Koprník štětinolistý kořen (Český text na obalech) Složení: Meum athamanticum radix. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…ik-koren-30g . Z obsahových látek je nejdůležitější silice (do 1%). Z ostatních látek je přítomná pryskyřice, hořčiny, guma, pektiny, olej, sacharidy s manitolem a malým množstvím škrobu. Koprník se dříve používal k ochucení likérů a rostlinných salátů. Užívání: 1,5 čajovou lžičku přelít 3 dcl vařící vody, vařit 3 min. vyluhovat 10 min. popíjet 1× denně.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika

Kôprovník štetinolistý koreň (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Meum athamanticum radix. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Z obsahových látok je najdôležitejšia silica (do 1%). Z ostatných látok je prítomná živica, horčiny, guma, pektíny, olej, sacharidy s manitolom a malým množstvom škrobu. Kôprovník sa predčasom používal na ochutenie likérov a rastlinných šalátov. Užívanie: 1,5 čajovú lyžičku preliať 3 dcl vriacej vody, variť 3 min. vylúhovať 10 min. popíjať 1× denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Koprník štětinolistý: Synonyma:Latinsky: Athamanta meum L., Aethusa meum Murr., Ligusticum Koprník štětinolistý: Droga:Latinsky: Radix mei athamantici, Radix anethi ursini, Radix foeniculi ursini, Radix ligustici, Radix mei, Radix mei athamantini, Radix mutellinae, Radix meumČesky: Kořen koprníku Koprník štětinolistý: Názvy:Slovensky : Koprovník štetinolistýNěmecky : Feinblättrige BarwurzRusky : Meum atamanskijAnglicky : Spignel Chemické složení: Droga obsahuje asi 1% silice – v kořeni asi 0,7% (obsahuje umbeliferon a voní jako libečková), pryskyřici, hořčiny, gumu, pektiny, olej, sacharidy, manit a hodně škrobu. Vnitřní užití:Zápar z této drogy se připravuje z průměrné jednotlivé dávky 1,5 g, nebo z 1 kávové lžičky na šálek vody: denně se pijí 1–2 šálky před jídlem.Dávkuje se asi 3% zápar 1–3 šálky denně, 25–75 g vínového macerátu, případně 1–2 g extraktu v pilulkách.Může se užívat i práškovaná droga, a to v dávce 2–5 g denně. Lze nahradit: Ve stejných indikacích se užívají kořeny koprníku úzkolistého – Meum mutellina Gärtn. Lze zaměnit s: Příbuzný druh koprníku je koprníkovec bezobalný – Mutellina purpurea (Poir) Thell., syn.: Meum mutellina Gärtn., Ligusticum mutellina, rostoucí na holinách a v kosodřevině Šumavy, Orlických hor, Sněžníku, Jeseníku a ve vyšších polohách Karpat. Je považován za stejně účinný. Plody koprníku se popisují jako nežádoucí příměs ve fenyklových přípravcích. Jsou méně válcovité, červenohnědé, pod lupou je vidět v každém údolí nažky 2–3 sekreční kanálky, pach je fenyklový. Kořeny koprníku se obvykle zaměňují s kořeny smldníku jeleního – Peucedanum cervaria (L.) Lap., který roste na podobných místech. Kořen je zpravidla silnější, méně nebo vůbec ne prstencový, uvnitř však ne žlutý jako koprníkový. Silička žlutá – Silaum silaus (L.) Sch. et Thell., která u nás roste hojněji, ale roztroušeně v nížinách i na pahorkatině teplejších rašelin, luk apod., má kořeny jako koprník, ale daleko světlejší a silněji pokrytý bílými a článkovanými štětinami na kořenové hlavici. Kořen máčky ladní – Eryngium campestre L., rostliny podobné bodláku a rostoucí na polostepních loukách nejteplejších krajů, je obvykle silnější a delší a nepříjemně páchne. Popis: Trvalá bylina s 20–60 cm vysokými málo rozvětvenými stonky a se stopkatými listy s dvoj- až trojnásobně střihanými čepelemi a s dolními segmenty křížem sedícími a s nitkovitými segmentíky. Okolíky okolíků stojí na dlouhých stopkách, jejich zákrovy zakrňují a zákrovečky jsou často jednostranné. Stopkaté květy okolíku jsou většinou samčí, pouze prostřední a okrajové jsou samičí. Mají pravidelný nenápadný kalich, drobnou pětipočetnou bílou, narůžovělou nebo nažloutlou korunu, pět tyčinek a spodní semeník. Plody jsou vejčité dvojažky. Kořen má vřetenovitý tvar, je silný asi jako prst, dlouhý 20–30 cm (i delší), starší „viachlavý“, zevně tmavohnědý, zčásti červenavý, po celé plože, hlavně však v horní části silně prstencovitý. Uvnitř je bělavý, pryskyřičnatý, z kořenového krčku vyrůstá chomáč hustých, jemných, vlasovitých, tmavohnědých a štětinovitých vláken. Místo výskytu: Oba druhy koprníku jsou vytrvalé horské byliny, rostoucí na horských lukách. Doba sběru + sbíraná část: Předmětem podzimního sběru na léčebné účely byl kořen (září-říjen). Mimo kořene se sbírá a užívá i plod, který se sbírá v září. Zpracování + uchovávání: Kořen se suší jako běžná silicovitá rostlina (v tenkých vrstvách za dobrého větrání), pokud umělou teplotou, tak ne nad 30–35°C. Droga se skladuje v dobře uzavřených nádobách a je třeba ji chránit předs ětlem. Vlastnosti drogy: Oba druhy koprníku se vyznačují příjemnou kořenitou vůní po fenyklu a řeckém senu (podle pramenu 1. pach připomíná anděliku a libeček) a ostrou, téměř palčivou chutí (podle pramenu 1. je chuť zpočátku nasládlá, potom současně slaná a silně aromatická).