Rdesno hadí kořen větší (Český text na obalech) Složení: Polygonum bistorta radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…di-koren-50g . Kořenová droga obsahuje hojnost tříslovin katechinového, galového a elagového typu. Dále zde nacházíme flobafen, bistortovou červeň, bílkoviny, škroby, sliz a pektin. Nať obsahuje kromě jiných látek také značné množství rozpustné kyseliny křemičité. Čaj bylináře Stanislava Dvořáka: stejné díly hadího kořene, nati zeměžluče, nati konopice, listu vachty trojlisté a natí řebříčku. Užívání: 2 čajové lžičky přelít 4 dcl studené vody, přivést do varu, vařit 5 min. vyluhovat 10 min. popíjet 2× denně. Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika 

Stavikrv hadí koreň väčší (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Polygonum bistorta radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Koreňová droga obsahuje hojnosť trieslovín katechinového, galového a elagového typu. Ďalej tu nachádzame flobafen, bistortovou červeň, bielkoviny, škroby, sliz a pektín. Vňať obsahuje okrem iných látok tiež značné množstvo rozpustnej kyseliny kremičitej. Čaj bylináře Stanislava Dvořáka: rovnaké diely hadieho koreňa, vňati zemežlče, vňati konopnice, listu vachty trojlistej a vňaťou rebríčka. Užívanie: 2 čajové lyžičky preliať 4 dcl studenej vody, priviesť do varu, variť 5 min. vylúhovať 10 min. popíjať 2× denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Hadí kořen větší: Synonyma:Latinsky: Bistorta major S.F.GrayČesky: rdesno hadí kořen Hadí kořen větší: Droga:Latinsky: Radix bistortae, Rhizoma bistortae, Radix polygonii bistortaeČesky: Oddenek hadího kořene Hadí kořen větší: Názvy:Lidové: rdesno, hadovec, kartáčky, užovník, rdesno hadie, hadové koření, hadovníkSlovensky : stavikrv hadí koreň, hadovník väčší, hadí koreň väčšíNěmecky : r Schlangen-Knöterich, WeisenknöterichRusky : gorec zmeinyjAnglicky : BistortPolsky : Wężownik Chemické složení: Rdesno má bohaté zastoupení (do 20%) tříslovin (katechinových, ale i galových a elagových), flobafen, stopy emodinu, leukoantokyanidiny a jejich polymery, bistortovou červeň. Mimo toho asi 10% bílkovin, 30% škrobu, sliz, pektin, minerální soli aj. V kořenech se uvádí 17–25% tříslovin, v listech 2–5%, v květech do 2%. Dále je zde asi 0,5% kyseliny galové, stopy oxymetylantrachinonu, někdy se uvádí i šťavelan vápenatý a kyselina L-askorbová. Nať obsahuje kromě jiných látek také značné množství rozpustné kyseliny křemičité. Vnitřní užití:Přejeme-li si jemnější účinek, dáváme přednost přípravě nálevu, protože odvar se vyznačuje účinkem razantnějším. Nálev podáváme vnitřně po šálcích. Odvar užíváme spíše zevně, vnitřně pak po lžících. Drogu lze podávat jak samostatně, tak ve směsích.Na šálek záparu se užívá 1,5 g, nebo 1 kávová lžička drogy (lepší je 1 hodinu macerovat, 5 minut vařit). Pije se 2–3× denně. Denní dávka však může být i vyšší – až do 10 g.Nebo:Užíváme 2krát denně čaj ze 30 g oddenku na 1 litr vody. Působí proti krvavé a hlenovité stolici, při průjmech, při výronu semene u mužů a při nebezpečí mimovolných potratů. Decoctum radicis bistortae se připravuje z 1/2 lžíce práškované drogy na sklenici vody. Užívá se v menších dávkách 3× denně.Nebo:Při průjmu se podává 6% odvar.Nebo:Lidově slouží jako prostředek proti průjmu. Pro tento účel se připravuje odvar z 25 g sušeného oddenku na půl litru vody, ve které se vaří 10 minut. Přes den se tato porce vypije. Odvar poněkud silnější lze užít i při úplavici a krvavých průjmech.Obvyklá dávka je 1/2 lžičky práškovaného kořene 3–4× denně, resp. odvar z 1/2 lžíce na 2,5 dl vody (mírně vařit 5 minut, 10 minut nechat stát, pít po 1–3 lžících 2–4× denně po jídle jako depuratívum, 0,5 dl 1–2× denně jako antidiaroikum).Nebo:Užívá se 2–4 g práškovaného kořene ve vodě nebo číšce vína.Vhodnou lékovou formou je tinktura, aplikovaná v běžlých dávkách, jednotlivě 20–25 kapek, maximálně 40 kapek, denně 2–3krát, maximálně 4krát. Zevní užití:Zevně (kloktadla, výplachy, obklady) se používá odvar z 1 lžíce práškované drogy na 2/3 sklenice vody.Nebo:Odvar ze lžíce drogy na 1 dl vody slouží na obklady a kloktání (na výplachy se alespoň dvojnásobně ředí). Pro zpevnění dásní a zubů kloktáme čajem 5–8krát denně.Nebo:Lidově se připravuje odvar z 25 g sušeného oddenku na půl litru vody, ve které se vaří 10 minut. Při zánětu sliznice ústní dutiny, spojeném s krvácením, se tento odvar velmi často doporučuje k vyplachování úst.Při hemoroidech, dermatózách a nadměrném pocení se droga používá do koupele: 3–5 lžic drogy vařit 5–7 minut ve 2 l vody. Přecedit a vlít do 1/2 vany vody teplé 37–38°C. Koupel má trvat 15–20 minut). Lze nahradit: Oddenky se pokládají za rovnocenné s oddenky nátržníku – Rhizoma tormentillae nebo s duběnkami – Gallae. Obě drogy jsou dostupné převážně ve formě tinktur – Tinctura tormentillae a Tinctura gallarum. Lze zaměnit s: Hadí kořen má velmi charakteristický tvar oddenku, proto jsou jeho záměny zřídkavé. Pro příbuzné rdesno peprník je nejtypičtější kořenitá chuť listů. Popis: Je to trvalá bylina vysoká 80–100 cm, často i víc. Oddenek má silný, esovitý, dužinatý, přízemní listy stopkaté, kopinaté, drobně vroubkované, stonkové téměř srdčité a sedící. Soukvětí tvoří nepravý koncový klas, jednotlivé květy jsou růžové, červené, zřídka bílé. Kvete v květnu-srpnu. Plody jsou nažky. Místo výskytu: Roste na vlhkých hlubokých humózních půdách bohatých na minerální a dusíkaté sloučeniny. Nejhojněji se vyskytuje v horském a subalpinském stupni. Má v oblibě půdy vlhké, občas přeplavované, nevápenaté, neutrální až slabě kyselé, živné, písčité i hlinité, hluboké. Pěstování: Rdesno hadí kořen se nepěstuje, poměrně malá spotřeba se stačí uhradit sběrem z rostliny rostoucí divoce. Bylo by ho možno pěstovat ze semene. Bylinu lze celkem dobře pěstovat, Množí se dělením plazivého oddenku na jaře nebo brzy na podzim. Doba sběru + sbíraná část: Předmětem sběru jsou dužnaté oddenky starších rostlin. Vykopávají se obvykle po odkvětu od června do října, zřídka zjara. Oddenky se sbírají buď brzy z jara, v březnu a dubnu, nebo na podzim v září a říjnu. Cenné jsou jen oddenky ze starých, víceletých rostlin. Po vykopání se zbaví postranních kořenů a omyjí. Rozřežou se potom na kratší, několikacentimetrové kousky a opatrně, pečlivě usuší. Sušením se zmenší jen nepatrně, silně však ztvrdnou. Spíše ojediněle sbíráme též nať (Herba bistortae), a to na počátku rozkvětu. Zpracování + uchovávání: Oddenky se dobře očistí, silnější se rozřežou po délce a suší se běžným způsobem ve stínu nebo na slunci (když umělým teplem, nepřekročit 60°C). Poměr seschnutí je asi 5:1. Vlastnosti drogy: Droga nemá výraznější pach a chutná velmi trpce až svíravě. Oddenek svou vůní připomíná řeřichu, chuť má silně stahující, trpkou.