šestnáctou hodinou. Zpracování + uchovávání: Materiál se suší na sučácích v tenkých vrstvách (15–20 cm) ve stínu a v průvanu co nejrychleji (nejlépe při teplotě do 35°C). Při sušení můžeme nať rozřezat, aby lépe schla. Sušení trvá dost dlouho, ale jinak nedělá problémy. Nať je dostatečně suchá tehdy, když se při ohnutí s praskotem láme. Poměr seschnutí je asi 4:1. Drogu je třeba skladovat v dobře uzavřených obalech (krabicích). Sušení není náročné, schne snadno a nať se dá zlomit i přes šňůru na půdě. Pěstovaná na drogu dává dvě sklizně, v prvním vegetačním roce podstatně nižší (asi 30 kg z aru). Ve velkém sušíme na sušárně s teplotou do 40°C. Na sušárnu dáváme 30–40 cm natě, která schne rychle a dobře. Vlastnosti drogy: Čerstvá nať má ostrou, dost odpornou chuť a ne příliš příjemný pach. Je pichlavá, a to stěžuje manipulaci. Sušená droga je bez zápachu (má dost nepříjemný pach) a má nahořklou chuť. Tvoří ji zlomky květenství, listů a stonků. Čaj připravený ze srdečníku je hořký.