Knihy Daniela

Závažné příspěvky soukromého vědce k humanitním a sociálním vědám.

Závěrečná autorova parodie psychoanalýzy, postmoderní filozofie a intelektuálského žvástu.

Čtvrtá autorova parodie psychoanalýzy, postmoderní filozofie a intelektuálského žvástu.

Co dělá producent? Jak hledat příběh pro film? Jak vybrat režiséra a jak sehnat peníze na svůj projekt? Na základní otázky o producenství odpovídají skripta televizního dramaturga a producenta Jana Šterna.

Pátá autorova parodie psychoanalýzy, postmoderní filozofie a intelektuálského žvástu.

Druhá autorova parodie psychoanalýzy, postmoderní filozofie a intelektuálského žvástu.

Obsáhlý soubor esejů básníka, prozaika a kritika Jana Štolby je věnován české poezii publikované v posledních šestnácti letech.

Třetí vydání úspěšného praktického komentáře zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, přináší nejaktuálnější judikaturu a nejnovější poznatky ze správního trestání.

Už dávno není jen dcerou svého slavného otce. Je tragikomička, zkušená divadelní i filmová herečka, aktivistka a žena s názorem. Říkají o ní, že by měla trochu brzdit, ale ona jakoby se právě teprve rozjížděla. Zuzana Kronerová.

Kniha rozhovorov Žiť svoju báseň vypovedá o živote a diele Ivana Štrpku od jeho detstva, literárnych začiatkov v časopise Mladá tvorba a vzniku dnes už legendárnej básnickej skupiny Osamelí bežci až dodnes.

RNDr. Jan Štursa – geobotanik, bývalý ředitel Správy Krkonošského národního parku – svou profesní dráhu spojil s touto institucí v roce 1965 a po další desetiletí byl klíčovou osobou krkonošské ochrany přírody.

Dřeviny patří k nejpozoruhodnějším zástupcům říše rostlin. Jejich biologické přednosti – dlouhověkost, dřevem vyztužená kostra a obrovská produkce semen – je předurčují k tomu, že mají naprosto dominantní postavení při přirozeném vývoji zemské vegetace.

Kniha o cibulových, hlíznatých a v menší míře i oddenkatých rostlinách představuje zahrádkářům, sadařům i běžným pěstitelům a zvláště milovníkům květin široký výběr druhů, které se dají pěstovat v zahrádkách a sadech, na skalkách, v záhonech a ve sklenících.

Nová kniha významného českého esejisty, básníka a filosofa Jana Suka má podtitul „život umělců“, ačkoli může být vnímána rovněž jako sága nebo freska slavné umělecké rodiny autorova pradědečka Antonína Dvořáka a především dědečka Josefa Suka (1874–1935).

Nakladatelský redaktor a editor Jan Šulc (1965) napsal za posledních třicet čtyři let více než dvě stovky vzpomínkových, popularizačních a polemických textů o české literatuře, vedl rozhovory s českými spisovateli a proslovil řadu přednášek.

Italský western, jemuž je věnována tato kniha, představuje nejen jeden z nejpopulárnějších žánrů italské kinematografie, ale i komplexní sociokulturní fenomén, který rezonuje v širokém mezinárodním kontextu.

Výpravná publikace mapuje tvůrčí principy celosvětově uznávaného umělce Jana Švankmajera.

Kniha obsahuje 17 písní s notovými zápisy a fotografie z muzikálu Jana Svěráka a Tomáše Kluse Branický zázrak. Písničkář Karel Krajíček dosáhl středního věku a diví se, kam se ztratilo jeho mládí, sláva, radost ze života a teď dokonce i kolo z garáže.

Dílo fotografa Jana Svobody (1934–1990) má mezinárodní význam, přesto je dodnes spíše legendou, neúplně dotýkanou a zpracovanou, dodnes se například nedočkal velké retrospektivní výstavy.

Na začátku byla stará, černobílá fotografie skupinky vesničanů a před nimi hromada lidských kostí. Co však znamenala?

Monografia akademického sochára Jána Ťapáka je splatením dávneho dlhu voči tomuto výnimočnému slovenskému výtvarníkovi. Vzťah k prírode, k starobylým kultúram a k poézii spája Ján Ťapák do osobitej metafory.

Edice je autorovým výborem nejdůležitějších textů, které napsal v uvedeném období. Východiskem Tesařových společenských aktivit bylo přesvědčení, že jediným účinným způsobem, jak vyjít z totalitního režimu, je vytváření struktur občanské společnosti.

Tesařova studie Mnichovský komplex, pocházející z roku 1989 a určená původně pouze pro okruh přátel, nastavuje zrcadlo především stereotypům a hluboce zakořeněným mýtům v české národní sebereflexi.

Jak moc je důležité to, co text neříká? A jak o ne(do)řečeném přemýšlí literární teorie?