Borůvka brusnice plod (Český text na obalech) Složení: Vaccinium myrtillus fructus. Nařízením EU je zakázáno uvádět na obalu výrobku jakékoliv zdravotní účinky. Více informací o zdravotních účincích byliny najdete v našem herbáři. VIZ ZDE: http://herbar.milota.com/…vka-plod-50g . Listy obsahují flavonoidy, třísloviny, glukokininy, které přispívají k poklesu krevního cukru, organické kyseliny, tanin, éterický olej, sliz, pryskyřice a myrtillin. Plody pak kyseliny jablečnou, citrónovou, benzoovou, suxinicovou, tuky, pektin, pektosu a další účinné látky. Drogu užíváme ve směsích například s fazolovými lusky, natí jestřabiny lékařské, listem ořešáku vlašského, listem šalvěje, listem ostružiníku, natí truskavce nebo kořenem lopuchu.Užívání: 1,5 čajovou lžičku na 3dl studené vody, přivést do varu, vařit 10 min. vyluhovat 20 minut. Popíjet 3× denně.Výrobce: Milota s.r.o., Záhumení 168, 74285 Vřesina, www.milota.com, milota@milota.comZemě původu: Česká republika

Čučoriedka obyčajná plod (Slovenský text na obaloch) Zloženie: Vaccinium myrtillus fructus. Nariadením EÚ je zakázané uvádzať na obale výrobku akékoľvek zdravotné účinky. Viac informácií o zdravotných účinkoch byliny nájdete v našom herbári. Listy obsahujú flavonoidy, triesloviny, glukokiníny, ktoré prispievajú k poklesu krvného cukru, organické kyseliny, tanín, éterický olej, sliz, živice a myrtillin. Plody potom kyseliny jablčnú, citrónovú, benzoovú, suxinicovou, tuky, pektín, pektosu a ďalšie účinné látky. Drogu užívame v zmesiach napríklad s fazuľovými strukmi, vňaťou jastrabiny lekárske, listom orecha vlašského, listom šalvie, listom ostružiny, vňaťou stavikrvu alebo koreňom lopúcha.Užívanie: 1,5 čajovú lyžičku na 3dl studenej vody, priviesť do varu, variť 10 min. vylúhovať 20 minút. Popíjať 3× denne. Komplexní informace o bylině bez léčivých účinků:Více informací o léčivých účincích byliny ZDE:  Brusnice borůvka: Synonyma:Latinsky: Vaccinium montanum, Vaccinium angulosum, Myrtillus niger, Myrtillus silvaticaČesky: borůvka černá, černá jahoda Brusnice borůvka: Droga:Latinsky: Fructus myrtilli, Folium myrtilli, Folium vaccinii myrtilli, Fructus vaccinii myrtilli, Herba myrtilli, Herba vaccinii myrtilliČesky: Plod borůvky Brusnice borůvka: Názvy:Lidové : černé jahody, borůvčí, hafera, myrtovka, boruvnica, černica, čičeretka, čičoriedka, čučoriedka čierna, čierna jahoda, končierka, myrtova jahoda, myrovka, myrtovky, barůvka, borovka, boruvnice, černice, hafery, myrtové jahody, černá jahoda, borůvnice, čičoretkySlovensky : brusnica čučoriedková, čučoriedka obyčajnáNěmecky : e Heidelbeere, Blaubeere, Getrocknete HeidelbeerenRusky : jagodnik-černikaAnglicky : BilberryPolsky : barowka czernica, barowka czarna, borówka czernica Chemické složení: Listová droga obsahuje především třísloviny (až 10%) rozdílného složení, než jsou v plodech, flavonoidy (např. kvercetin), triterpeny (např. kyselinu ursolovou, oleanovou, beta-amirin), menší množství hydrochinonu, antokyany a glukokininy snižující hladinu cukru v krvi (např. hypoglykemicky účinná fytoinzulinoidní látka glykosidické povahy myrtilin /myrtillin, podle některých pramenů alkaloid = též vaccinin/). Dále sacharidy, organické kyseliny s velkým množstvím kyseliny askorbové. Uvádí se i 1% arbutinu (obsah kolísá podle stáří rostliny, v mladých listech není téměř žádný), glykosidická hořčina erikolin, potom cerylalkohol, triterpenalkohol, pryskyřičné kyseliny, arbutáza a kyselina chininová. Plody mimo sacharidů (20–30% invertního cukru a 7% sacharózy) a plodových kyselin (do 7% citronové, jablečné, jantarové, burstinové, chinové aj.) obsahují barviva, asi 8% pektinu, vitamíny (komplex B – hlavně tiamin – a C) a karotenoidy (provitamín A). Dále 5–10% tříslovin katechinového typu, směs antokyanů, tzv. myrtilin (heterozidy delfinidiny, kyanidiny, petunidiny a malvidiny), která má pravděpodobně podpůrný účinek zlepšující účinek tříslovin. Dále se udává směs glykosidů, nezaměnitelných s glykosidy listů (anthokyanových glykosidů), glykosid erikolin a arbutin. Vnitřní užití:Při průjmových onemocněních dětí se podává studený macerát plodů v dávce 7–10 g. Terapeutickou účinnost zaručuje již dávka 5 g. Stejná dávka se ordinuje při přípravě Infusum fructus myrtilli.Příprava čaje: 3 polévkové lžíce sušených borůvek přelijeme 1/2 litru studené vody a vaříme asi 10 minut. Po scezení a vychladnutí je čaj připravený k užívání. Vícekrát denně 1 sklenici. Toto dávkování pomáhá rychle při průjmu.Nebo:Jiný předpis má Decoctum Fructus myrtilli (10–15 g plodů na 250 ml vody), který se užívá po 1/4 sklenice 2–3× denně. Takto připravený odvar se užívá i jako kloktadlo. Účinné jsou však i daleko nižší dávky – například 1 kávová lžička drogy na šálek odvaru (pije se několikrát v průběhu dne).Plody se podávají přednostně v sušeném stavu, rozžvýkají se a sní.Čerstvé borůvky se nakládají do lihu nebo se z nich připravuje víno. Při úporném průjmu dospělých je lépe použít vinný nálev borůvek (2–3 hrstě sušených borůvek svařit v červeném víně) nebo sušené borůvky naložené v lihu.Prudký průjem trvající delší dobu spojený s bolestmi lze utišit lžící borůvkové tresti, kterou vezmeme v 1/8 l vlažné vody. Po 8–10 hodinách můžeme lék opakovat.Při použití listů se užívá 0,5–3 g listů (půl lžíce na zápar).Nebo:Z listu se připravuje zápar z 1 lžičky na 4 dl vroucí vody (pije se po 0,5–1 dl několikrát denně mezi jídlem).Nebo:Často se však ordinují i vyšší dávky, například na přípravu Infusum Folii myrtilli (20 g drogy na 500 ml vody, vařit na mírném ohni pouze krátce.), který se užívá po 1/2 sklenice 2–3× denně jako diuretikum.Nebo:Z listů se připravuje krátkodobě vařený odvar (asi 30 sekund) a dávkujeme jej po doušcích z termosky přes celý den v celkovém množství asi půl litru.Suché plody žvýkat, nebo nechat nabobtnat vodou a mírně povařit – v množství 100 g denně. Zevní užití:Borůvkové plody se doporučují při katarech dolní části tlustého střeva ve formě klysmatu.Příprava čaje: 3 polévkové lžíce sušených borůvek přelijeme 1/2 litru studené vody a vaříme asi 10 minut. Po scezení a vychladnutí je čaj připravený k užívání. Tímto čajem je možno kloktat při zánětu ústní dutiny, hltanu nebo dásní. Lze zaměnit s: Při sběru listové drogy hrozí záměna s listem brusnice volchyně (Vaccinium uliginosum L.), která však roste na horských loukách a má celistvookrajové listy a větší i světlejší plody. Za záměnu je třeba počítat i list brusnice obecné, která má celistvookrajové a kožovité listy. Nověji se vyskytly záměny za druh brusnice prostřední (Vaccinium intermedium Ruthe), což je hybrid mezi brusinou a borůvkou. Popis: Keřík vysoký 30–50 cm, hustě rozvětvený. Listy opadavé, vejcovité, někdy trochu špičaté, drobně pilovité, nelesklé. Květy s kulovitě pohárkovitou zelenonarůžovělou korunou, umístěnou v paždí listů (kvete asi v dubnu-květnu, ve vyšších polohách i v červnu). Plody jsou modročerné kulovité ojínělé bobule. Místo výskytu: Druh roste na vřesovištích, rašeliništích, v lesích na velmi kyselých půdách (pH 4,5–6). Osdídluje lehké i těžké půdy. Má v oblibě nevýživné písky a překyselené chudé půdy, nesnáší hlinité půdy. Pěstování: Byly dělány pokusy s pěstováním borůvek a byly získány odrůdy s velkými a chutnými plody. Vždy je třeba opatřit borůvkám trochu vřešovištní země. Byla vypěstována borůvka velkoplodá a borůvka křovitá, jejichž plody jsou 3× větší než obyčejné. Bylo děláno již mnoho pokusů s pěstováním borůvek, ale jediný výsledek bylo poznání, že se borůvky k umělému pěstování v zahradách nehodí. Borůvky se tedy sbírají pouze na přirozených stanovištích. Doba sběru + sbíraná část: Listy: Sbíráme jen mladé listy za květu koncem května a začátkem června na slunných místech, zdrhneme je pozorně z větviček bezkvětých keříků, ne mnoho najednou, abychom je nepoškodili (potom při sušení zhnědnou), nebo pokosíme celou nať a oddělujeme až po usušení (je to však pracnější, když chceme kvalitní drogu). V droze mohou být jen bohatě olistěné části bez spodních zdřevnatělých lodyh. Listy se musí sbírat před rozkvětem byliny, protože při pozdějším sběru jsou prakticky neúčinné. Musí se ale sbírat starší, tmavě zelené listy, nikoli listy čerstvé, světle zelené, jelikož ty ještě neobsahují všechny potřebné a účinné látky. Nať se odstřihuje nebo odřezává srpem. Velmi hledanou surovinou jsou plody, které dozrávají podle nadmořské výšky (červenec-konec srpna). Zpracování + uchovávání: List: Před sušením se odstraňují všechny nečistoty. Materiál se suší v tenkých vrstvách (3–5 cm) na stinných místech co nejrychleji. Když použijeme zdroj umělého tepla, nesmí teplota přestoupit 40°C. Poškozené listy sušením hnědnou, proto je musíme z drogy odstranit. Sušené listy si musí zachovat původní barvu, tj. mladé jsou světle zelené, starší jsou tmavší. Poměr seschnutí je asi 5:1. Drogu skladujeme běžným způsobem v suchých, dobře větraných místnostech, odděleně od zapáchajících rostlin nebo jiných látek. Jako každou jinou drogu je občas třeba ji prohlédnout, zda nevlhne nebo neplesniví. Nať se odstřihuje nebo odřezává srpem a suší podobně. Sběr se provádí v červenci – srpnu. Poměr seschnutí je asi 2–3:1. Plody se sbírají ručně nebo borůvkovými hřebeny. Plody je možno sušit i na slunku, v průvanu, ale nejlépe umělým teplem do 45°C na kamnech nebo v sušárně (pozor ale, aby se nepřipálily). Dbáme na to, aby plody byly rozloženy v tenkých vrstvách (nejvýše 2 cm). Při sušení je třeba kontrolovat teplotu, protože při vyšších teplotách se bobule spékají a připalují, naopak při nižší teplotě mohou zkysnout a zplesnivět. Správně usušené bobule nebarví při dotyku ruce a neslepují se. Poměr seschnutí je asi 8:1. Droga se skladuje v dobře uzavřených nádobách – bývá napadána červy. Účinnost sušených plodů je omezená, proto by se měly v lékárnách každý rok obnovovat. Vlastnosti drogy: Listy jsou bez pachu a mají mírně svíravou, stahující chuť.