Milota Sléz maurský květ 20g
Popis
Sléz maurský květ (Český text na obalech) Složení: Malva mauritania flos. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…lez-kvet-20g . Sléz je především reprezentantem drog slizodárných. Sliz je jak v květech, tak i v nati. V květech dále nacházíme antokyanová barviva, v listech pak třísloviny, organické kyseliny a další látky. Sléz mícháme do směsí. Jeho účinek potencuje příměs ibišku, ale též třezalky, heřmánku, měsíčku nebo tymiánu. Droga je netoxická a je vhodná i pro těhotné a kojící ženy. Květ sbíráme většinou i s kalichem, při malé potřebě je vhodnější sběr květů bez kalichu. Užívání: 1 čajovou lžičku na 2dl vařící vody, vyluhovat 10 minut. Popíjet 3× denně. Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika
Slez maurský kvet (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Malva mauritania flos. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Slez je predovšetkým reprezentantom drog slizodárných. Sliz je tak v kvetoch, tak i v vňati. V kvetoch ďalej nachádzame antokyanové farbivá, v listoch potom triesloviny, organické kyseliny a ďalšie látky. Slez miešame do zmesí. Jeho účinok potencuje prímes ibišteka, ale tiež ľubovníka, rumančeka, nechtíka alebo tymianu. Droga je netoxická a je vhodná aj pre tehotné a dojčiace ženy. Kvet zbierame väčšinou aj s kalichom, pri malej potrebe je vhodnejšie zber kvetov bez kalichu. Užívanie: 1 čajovú lyžičku na 2dl vriacej vody, vylúhovať 10 minút. Popíjať 3× denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE: Sléz maurský: Synonyma:Latinsky: Malva silvestris L. ssp. mauritania (L.Thell.) Sléz maurský: Droga:Latinsky: Flos malvae mauritaniae, Herba malvae mauritaniae, Folium malvae mauritaniaeČesky: Květ slézu maurského Sléz maurský: Názvy:Slovensky: Slaz maurský, slez maurský, slez lesný maurský Chemické složení: Květ i list mají vysoký obsah slizu a tříslovin, obsahují i silici. V květech je antokyanové glykosidické barvivo. Ostatní obsahové látky jsou podobné, jako u slézu přehlíženého (viz tam). Hlavní obsahové látky tvoří slizy, v listech jsou mimo to třísloviny a organické kyseliny. V květech se nacházejí antokyanová barviva. Vnitřní užití:Z květu se obvykle přirpavuje zápar (10–15 g drogy na 5 dl vody, pít po 1–1,5 dl 2–4× denně).Méně často se sléz užívá samostatně, zpravidla se kombinuje s jinými drogami. Jeho účinek se potencuje příměsí ibišku, ale též třezalky, heřmánku, měsíčku nebo tymiánu.Nejčastěji se podává nálev (zápar) z naťové drogy a to 4× denně šálek, aby protektivní účinek byl rovnoměrný. „Bylinářský čaj“ lze popíjet i po doušcích z termosky během dne.Aby se nezničily slizové látky, je někdy výhodnější použít studený nálev (macerát), který se přes noc vyluhoval. Přes den se pijí po doušcích dva až tři šálky mírně ohřátého čaje.Zápar, odvar i macerát se připravuje z 2–3 plných lžic drogy (maximálně 5 g) na 5 dl vody. Toto množství představuje denní léčebnou dávku.Sléz vyléčí i velmi houževnatou (jak se tvrdí nevyléčitelnou) chorobu – rozedmu plic, která navíc vyvolává i těžkou záduchu. Pijeme denně nejméně tři šálky čaje a na noc přikládáme na plíce a průdušky obklady ze zapařených a dobře ohřátých listů a květů.Náš obyčejný sléz tedy neléčí jen záněty hrtanu, ale i zhoubná onemocnění hrtanu. V tomto případě vyluhujeme přes noc 2,5 l denně dávky, do každého 1/4 litru dáme vrchovatou čajovou lžičku bylinky. Ráno mírně zahřejeme a uschováme v termosce, kterou jsme napřed vypláchli horkou vodou. Během dne vypijeme po doušcích čtyři šálky a zbytek používáme jako kloktadlo, které se osvědčuje i proti vysychání v ústech, nose a hrtanu!.Za velmi vhodnou lékovou formu je pokládán homeopatický čaj podle Kloudy, zejména ve vyšších potencích. Zevní užití:Zápar je možno užívat i na omývání, obklady a výplachy (2 lžíce drogy na 2 dl vody).Na zevní aplikace se připravuje koncentrovanější nálev, než pro vnitřní užití.Léčivé klysma (150–200 ml) se podává po předchozím klyzmatu očistném při střevních chorobách, ne však častěji než jednou denně, zpravidla však ob den nebo i jen 2× týdně.Koupel rukou a nohou: Do pětilitrové nádoby se studenou vodou vsypeme na noc jednu vrchovatou dvouhrst slézu planého. Druhý den vše zahřejeme na teplotu, kterou ruce či nohy sneso. Koupeme 20 minut, vodu můžeme ještě dvakrát použít, když ji předem zahřejeme.Obklady: Zbytek po přípravě čaje znovu v trošce vody ohřejeme, smísíme s ječnou moukou na kaši, natřeme na lněný hadřík a teplé přiložíme. Lze nahradit: Nejvhodnější náhradní rostlina je Althaea officinalis. Sléz přehlížený se někdy označuje synonymem sléz okrouhlolistý (Malva rotundifolia L.). Pěstované druhy slézu mají přibližně stejné účinky. Nejvhodnější náhradní drogou při nedostupnosti slézu je proskurník lékařský čili ibišek (Althaea officinalis L.). Užívá se i stejně účinný plazivý planý sléz s malými listy (Malva neglecta Wallr.) i dvouletý sléz s velkými listy, sléz lesní (Malva silvestris L.) Lze zaměnit s: Záměna je možná se „slezom nizučkým“ – Malva pusilla Smith, který má horní listy stonku nezřetelně sedmilaločnaté, květy menší a světlejší, s bleděčervným okrajem, korunní lupínky stejně dlouhé jako kalich, plody vrásčité. Navíc roste v teplejších oblastech. Popis: Dvouletá až trvalá bylina, u nás pěstovaná jako jednoletá, se vzpřímeným řídce chlupatým až holým stonkem, vysokým do 200 cm. Listy velké, okrouhlé, dlaňovitě zářezové, 3–7 laločnaté, stopkaté, střídavé, na okraji zoubkaté. Květy seskupené po (1)-5–15 v paždí listů, lupínky fialové s tmavšími žilkami, dlouhé 2–3 cm (3–4× delší než kališní lístky. Kvete v červnu-říjnu. Plod pozůstává z 10–14 typických diskovitých plůdků. Sléz maurský je pěstovaný poddruh slézu lesního. Místo výskytu: Druh se k nám přenesl ze středozemní oblasti. Pěstuje se v zahrádkách na ozdobu. Místy splaňuje. Dává přednost kyprým hlinitým půdám s dostatkem živin a spodní vody. Pěstování:Obecně: Pěstovaný druh vyšlechtěný ze slézu lesního. V dobré půdě a teplém létě dorůstá až 250 cm. Na zahrádkách se s ním setkáváme velmi často. Pěstuje se pro okrasu i jako včelí pastva. Má krásné modrofialové květy. Poloha, podnebí, půda: Vysazuje se na slunečných místech, chráněných před větry, které by mohly vysoké rostliny poškodit, půdy středně těžké, hlinité až hlinitopísčité. Již v prvním roce dorůtá v mohutnou rostlinu, a proto vyžaduje půdu bohatou na živiny s dostatkem vláhy a dobře prokypřenou do hloubky. Výsev semen: Osivo je možno vysévat dvojím způsobem: do řádků, lépe však hnízdovitě. Doporučuje se hnízdový výsev, u kterého není velká spotřeba osiva. Plečkovat můžeme křížem, je méně pracné a odpadá jednocení rostlin v řádcích. Odstranění přebytečných rostlin z hnízdového výsevu je podstatně lehčí a méně pracné. Před hnízdovým výsevem naznačíme spony znamenákem, podélně i příčně, abychom dostali vyznačené průsečíky. Vyséváme brzy na jaře v březnu a dubnu do špetek 45–60 cm (45×45 cm až 60×60 cm, aby bylo možno bez obtíží sklízet) od sebe vzdálených po 3–4 semenech. Potom stačí 15–20 g semene na ar. Seje se do hloubky 1–2 cm. Vzchází asi po 3 týdnech. Vzešlé rostlinky nejednotíme (podle pramenu 83. jednotíme a ponecháváme pouze 2–3 nejsilnější, podle pramenu 98. ponecháváme pouze 1 nejsilnější rostlinu). Je také možno semeno vysévat v dubnu přímo do řádků vzdálených 60 cm. Přitom potřebujeme asi 100–120 g semene na 1 ar. Přehoustlé porosty musíme jednotit (jednotíme na 50 cm) a ponecháváme jen silné rostliny. Přebytečné rostliny můžeme použít k rozšíření porostu, nebo jimi porost vylepšit. Jednotíme, když rostliny mají čtyři pravé lístky. Vhodná doba je duben. Podle pramenu 98. se výsevy provádějí v časném jaru, jakmile to počasí dovolí. Předpěstování: Dalším způsobem pěstování je předpěstování sazenic. Brzy na jaře se osivo vyseje do truhlíků do propustné hlinito-písčité půdy do hloubky 1–2 cm. Truhlíky se umístí do pařníku nebo do skleníku.(98). Dále si připravíme zemitorašelinové balíčky, do kterých rostliny přímo přepichujeme, dáváme je do pařeniště. Sazenice se vysazují, když mají 4–6 pravých listů, to jsou již dostatečně vyspělé. Výsadbou balíčkovaných sazenic je uspořena práce s čištěním a kultivací porostu v době jarního „rozmachu“ plevele. U předpěstovaných sazenic je nižší spotřeba osiva, a to 1,5 kg na hektar. Výsadba: V případě vysazování balíčkovaných předpěstovaných sazenic připravujeme půdu několik dnů před výsadbou. Balíčky mají tu výhodu, že je nemusíme po výsadbě 5–7 dnů zalévat. Později je zálivka nutná. Ve velkém je potřeba si připravit „zalévání“ a rostliny po vysázení ihned zalít. Pěstování: Ihned po vzejití plejeme a okopáváme podle potřeby. V případě, že jsme zvolili přímý výsev, musíme rostliny vyjednotit. Porost se za několik týdnů zapojí a není třeba dalšího ošetření. Hnojení: Příprava půdy: Na podzim hluboká orba. Na jaře jakmile to počasí dovolí smykujeme, vláčíme, popřípadě lehkým válcem pozemek přiválíme. Bylo-li k předplodině hnojeno kompostem nebo proleželým hnojem, zjara přihnojíme před vláčením 240 kg draselné soli, 250 kg superfosfátu a 200 kg síranu amonného na hektar. Osvědčilo se hnojit 500 kg NPK na hektar. Ve velkém je vhodné si nechat udělat rozbor půdy a podle toho hnojit. Ochrana rostlin: Žilková mozaika slézu se vyskytuje i na jiných druzích čeledi slézovitých. Je velmi nápadná, zejména na mladších listech, kde vyvolává zřetelné žluté nebo světle zelené prosvětlení žilek. Rostlina nabývá takřka okrasného mramorovitého vzhledu. Virus přenáší sáním mšice, nejčastěji mšice broskvoňová (Myzus persicae Sulz.). Včasný postřik proti mšicím tuto chorobu omezuje. Speciálně proti mšicím používáme Pirimor DG nebo Pirimor DP v koncentraci 0,05–0,075% – ochranná lhůta 7 dnů. Proti rzi doporučujeme systémový fungicid Plantvax 20 EC v dávce 2 litry na hektar, dávka vody 600 až 800 litrů. Stříkáme pouze za bezslunečného počasí, ne za vlhka. Jakostní norma drogy: květ ON 86 6244, list ON 86 6421. Semenářství: Půda a poloha, hnojení a předpěstování sazenic v zemitorašelinových balíčcích je uvedeno ve stati pěstování. Na pozemek vysazujeme od 10. do 20. května na 60×60 cm. Po výsadbě je nutno porost v řádcích plečkovat a mezi rostlinami okopávat, aby byl stále bez plevele. Okopáváme a plečkujeme do té doby, než se porost zapojí. Po dobu vegetace dbáme, aby se nevyskytli škůdci a choroby. Sléz ze začátku velmi rychle roste a vytváří velké listy. Když doroste výšky 160–170 cm, vrchol odřízneme, aby se rostlina rozložila a nasadila na semeno. Květy slézu maurského mají fialovou barvu. Semenný porost se musí přihlásit k přehlídce ÚKZÚZ. Po přehlídce porostu je vystaveno osvědčení. Semenice začnou vytvářet semeno, je šedé uvnitř, po sejmutí slupky černé. Doba sklizně se mění podle počasí. Semeno slízíme za sucha, když není rosa. Semínka se sdrhují a vkládají do věder. Potom sklizené semeno dáváme do papírových pytlů. Osivo odvážíme na sýpku, kde ho dáváme na lísky se silonovou sítí, vrstva 5–8 cm. Každý den je obracíme, schne 4–7 dnů, někdy i déle. Můžeme ho též dávat na půdu, na dřevěnou podlahu s papíry. Osivo dáváme ve vrstvě 5–8 cm, když je vlhké, raději menší. Každý den jej obracíme. Mlátíme na mlátičce nebo na parcelním kombajnu, kde se seřídí otáčky. Semena se v semeníku zpravidla při mlácení neoddělí. Proto použijeme drhlík, kde se semeno oddělí. Osivo zbavíme všech nečistot na vzduchovém oddělovači. Pak jej rozložíme na papíry do vrstvy 5–8 cm na 5–6 dnů. Osivo dočisťujeme na čistících strojcích a na sítech. Norma ČS na osivo 46 2065, čistota I. tř. 98%, Klíčivost I.tř. 65%. Dbále na to, abychom dvouleté rostliny slézu neumístili blízko jednoletých, mohlo by dojít k výskytu různých chorob – rzí. Z uvedeného důvodu je lépe dávat slézovité rostliny od sebe alespoň na 1000 m. Výnosy: Z 1 trsu získáme 30–50 g suchých květů. Výnosy jsou dobré, průměrný výnos suchých květů z aru je 8–10 kg. Při pečlivé sklizni lze získat až 18 kg suchých květů. Při sklizni listů závisí výše výnosů na počasí a na pravidelném sběru. V příznivém počasí lze sklidit 8–10 kg listů z 1 aru. Sklizeň opakujeme 2–3× do roka. O obě drogy je trvale velký zájem. Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru je květ a list. Listy se sbírají, když rostliny dorostou výšky 40 cm, avšak dříve, než začnou vyhánět květní stvoly. Listy s krátkými řapíky se trhají po oschnutí rosy, a to postupně od spodu rostliny. První sběr se uskuteční před rozkvětem, druhý tehdy, když lístky mají sklon stárnout. Tehdy se dozrálé listy dobře sbírají i suší, protože nevážou na sebe příliš vody. Sbírají se pouze listy zelené, neporušené škůdci a nenapadené rzí. Starší listy, které žloutnou, nesklízíme. Když nestihneme sklizeň včas, musíme rostliny seřezat 20–25 cm nad zemí. Květy se sbírají v době rozkvětu i s kalichem, květní stopky musí být co nejkratší. Nesbíráme zvadlé, téměř odkvetlé. Květy se mají sbírat denně (nejméně však jednou za dva dny), a sice před polednem, když uschnou od rosy. Čím častěji sklízíme, tím více rostlina nakvétá a tím docilujeme vyšší sklizně a zamezujeme ztrátám. Při trvale pěkném počasí sklízíme květy ráno, když není rosa. Ukládáme je do košů, nestlačujeme je. Je třeba dát pozor na zapaření, protože se snadno zapařují a ztrácejí barvu. Rostliny začínají kvést koncem června a kvetou až do zámrzu. Květy rozkvétají každý den a druhý nebo třetí den začínají uvadat. Zpracování + uchovávání: Květy se suší v zastíněných prostorech v tenkých vrstvách na lískách nebo na papíru (vrstva 2–3 cm). Dobře větráme. Sušit můžeme i na papírech na podlaze. Za několik dní jsou suché, je však třeba si všimnout, zda i kalich dostatečně suchý, protože droga snadno plesniví. Poměr seschnutí je 8:1, může se však měnit. Jiný je v suchém a teplém počasí, kdy je nižší, při vlhkém počasí je vyšší. Suché květy ukládáme do igelitových pytlů a ihned odesíláme. Před adjustací je nutno dbát na to, aby byl dobře usušen i kalich, jinak hrozí nebezpečí plesnivění. Dobře usušený květ při dotyku šustí. Listy se suší v jednoduchých vrstvách. Sesychací poměr je 5–6:1, podle počasí. Protože obsahují sliz, vyžadují při sušení dobrou výměnu vzduchu. Květy i listy se dají ve velkém sušit umělým teplem v sušárnách. Je třeba dostatečné množství vzduchu, teplota nesmí překročit 60°C (podle pramenu 83. 40°C) a sušení musí být rychlé. Dobře usušené listy ukládáme do papírových pytlů nebo sáčků a ihned odesíláme odběrateli. Vlastnosti drogy: Droga je bez zápachu, chuť má nasládle slizovitou a trochu stahuje.