Hřebíček (Hřebíčkovec kořenný) květ mletý 100g (Český text na obalech) Složení: Syzygium aromaticum flos. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE:  . Nejvýznamnější obsahovou látkou je silice (15–26%), jejíž podstatnou složku tvoří eugenol – až 96% a aceteugenol (acetyleugenol) 2–17%. Dále obsahuje seskviterpeny humulen a karyofylen, do 10% tříslovin (galotaninů), pryskyřice, sliz, tuky, vosk, olej, kyselinu oleanolovou, stopy aromatického metylamylketonu a chromon eugenin. Droga se uplatňuje podobně jako skořice – je to silicové aromatikum a koření. Užívání: pomletý ve formě prášku dávkujeme obyčejně 2 až 4krát denně na špičku nože, před jídlem.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika

Klinčekovec voňavý kvet mletý 100g (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Syzygium aromaticum flos. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Najvýznamnejšou obsahovou látkou je silica (15–26%), ktorej podstatnú zložku tvorí eugenol – až 96% a aceteugenol (acetyleugenol) 2–17%. Ďalej obsahuje seskviterpeny humulén a karyofylen, do 10% trieslovín (galotaníny), živice, sliz, tuky, vosk, olej, kyselinu oleanolová, stopy aromatického metylamylketonu a chromon eugenin. Droga sa uplatňuje podobne ako škorica – je to silicové aromatikum a korenie. Užívanie: pomletý vo forme prášku dávkujeme obyčajne 2 až 4-krát denne na špičku noža, pred jedlom. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Hřebíčkovec kořenný: Synonyma:Latinsky: Jambosa caryophyllus, Caryophyllus aromaticus L., Syzygium jambos, Eugenia caryophyllata Hřebíčkovec kořenný: Droga:Latinsky: Flos caryophylli aromatici, Flos Jambosae caryophylliČesky: Květ hřebíčkovce Hřebíčkovec kořenný: Názvy:Lidové: Hřebíček, klinček, klinčeky, růžové jablkoSlovensky: Klinčekovec voňavý, klinček korenistýNěmecky: r GewürznelkembaumAnglicky: ClovePolsky: Goździki Dnes vás neseznámíme s klasickou bylinou. Málokdo totiž ví, že hřebíček je vlastně usušené poupě stále zeleného tropického stromu hřebíčkovce vonného. Poupata hřebíčku se sbírají v době těsně před jejich rozkvětem a poté se suší. Mezi léčivé látky patří především silice, kterých hřebíček obsahuje až 20 %, zvláště pak sloučenina eugenol. Hřebíček každý zná jako výrazně aromatické koření, které se používá samostatně, nebo jako součást kořenících směsí. Má nasládlou, někdy až hořkou chuť. Méně známé jsou jeho dezinfekční a anestetické účinky, kterých se využívá především v zubním lékařství. používá se buď samostatný hřebíček, nebo výtažky jeho silic – tinktury a oleje. Kvůli své vůni a pozitivnímu působení obsažených silic se hřebíček používá také v kosmetice, jako součást vonných olejů, koupelí, či parfémů. působí antisepticky (při otravách, střevních a žaludečních potížích) působí proti nadýmání dezinfikuje ústní dutinu, dezinfikuje a pomáhá léčit špatně se hojící rány, působí lokálně anesteticky například při bolesti zubů, dásní, kloubů (použitím tinktury), použití oleje v aromalampě dezinfikuje místnost a také naše dýchací cesty (léčí záněty), je považován za afrodiziakum. Při nadužívání může hřebíček působit dráždivě. Získáváme z tropického stromu hřebíčkovce. Pochází ze Západoindických ostrovů, dnes se hlavně pěstuje na Jávě, Srí Lance, Molukách, Zanzibaru a Madagaskaru. Dal by se zařídit do indonéské a indické kuchyně, kde se používá velmi často. Má intenzivní, sladkou a silně aromatickou chuť. Nejvíce se používá do svařených vín, punče, ale i k masům, naložené zelenině. Mletým hřebíčkem se koření perník a vánoční cukroví. Hřebíček povzbuzuje krevní oběh a srdce. Nejúčinnější je však při bolestech zubů. Hřebíček vyniká svou chutí a příjemnou aromatickou vůní. Před přípravou se doporučuje čerstvě mletý, protože svou specifickou vůni velmi rychle ztrácí. Jako jednodruhové koření tvoří součást mnoha směsí, např. kari, garam masala nebo francouzské směsi quatre épices. použití hřebíčku je široké. Hodí se do slaných i sladkých pokrmů, sušenek, kompotů, pečiva, ale i svařeného vína. Dochutit s ním lze hovězí maso, omáčky, šunku, masové i zeleninové vývary a pokrmy či obyčejnou rýži. Hřebíček je jistě jedním z koření, které pro nás neodmyslitelně dokresluje kouzlo vánoc. Má ale i generacemi ověřené léčivé účinky, dokáže nás zahřát, ba dokonce uvést do sladkého roztoužení.. Hřebíček není nic jiného, než usušené poupě stromu Hřebíčkovce vonného, které se sbírá těsně před rozkvětem. Tato poupata mají nejprve zelenožlutou barvu, která postupně přechází do oranžové až červené, a to je moment, kdy nastává čas sklizně. K nám se hřebíček dováží hlavně z Madagaskaru a Zanzibaru, kde se pěstuje na rozsáhlých plantážích. Poupata se sklízejí ručně a následně se suší, čímž získávají nám známou hnědou barvu a dřevnatou konzistenci. Rozkvetlý hřebíček nemá okvětní lístky, po rozpuku poupěte (oné malé kuličky na stopce) se objeví jen trs tyčinek a pestíků, který působí velmi jemně a ladně. Bolí vás zub? Zakousněte se do hřebíčku! Je to starý a osvědčený lidový recept, jak utlumit bolest z nejnepříjemnějších – bolest zubů a dásní. Hřebíček má totiž účinek místního anestetika. Pokud mají jeho silice možnost proniknout do kůže či sliznice bolavého místa, spolehlivě tlumí bolest. Hřebíček tedy umístíme tak, aby se přímo dotýkal příslušné oblasti dásně a necháme ho působit. Ke stejnému účelu se používá i hřebíčkový olej a tinktura – tedy výtažek silic z tohoto koření. V případě bolavého zubu nebo paradentózy jimi můžeme dáseň potřít, nebo výtažek kápnout na vatový tampón a přiložit. Hřebíček se dříve také běžně užíval k osvěžení dechu, odvarem se vyplachovala ústa, nebo se chvíli převaloval a žvýkal v ústech, což mělo navíc ten pozitivní efekt, že ústní dutinu zároveň dezinfikoval a chránil ji tak před řadou neduhů. Schopnost lokálního znecitlivění lze využívat i např. v případě revmatické bolesti kloubů, kdy hřebíčkový olej vmasírujeme do kůže v okolí postiženého kloubu. Důležité upozornění: k vnitřnímu a vnějšímu užití samozřejmě nikdy nepoužíváme olejíčky určené do aromalampy, ale jen speciální esenciální oleje k lékařskému použití. Hřebíček má dezinfekční účinky Toto koření bylo už před mnoha tisíci let uznávaným dezinfekčním prostředkem v Asii, především Číně, kde má jeho užití obzvlášť velkou tradici. Hřebíček a jeho výtažky se užívaly jak k výše zmíněné dezinfekci úst, tak i k dalším lokálním ošetřením kůže a špatně se hojících ran. Antisepticky působí i při vnitřním užití, například v případě žaludečních katarů, při otravách zkaženým jídlem a střevních potížích. Nejvhodnější je tinktura, kterou užíváme při potížích, dávkovanou po kapkách dle předpisu u zakoupeného preparátu. Hřebíček nám pomůže i s léčbou kašle a rýmy Dezinfekčního účinku hřebíčku se využívá také v aromaterapii. Silice, které se uvolňují do vzduchu z aromalampy s přidáním hřebíčkového oleje, dezinfikují naše dýchací cesty, jak plíce a průdušky, tak i nosní dutiny. Dodržujeme ovšem předepsanou dobu působení, aby nedošlo k nadměrnému podráždění sliznic. Tohoto efektu lze využít i k šetrné dezinfekci místnosti a bytu, kde se nemocný nachází, takže omezíme riziko nákazy i ostatních členů rodiny, či spolubydlících. Nechte se očarovat vůní hřebíčku Teplá, pronikavá a exotická vůně tohoto koření je podmanivá a vzrušující. Ne nadarmo je hřebíček považován za afrodiziakum, jeho aroma totiž probouzí naše smysly. Hřebíčkové silice se už za dob dávno minulých přidávaly do voňavek, koupelí a vonných olejů, i dnes je najdeme jako ingredienci parfémů s vůní exotiky, dálek a slunce. V našich krajích máme hřebíček, ještě spolu se skořicí, neodmyslitelně spojený s vůní vánoc. Pár kapek oleje v aromalampě nebo na vašem svátečním pot pourri dokáže provonět celou místnost. Hřebíček – koření s nezaměnitelným aroma Využití hřebíčku v kulinářství zajisté nemůžeme opomenout. Jeho kořenící účinek je opravdu výrazný, proto s ním raději šetříme. Pokrmům dodává teple nasládlou vůni a přiostří jejich chuť. můžeme ho najít v receptech na úpravu masa, hlavně zvěřiny, přidává se do některých kompotů a zavařenin, nebo k naloženým houbám a zelenině, své uplatnění nachází i při výrobě likérů a cukrovinek. používá se nejen na ochucení sladkých i slaných pokrmů, ale i u nás tak oblíbených nápojů pro zahřátí – svařeného vína a punče, které by bez něj ztratily své typické a kýžené aroma.

Chemické složení: Nejvýznamnější obsahovou látkou je silice (15–26%), jejíž podstatnou složku tvoří eugenol – až 96% a aceteugenol (acetyleugenol) 2–17%. Dále obsahuje seskviterpeny humulen a karyofylen, do 10% tříslovin (galotaninů), pryskyřice, sliz, tuky, vosk, olej, kyselinu oleanolovou, stopy aromatického metylamylketonu a chromon eugenin. Vnitřní užití:S ohledem na velikost hřebíčku jej do léčivých směsí zpravidla nemícháme, protože technicky nelze dost dobře zajistit jejich homogenitu. Je-li předepsán, pak jej obvykle přidáváme po kouscích přímo do směsi, nachystané již na sítku k přípravě čaje. Jako amarum, aromatikum a karminatívum se užívá v dávkách 0,2 g před jídlem nebo při jídle.Tinctura caryophylli se podává po 0,5 g, tj. po 27 kapkách pro dosi.Droga se nejčastěji dávkuje formou éterického oleje s dávkováním po kapkách, nebo formou lihové tinktury s dávkováním 10 až 15 kapek. Můžeme ale připravovat i nálev nebo lihovodný roztok. Formou prášku dávkujeme obyčejně 2 až 4krát denně na špičku nože, před jídlem. Popis: Hřebíčkovec vonný je asi 20 metrový stále zelený tropický strom, který má hustou, kuželovou a symetrickou korunu. Vyskytuje se na Madagaskaru, v Brazílii, Zanzibaru. Kmen tohoto statného stromu má šedavou kůru. Listy bývají po vyrašení světle žlutozelené, ale pak zkožovatí a vybarví se do tmavě zelené barvy. Květy hřebíčkovce jsou uspořádány v hustých vrcholičnatých květenstvích nachově červené barvy. Jejich kalich je srostlý, skládá se ze čtyř červených korunních plátků, který ale brzy opadají. Plodem jsou eliptické jedno či dvou semenné bobule. Drogou a zároveň oblíbených kořením je tzv. hřebíček, což jsou nerozvitá květní poupata, která se sklízí tehdy, když se původní zelenavá barva začíná měnit na nachovou. Do stáří 5 let stromy neprodukují koření.  Hřebíček se hojně využívá jako koření. Má výrazné proti bakteriální, dezinfekční a místně znecitlivující účinky. Ale může působit také mírně dráždivě. Droga se nejčastěji podává formou éterického oleje s dávkováním po kapkách či formou lihové tinktury s dávkováním okolo 10 kapek. Můžeme podávat i formou prášku obyčejně 2× denně na špičku nože před jídlem. Hřebíčková silice znamenitě tlumí citlivost a bolestivost zubního nervu. Hřebíček a zuby: Hřebíček působí velmi příznivě a i jako účinná prevence před vznikem paradontozy. a zubního kazu. Pro tyto účely je výborná hřebíčková tinktura: 10 g hřebíčku a asi polovinu větší tyčinky skořice naložíme do 0,5 litru lihu (alespoň 60%) a necháme nejméně 14 dní uzavřené na teplém místě louhovat. Potom tekutinu přecedíme a uschováme v tmavé uzavřené láhvi. Tinkturou si pravidelně 2 x denně vyplachujeme a masírujeme dásně. Stejně účinně jako tato ústní tinktura a současně i kvalitní prostředek na osvěžení dechu může sloužit i hřebíčkový olej. Stačí jedna kapka tohoto éterického oleje do sklenice vody. Tento olej pomáhá také proti bolestem zubů. Při potížích se namočí kousek vaty a pak se s ním ošetří zub, můžeme do zubu i vložit. Hřebíčkem proti vráskám: Vráskám, záhybům a podobným projevům můžeme předcházet s tímto léčivým nálevem:5 hřebíčků přelijeme šálkem vřící vody a necháme 20 minut přikryté louhovat. Tímto nálevem si pravidelně ráno a večer natíráme obličej a postižená místa. Hřebíček ve směsi s tymiánem, černým či zeleným čajem představuje jeden z nejúčinnějších přírodních dezinfekčních prostředků, který je možno podávat vnitřně i zevně. Je účinný například při úplavicích jako léčebné klyzma těžkých střevních infekcí. Hřebíček je také výborný v kuchyni, například do kompotů, k marinování sledů, kysaného zelí, hub, konzervací ovoce, k dochucení vepřového a skopového masa, zvěřiny.  Místo výskytu: Mateřská rostlina je Syzigium aromaticum, stálezelený strom rostoucí na Molukách a pěstovaný v tropických oblastech celého světa. Dvě třetiny světové produkce poskytují ostrovy Zanzibar a Pemba. Hřebíčkovec je strom pěstovaný v mnoha varietách. Hojně zplaňuje. Doba sběru + sbíraná část: Drogu tvoří květní pupeny s květní číškou, sbírané před rozkvětem a usušené. Květy nesmí být znehodnocené větším množstvím příměsí plodů – hřebíčkových matek, které obsahují 2–9% silice, ani plodů, ve kterých je 5–6% silice. Lékopisy připouštějí max. 1% těchto příměsí. Nerozvitá květní poupata se sbírají tehdy, když se původní bělavá nebo zelenavá barva začíná měnit na nachovou.