Knihy Daniela

Autorskou knihou „Connectings" vstupuje Adéla Součková na sdílené pole výtvarného umění a textu, v němž hravě a zároveň inovativně rozvíjí dialog ruky a hlavy. Současný mytologický svět zachycuje myšlením kresbou prostřednictvím jednoduchých znaků a slov.

Spojí-li se kresba s textem, vznikne vztah. A jako každý vztah, i tento se proměňuje. Jednou má navrch text, jindy kresba. Každou proměnu doprovází kladení otázek. Otázky se množí, vyplývají ze situací, které ale samy zároveň tvoří, přetvářejí a rozvíjejí.

Snad každý z nás se někdy setkal s prostorovými papírovými vystřihovánkami – betlémy či celými pohádkovými knížkami, které jde jednoduše rozložit do trojrozměrné podoby a pohybem prstů „oživovat“ jednotlivé výjevy.

Švýcarský umělec Adolf Wölfli (1864–1930) byl celoživotní outsider, sirotek, nádeník a pomocný dělník, který během třicetileté internace v ústavu pro choromyslné přetvořil svoji životní mizerii v gigantické syntetické dílo čítající na 25 000 stran textů, kreseb.

Třetí samostatná kniha uměleckých aktů fotografa Adolfa Ziky.

Limitovaná edice v dárkové krabici. Milujete Monty Python? Slavíte poctivě Mezinárodní den švihlé chůze? Pro všechny nadšence do kultovního Létajícího cirkusu je tato kniha opravdovou lahůdkou.

Milujete Monty Python? Slavíte poctivě Mezinárodní den švihlé chůze? Pro všechny nadšence do kultovního Létajícího cirkusu je tato kniha opravdovou lahůdkou.

Mizanscéna představuje vše, co se ve filmu objeví před kamerou – a to, co si po skončení filmu pamatujeme nejlépe. Je to však pojem, který se vzpírá jednoznačné definici a nese v sobě určitý nádech tajemství.

Publikace Stanislav Podhrázský a přátelé je spojena se stejnojmennou výstavou, kterou připravil GASK k uplynulému stoletému výročí narození Stanislava Podhrázského (1920– 1999).

Publikace přináší konfrontaci českých a slovinských představitelů expresionismu v prvním dvacetiletí dvacátého století na pozadí německých zakladatelů tohoto směru.

After Life výstavy je sborníkem příspěvků čtrnácti umělců a kurátorů, kteří se zamýšlí nad přístupy v dokumentaci výstav a uměleckých děl.

Memoárový rozhovor so známou tvárou Kultúrneho života a Slobodnej Európy – novinárkou, redaktorkou, prekladateľkou a filmovou i politickou publicistkou Agnešou Kalinovou – vychádza už v treťom vydaní.

Agamemnón, Oběť na hrobě a Usmířené lítice, tak se nazývají jednotlivé části vrcholné řecké antické tragédie z pera jednoho z velikánů světového divadla.

Jediná zachovaná starořecká trilogie vyrůstá z rozsáhlého mytologického podloží, z okruhu bájí o prokletí Tantalova rodu, kde dávná krvavá skvrna dopadá na další a další pokolení a vede k nekonečnému řetězu násilí a zločinů.

Esej francouzského filozofa Alaina Finkielkrauta (1949) promlouvá do našich soudobých českých sporů o kulturu. Postihuje problematiku nacionalismu a etnicity i jevu, který se nazývá postmodernou.

Dlouho předtím, než se roku 1984 objevila píseň „Hallelujah“ na albu „Various Positions“, Leonard Cohen tápal, trápil se a přepisoval bezmála osmdesát veršů této skladby. Když byla konečně vydána, nedostalo se jí téměř žádné pozornosti.

Kritické, iróniou a humorom nadľahčené úvahy, anekdoty a príbehy o spoločenských a politických problémoch, o cnostiach a nerestiach, s ktorými sa v každodennom živote potýkame a pokúšame sa ich raz serióznou analýzou, inokedy anekdotickými nápadmi riešiť…

V rokoch 1982–83 sa Albert Marenčin ako pracovník galérie stretával s Júliusom Jakobym. Napriek generačnej bariére dvatsiatich rokov si od prvého stretnutia boli blízki v názoroch na umeleckú tvorbu aj v životných postojoch.

V pozostalosti Alberta Marenčina sa našli desiatky zošitov s denníkovými záznamami, myšlienkami, nápadmi a úvahami. Záznamy v jednom z nich sú datované od roku 1996 do roku 2017. Sú to osobné vyznania, postoje a názory na témy, ktoré považoval za najdôležitejšie.

"Je to kniha o scénografii, ale díky všem antinomiím a paradoxům, jimiž dokáže neustále obracet známé pojmy a převracet je, jako by tu scénografie byla jen proto, abychom se přes ni a skrze ni dostali úplně jinam.

Rozsáhlý cyklus fotografií Michała Szalasta o albínech z tanzanského ostrova Ukerewe na Viktoriině jezeře značně koriguje naše obvyklé představy o tragickém životě lidí, kteří jsou kvůli odlišné barvě kůže svými černými spoluobčany nenáviděni.

Deset přednesových skladeb pro ty, kteří si chtějí pro potěšení druhých i své zahrát něco pěkného. Album je doplněno přílohou se sólovými party.

Kniha analyzuje způsoby vyobrazování alchymického laboratoria ve třech oblastech výtvarného umění: v žánrové malbě, především nizozemské 17.

Aleister Crowley (1875–1947) byl světoznámý okultista a zakladatel esoterického systému thelémy. Ve svém pozdním díle s názvem Malé eseje o pravdě předkládá své vyzrálé názory na šestnáct koncepcí, jež mají zásadní důležitost pro duchovní život člověka.