Knihy Daniela

Lidé, kteří přemýšlejí přísně logicky, někdy říkají legrační věci. Jak je údaj o tom, že můj nejstarší syn má psa, herní konzolu nebo světle hnědé vlasy, důležitý pro určení jeho věku?

Dá se kus dortu rozdělit na přesné třetiny? Jak namalovat vejce a ovál? A existují tkaničky, které se opravdu nerozvážou? Ať chceme, nebo ne, s matematikou se v každodenním životě setkáváme neustále.

Rádce pro všechny, kdo přicházejí do styku s jakýmikoliv elektrickými zařízeními, tedy pro každého z nás.

Kniha Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru je založena na autentických rozhovorech astrofyzika Huberta Reevese s jeho čtrnáctiletou vnučkou.

„Hvězdy, planety, magnety“ volně navazují na sérii titulů „Jak vznikal svět“ a „Duchové vesmíru“. V knize naleznete ve třinácti příbězích poutavá svědectví o magnetických polích ve vesmíru.

Kniha se primárně zaměřuje na psychologický pohled na matematické znalosti a dovednosti s důrazem na možnosti jejich měření. Podrobně rozebírá matematické myšlení z psychometrického, kognitivního, kulturního i vzdělávacího hlediska.

Kniha se zabývá převážně chemickou stránkou mnohovrstevné problematiky interakcí škodlivých látek s živými organismy.

Co je nového v astrofyzice, kosmologii, částicové fyzice nebo v kvantové teorii? Kdy budeme mít kvantové počítače? Najedeme další Higgsův boson? Bude někdy potřeba revidovat Einsteinovy teorie? Dá se dohlédnout na konec vesmíru? A proč je těch hádanek vlastně 42?

Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon (1638).

Ještě v druhé polovině 19. století byl vývoj naší fyziky vázán na pražskou univerzitu a polytechniku.

Současná fyzikální chemie je vědní obor, jenž tvoří teoretický základ inženýrských oborů. Méně se již ví, že fyzikální chemie dovede vysvětlit mnoho jevů, se kterými se běžně setkáváme, a že dokáže vyřešit řadu praktických problémů.

Naši předkové si již před mnoha staletími dokázali spočítat, kdy znovu dojde k zatmění Slunce či Měsíce. V 17.

Autor, mj. vysokoškolský učitel fyziky, podává svůj předmět novátorským přístupem: fyzikální principy, systematicky uspořádané od základních zákonů mechaniky po kvantovou fyziku, osvětluje na příkladu četných supehrdinů, kteří zalidňují svět komiksu.

Kniha se věnuje dějinám fobie z chemie a přesvědčivě ukazuje, že naše obavy velmi častou plynou jen z nepochopení, nedostatku informací nebo neznalosti. Autor předkládá názory obou stran tohoto sporu a četba jeho knihy bude potěšením pro každého, kdo se zajímá o vědu.

Kniha přináší, na základě nových, vědě zatím neznámých důkazů, novou vizi zániku, vzniku a současného stavu vesmíru, podstaty hmoty a prostoru, gravitace a mnoha dalších dějů ve vesmíru. Přináší i nové objevy, není však v souladu s dnešní vědou.

Představa vzniku moderní vědy coby jasně daného, přehledného, v podstatě lineárního procesu iniciovaného Koperníkem a završeného Newtonem je dnes spíše zkratkou, s níž se setkáváme přinejlepším v učebnicích či popularizačních textech.

Publikace navazuje na Přehled statistických metod od Jana Hendla a ukazuje na široké využití statistiky a statistických metod v různých oborech a oblastech lidského života.

V knize Tenzidy jsou popsány a vysvětleny základní fyzikálně chemické vlastnosti tenzidů a chemie a technologie jejich výroby z neobnovitelných a obnovitelných surovin.

Jedinečný průvodce světem fyziky. Vede k pochopení této vědy jako nekončícího příběhu poznání. Autor na základě dlouholeté učitelské zkušenosti představuje fyziku jako obor, díky němuž můžeme porozumět uspořádání a fungování světa.

Je možné pochopit statistiku bez matematiky? Knížka jednoho z předních českých lékařů vás přesvědčí, že to možné je. Na statistice totiž matematika není tím nejdůležitějším, klíčem je způsob myšlení.

Třetí díl nadčasové učebnice.

Podle většiny dnešních kosmologů a astronomů je náš vesmír nekonečný. Janna Levinová, jedna z nejvýraznějších osobností soudobé kosmologie, rozvíjí ve své knize opačnou hypotézu: vesmír je prostorově konečný, a to přesto, že nemá žádné hranice.

Autor se v knize komplexně zabývá znehodnocováním a ochranou materiálů před vlivy různých prostředí. Problematiku nejprve systémově vysvětluje z hlediska interakce materiálu a agresivního média.

V publikaci je stručně a přehledně vysvětleno (a na mnoha příkladech názorně předvedeno) tvoření názvosloví organické chemie podle novelizovaných pravidel IUPAC.