Knihy Daniela

Tomáš Hájek v divadelní hře Pokud je to možné, jsem Fredy Hirsch přichází s novým příběhem, ve kterém v překvapivé perspektivě ožívají postavy slavného Feuchtwangerova románu Žid Süss. Příběh nás nese staletími a vrcholí v současném Izraeli.

Tento soubor esejů spojuje velké téma: naděje. Autor učí úctě ke každé podobě lidské naděje, protože v ní může být skryto víc, než jen cíl, k němuž se vědomě upíná – v hloubi naděje tuší žízeň po absolutnu.

Publikace je významným příspěvkem k poznání historie české kultury a jejích interpretů v době, kdy se rozvíjela a začínala se prosazovat jako ukazatel české kultury a svébytnosti.

První monografie českého umělce Tomáše Hlaviny rozšiřuje jeho stejnojmennou výstavu TLNVXYK Hlavolam, která proběhla ve Fait Gallery v roce 2023. Součástí publikace jsou texty Kamila Nábělka, Michala Novotného a kurátora výstavy Ondřeje Chrobáka.

Publikace představuje první české přehledové dějiny dramatického žánru ve Spojených státech amerických od jeho úplných začátků v polovině 17. století do roku 1916.

Soubor převážně nevážných, odvážných, někdy i trochu závažných úvah, veršů a dialogů, které napadají diplomata s tužbami rockera a básníka v různých životních situacích.

Jaký význam mají sbírky zaniklých českých stranických muzeí a proč se jimi i dnes zabývat? Neklademe si za cíl obsáhnout komplexní dějiny těchto institucí a jejich sbírek, ale spíše rozšířit společný diskurz o zaniklých ideologických muzeích.

Současná doba je často charakterizována jako éra obrazů, upřednostňující vizuální vnímání světa. Předkládaná publikace si klade otázku, v jaké míře a jakými způsoby byl tento přístup ke světu uplatňován v minulosti.

Ako sa budia trolejbusy? Ako sa vyhnúť cestovaniu v preplnenom spoji mestskej hromadnej dopravy? Načo sú šoférovi mandle či sirup proti kašľu? Dá sa naučiť cúvať s trolejbusom? A čo si taký šofér trolejbusu vlastne myslí?

Tomáš Komrska nám s humorným nadhledem, vlastním duši nezatížené egem, ukazuje průsvity věčného řádu, tak jak se mu v jeho každodennosti zjevují.

Na současné výtvarné scéně lze najít jen málo autorů, kteří zůstávají věrní jednomu a navíc tak tradičnímu námětu – portrétu, jak to již přes dvacet let činí Ivana Štenclová.

Snobismus. Lidská hloupost. Přehnaná korektnost. Radikální feminismus. Iluze šťastného manželství. Materiální patafyzika. Je řada témat, která dříve či později začnou zajímat snad každého, najmě muže.

Jakým způsobem je organizována hudební struktura v novodobé evropské hudbě? Jaké materiálové prvky a kompoziční postupy určují, že vnímáme skladbu jako „logickou“?

Musical Kinetics je reprezentativním dokumentem toho, jak se v českém prostředí v minulých desetiletích přistupovalo k pojetí a výzkumu hudebního času.

Východiskem teoretického uchopení kinetických jevů je princip hierarchie tak.

Na první pohled se může zdát, že nic není hodnocení uměleckých děl vzdálenějšího než logika. Nehodnotíme snad umělecká díla podle toho, jak na nás působí, jaké v nás vyvolávají emoce? Nezůstává v takovém případě veškerá logika stranou?

Tomáš Lahoda patří k nejvšestrannějším umělcům současnosti. Ve svých obrazech s naprostou suverenitou střídá virtuózní realistickou malbu s abstraktními formami a blízké mu je též umění performance.

Kniha s mnohoslibným názvem vznikla velmi kuriózním způsobem, v době, kdy jsme se nemohli setkávat, a tak vznikala prakticky na dálku a ve velmi krátké době. A o čem vlastně je?

Od založení Divadla Járy Cimrmana uběhlo neuvěřitelných 55 let.

Kniha nabízí široké možnosti uvažování o barokním umění vázaném tematicky na problematiku očistce.

Publikace si klade za úkol zmapovat ústřední oblast sokolského výtvarnictví, tvořenou plakáty a pohlednicemi k všesokolským sletům z let 1901–1948.

Soubor esejí a reflexí Tomáše Mazala Pes na gondole přináší nejen nový vhled do světa literatury, výtvarného umění a filmu, ale je také osobitou autorovou výpovědí výběrem námětů i jejich uchopením.

Publikace Poznámky o vzducholodích vznikla jako doprovodný katalog stejnojmenné výstavy Tomáše Moravce konané v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně v roce 2017.

Esej Tomáš Očadlíka klade otázku, která bychom snad mohli formulovat takto: Nejsou negativní důsledky vědeckého poznání tak významné, že už převyšují všechno kladné, co nám věda poskytla? A pokud nejsou, neblížíme se takovému bodu?

Kritik a teoretik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990) významným způsobem ovlivnil kulturní život bývalého Československa. Jeho tvorbou prostupuje téma vztahu umění a společnosti a otázka, jak učinit moderní umění smysluplným.