Medvědice lékařská list (Český text na obalech) Složení: Arctostaphylos uva-ursi folium. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…ice-list-50g . Hlavními obsahovými látkami jsou fenolický glykosid arbutin, jeho metylový derivát metylarbutin, flavon isokvercetin, hydrochinon, organické kyseliny, třísloviny. Komplex obsahových látek má fytoncidní charakter. Někteří autoři doporučují podávat drogu ve formě prášku. Užívá se 1 plná čajová lžička prášku 4krát denně, před jídlem. Indiáni sušené listy také přimíchávali do tabáku, vzniklou směs, nazývanou „kinnikinnick“, používali i kolonisté. Užívání: 1 pol. lžíci přelít 0,5 l vlažné (40°C) vody, vyluhovat 8 hod. popíjet 1× denně. Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika 

Medvedica lekárska list (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Arctostaphylos uva-ursi folium. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Hlavnými obsahovými látkami sú fenolický glykozid arbutín, jeho metylovej derivát metylarbutín, Flavon isokvercetin, hydrochinón, organické kyseliny, triesloviny. Komplex obsahových látok má fytoncídne charakter. Niektorí autori odporúčajú podávať drogu vo forme prášku. Užíva sa 1 plná čajová lyžička prášku 4-krát denne, pred jedlom. Indiáni sušené listy tiež primiešavali do tabaku, vzniknutú zmes, nazývanú „kinnikinnick“, používali aj kolonisti. Užívanie: 1 pol. lyžicu preliať 0,5 l vlažnej (40°C) vody, vylúhovať 8 hod. popíjať 1× denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Medvědice lékařská: Synonyma:Latinsky: Mairania Uva-ursi, Uva-ursi buxifolia, Uva-ursi procumbens, Arbutus uva-ursi, Arctostaphylos officinalis, Arctostafylos procumbensČesky: Medvědice léčivá Medvědice lékařská: Droga:Latinsky: Folium uvae-ursi, Folium arctostaphyli, Folium garjubae, Folium vaccinii ursiČesky: List medvědice Medvědice lékařská: Názvy:Lidové: Hrozník, kostrounek, tolokněnka, toloknienka, hrozník nedvědí, nedvědice, tolotěnka hrôznikSlovensky: Medvedica lekárskaNěmecky: e Echte Bärentraube, Immergrüne Bärentraube, BärentraubenblätterAnglicky : Common Bearberry Chemické složení: Medvědice obsahuje fenolový glykosid arbutin (arbutozid = hydrochinon-beta-glukosid), příp. i ester arbutinu metylarbutin (oba až do 12%), jejich aglykon – volný hydrochinon (0,3–0,5%), dále ester arbutinu s kyselinou galovou, třísloviny galového a elagového typu (15–20%), flavonoidy (kvercitrin, myrcitrin, hyperozid s aglykony kvercetinem a myrecetinem – 1,5% ) a v malém množství iridoidní substanci monotropein, též organické kyseliny (galovou, elagovou, mravenčí a chinovou) a triterpeny (kyselina ursolová). Obsah účinných látek v rostlině je závislý na různých faktorech, jako např. na době sběru, stanovišti apod. Výzkumem byl zjištěn stejný obsah účinných látek v listech i ve větvičkách. Vnitřní užití:Aplikace drogy má určitá specifika, jejichž zanedbání vede ke snížení účinku drogy. Plná protizáněliví účinnost drogy se může rozvinout pouze v alkalickém prostředí. Pokud má nemocný moč kyselou, je třeba si před podáváním čaje vzít na špičku kulatého nože jedlé sody. Droga musí být jemně rozemleta na malé kousíčky a pak ji stačí nechat při přípravě nálevu asi 20 minut vyluhovat. Pokud používáme drogu přirozené velikosti, což jsou obyčejně půlené lístky (například v urologickém čaji Spofa), musíme dobu vyluhování patřičně prodloužit, alespoň na 35 minut. Drogu lze podávat samostatně v množství asi 1,5 litru čaje denně, nejlépe ve 4 dílčích dávkách. Může se užívat i ve směsích, například s listem brusinky, natí zlatobýlu, kořenem petržele nebo celeru. Před použitím se droga rozdrtí, neboť nerozdrcené listy se špatně vyluhují. Dvě kávové lžičky drcené medvědice se za studena vyluhují ve čtvrt až půl litru vody po dobu dvanácti i více hodin. Užívá se vlažný výluh, 2 polévkové lžíce asi 4× za den. Studeným výluhem se získají téměř všechny účinné látky. Odvar je nevhodný, v něm se vyluhují třísloviny, které vyvolávají nevolnost, zvracení a zácpy. Moč se při užívání medvědice barví do zelena. Do výluhu medvědice se přidává zažívací soda (na špičku nože), a to proto, aby moč byla zásaditá a tím se projevil desinfekční účinek medvědice (alkalická moč je známkou zánětlivého procesu). Pokud zánětlivé onemocnění neprobíhá, vylučuje se arbutin nezměněný močí z těla a neštěpí se.Jestliže zánět léčený medvědicí trvá dále i po týdnu užívání výluhu, je nutné se obrátit na lékaře.Nebo:Skoro všechny účinné látky získáme vyluhováním ve studené vodě po dobu 12 až 24 hodin, ale přitom málo nežádoucích tříslovin.Nebo:Výhodnější než odvar je macerát za studena (1 kávová lžička drogy na šálek), čímž se sníží obsah tříslovin v přípravku.Výhodnější než odvar je však i zápar (1 kávová lžička drogy na šálek), čímž se jako u vyluhování za studena sníží obsah tříslovin v přípravku.Nebo:Příprava čaje z listů: přelijeme 1 čajovou lžičku listů 1 šálkem vody, necháme 12 až 24 hodin přikryté stát a pak scedíme. Pije se 2–3× denně šálek mírně ohřátého čaje.Užívá se kombinovaný macerační zápar – na hrubě práškovanou drogu se naleje polovina z předepsaného množství vody a nechá se 15 minut vyluhovat, potom se naleje druhá polovina vroucí vody a opět se nechá 15 minut vyluhovat. Potom se zfiltruje. Dávka: 20 g listů na 2,5 dl vody. Jako desinficiens nebo slauretikum se pijí 1–2 lžíce každé 3 hodiny (moč zbarví do zelena).Decoctum Folii uvae ursi (20 g drogy vařit 15 minut ve 150 ml vody) se užívá po 1–1/2 lžičky každé 3 hodiny jako desinficiens a saluretikum. Zbarvuje moč do zelena. Při léčbě zánětlivých chorob močových cest a při současné urolitiáze je nutno udržovat alkalickou reakci moči. Jednotlivá dávka drogy na přípravu odvaru je 1–2 g (pije se vícekrát denně), nebo 1 kávová lžička na šálek vody (pije se 3–4× denně. K dosažení nižšího obsahu tříslovin v přípravku volíme při přípravě formu záparu (pro dosi 2 g), nebo výluhu za studena. Užívají se několikrát denně.Nebo:Odvar: Dává se 8–15 g listů na 1/2 l vody a užívá se přes den po menších dávkách, nebo 1 lžíce listů na šálek čaje se nechá 10 minut vařit a užívají se 2–3 šálky delší dobu.Nebo:Nejvhodnější lékovou formou je dlouhodobě vyluhovaný odvar: 2 čajové lžičky drogy se vaří 2 minuty ve 250 ml vody, vyluhování má trvat asi 3/4 hodiny. Léčivé působení drogy je výrazně vyšší, jestliže je moč mírně alkalická. Toho lze dosáhnout např. podáním jedlé sody (na špičku kulatého nože) před podáním čaje nebo pitím alkalických minerálních vod.Extractum uvae ursi fluidum má jenotlivou dávku 2 g.Nejúčinnější podobou přípravku z medvědice je lihovodný roztok. Ten se připravuje z dlouhodobě vyluhovaného odvaru.Posílíme-li obyčejný urologický čaj Species urologicae planta přídavkem 1 čajové lžičky medvědicové tinktury vlastní výroby na 0,3 litru čaje, zvýšíme její účinnost 2–3krát.Někteří autoři doporučují podávat drogu ve formě prášku, což je sice možné, ale méně účinné. Užívá se 1 plná mocca lžička prášku 4krát denně, před jídlem. Lze nahradit: Paralelní rovnocenná droga je Folium vitis idaeae – list brusinky. Obsah látek je přibližně poloviční. U nás je medvědice běžně dostupná, lze ji nahradit brusinkou nebo bergenií. Lze zaměnit s: Příbuzným druhem je brusnice brusinka – Rhodococcus vitis-idaea (L.) Avronin, syn.: Vaccinium vitis-idaea L., která má vejcovité, trochu širší a větší listy na rubu hnědě tečkované. Na rozdíl od ní má medvědice okraje listů mírně zavinulé a jejich spodní část je porostlá malými chloupky. Listy jsou kožovité, lesklé, na vrchní straně tmavě zelené a na spodu jsou světlejší, žilkované.Podobná je i brusnice vlochyně – Vaccinium uliginosum L., její listy nejsou zcela kožovité a na spodní straně jsou šedozelené. Listy brusnice borůvky jsou větší, tenké a na okraji drobně pilovité. Popis: Keřík vysoký 20–30 (90) cm, stále zelený, s poléhavými a vystoupavými dřevnatými větvičkami, podobný brusince. Větvičky často zakořeňují a tím vznikají husté porosty. Střídavé listy jsou kožovité, obráceně vejcovité, bledězelené, celistvookrajové, přezimující. Květy jsou pětipočetné, růžové nebo bílé, soudkovité, ukončené srostlými růžovými plátky, seskupené do řídkého visícího střapce s dvěma až deseti kvítky. Kvete v březnu-červnu, nejčastěji však od dubna do května. Plod je tmavočervená moučnatá peckovice mírně nasládlé chuti, někdy i nahořklé s 5 jednosemennými peckami, která v zimě ostře kontrastuje s tmavozelenými listy. Místo výskytu: Roste v horském a vyšším stupni, především na horských loukách a v řídkých křovinách (hlavně v porostech borůvky a jalovce). Má v oblibě kypré humusovité půdy, které jsou alespoň při povrchu kyselé (Má ráda suché a písčité půdy, ale roste i na vřesovištích a rašelinných vrchovištích – pramen 61.). Keř se může dožít až 100 let. U nás je chráněný. Farmaceutickou drogu poskytují divoce rostoucí keříky. Schopnost medvědice rozšířit se na další lokality je značně omezená. Semena jsou roznášena ptáky, mohou vyklíčit i na nevhodných místech, kde však rostlina vegetuje pouze přechodně a za krátký čas odumírá. Samo klíčení je u mědvědice značně komplikované. Nabobtnané semeno roztrhne tvrdou pecku, potom musí ležet až 2 roky na vlhkém místě, než vyrostou první kořínky. Nakonec vyrůstají klíční listy. Ve druhém a třetím roce vyrůstají boční větve, hustě olistěné drobnými kožovitými listy, které na podzim neopadávají. Hlavní kořen, který postupně ztrácí svoji funkci, je zastoupen velkým množstvím adventivních kořenů. Když má rostlina příznivé podmínky, dostatečný prostor, rozrůstá se a tvoří rozsáhlé kolonie. Starší jedinci v koloniích odumírají a rostou další. Tyto kolonie jsou někdy staré až několik desítek roků. Rozpadem odumřelých částí se půda pod rostlinami obohacuje o humus. Hustota větví pomáhá udržovat vlhkost i na suchých stanovištích. Na území Čech se vyskytuje celkem vzácně na území Džbánu, Českého Středohoří a Dokeska (přibližně mezi Českou Lípou, Mimoní a Bezdězem). Pěstování:Obecně: Mnozí autoři se domnívají, že se mědvědice pěstovat nedá ani na nejlepší půdě, protože je závislá na přírodním stanovišti a příslušné mikroflóře. V Brně na Kraví hoře se od roku 1964 pěstuje. V experimentální zahradě léčivých rostlin v Brně byla vyšlechtěna odrůda medvědice Arbuta, nazvaná podle arbutinu, hlavní léčivé složky obsažené v droze. Velkoplošné pěstování se zavádí na Slovensku. Kultura medvědice vydrží na stanovišti několik desítek let. Listy po prvních mrazech zčervenají, ale neopadnou. Opadávají po dvou letech a jsou střídány novými listy. Výsev semen: Generativní množení medvědice není pro naše účely, hlavně z ekonomického hlediska atraktivní (časová náročnost, nejednotný materiál, špatná klíčivost semen apod.). Vegetativní množení: Medvědice se množí vegetativně kořenovými odnožemi, někdy zakořeňují i kmínky. V našich podmínkách se medvědice dobře množí také vegetativně řízky. Nejlépe zakořeňují řízky z polovyzrálých a vyzrálých výhonů. Jako nejvhodnější prostředí pro zakořeňování je množárenský skleník se zabudovanou automatickou regulací teploty a vlhkosti vzduchu. Průměrná výtěžnost zakořenění je asi 50%. Pěstování: Vegetativním způsobem množené rostliny se pěstují na záhonech 20×3 m v hlinito-písčité, suché půdě. Při vysazování na záhony byla přidána jemná rašelina. Během vegetace nebyly rostliny nikdy přihnojovány a vytvořily krásný porost, který nepoškodily ani nejsilnější mrazy. Rostliny jsou umístěny na výsluní, na stanovišti poněkud chráněném od větru a nebyly uměle zavlažovány. U takto pěstovaných rostlin obsahovaly sušené listy průměrně 8,5% arbutinu. Na základě těchto výsledků je možno usoudit, že medvědice se dá v našich podmínkách pěstovat a poskytuje kvalitní surovinu. Pěstování je výhodné, protože rostliny nepotřebují zvláštní péči a sklízet je možno strojem. Doba sběru + sbíraná část: Listy se sdrhují v v teplých a suchých dnech v dubnu nebo červnu (podle pramenu 61. na podzim, kdy je nejvyšší účinnost obsahových látek). Výzkumem byl zjištěn stejný obsah účinných látek i ve větvičkách. To usnadní sklízení a usušení. Původně se listy trhaly přímo z keříku, nebo se sdrhávaly ze suchých větviček. Sklizeň je nejvýhodnější na podzim koncem září, až do poloviny října. Pak ale vznikají problémy se sušením. Na podzim se už bylina nedá sušit na slunci a je možné použít umělého tepla v sušárně +40–50°C. List se sbírá po celý rok, nejlépe krátce před polednem. Zpracování + uchovávání: Listy se rychle suší na slunci nebo (na stinných vzušných místech ) umělým teplem do 55°C (40°C), protože obsahují glykosidy, které se mohou při vyšších teplotách štěpit. Poměr seschnutí je asi 3:1. Droga bývá znečištěna listy brusinky a vlochyně. Listy brusinky poznáme podle toho, že mají okraje drobně pilovité a jsou na spodu hnědě tečkované. Listy vlochyně nejsou kožovité jako u medvědice a na spodu jsou šedozelené. Léčivé účinky se při vhodném skladování zachovávají několik let. Vlastnosti drogy: Pach drogy je slabě aromatický (jsou bez zápachu – prameny 25, 61) chuť mírně svíravá, hořká, později nasládlá.