Knihy Daniela

Tragická smrt československého diplomata Jana Masaryka, k níž došlo v noci z 9. na 10. března roku 1948, je stále zahalena tajemstvím. Od počátku proti sobě stály dvě verze, jejichž rozporuplnost je zarážející. Byl syn našeho prvního prezidenta T. G. Masaryka zavražděn?

Janovy smysly otupila šílená bolest, prostupující celým jeho tělem. Nevnímal křik ani paniku kolem sebe. Někdo zavolal záchranku a on jen stačil popálenými ústy tiše vyslovit pár vět o tom, aby si lidé přečetli dopis, který nechal u fontány před Národním muzeem.

Boží mlýny v dějinách. Vůdcové, kteří chtěli změnit svět. Tajemství Mojžíšova původu. Záhadný muž Sokratés. Hannibal – postrach Říma? Lživá zpráva o betlémském vraždění! Prokletý papež Roderigo Borgia. Mučednický osud Ludvíka XVII.

Jak prožívali svoji moc, ale i odpovědnost vůči občanům českoslovenští a čeští prezidenti? Jací to byli lidé?

Tato kniha není souhrnnou biografií T. G. Masaryka a neklade si za cíl ukázat ho v celé jeho osobnostní šíři.

Stolní společnost kolem Vladimíra Macury (v první fázi Petr Čornej, Jan Lukeš, Petr Kovařík a Vladimír Novotný, posléze rozšířená o Jasnu Hlouškovou, Pavla Janouška, Antonína Kostlána a další) začala v osmdesátých letech na Macurův popud psát „stolní paměti“.

Na počátku stála kniha Alaina Corbina Na stopě neznámému a nezvyklá krása Zangiových pozapomenutých skladeb. Publikace mikrohistorickým způsobem sleduje osudy a dílo Nicolause Zangia (cca 1568 až 1617), kapelníka v Iburgu, Gdaňsku, na Moravě i v Berlíně.

Kniha Cesta, která nikdy neskončila se vrací k velkému příběhu dějin třetího odboje. Vladimír Mertlík řadu dnů naslouchal intimním a nikdy nezveřejněným vzpomínkám Josefa Mašína na cestu skupiny bratří Mašínů sovětskou zónou Německa.

Otevřenými odpověďmi i slovy vzpomínek vypráví armádní generál Petr Pavel o své cestě z vojenského gymnázia k nejvyšší světové vojenské funkci, jaké kdy Čech dosáhl – předsedy Vojenského výboru NATO.

„Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby.

Kniha dlouhá léta komunistickým režimem vězněného teologa, filosofa a publicisty (1921–1998), inspirovaná mj. Myšlenkami Blaise Pascala. Nejde o deník v pravém slova smyslu, zápisy sice narůstají v čase, ale jejich tématem není lineární každodennost všedního života.

Kniha Fenomén Zappa si klade za cíl prozkoumat a z různých perspektiv analyzovat specifický kulturní fenomén, který vznikl v Československu kolem osobnosti a tvorby amerického hudebníka Franka Zappy.

Kniha Václava Papouška o životě a díle spisovatele Zdeňka Němečka (1894–1957) přibližuje čtenářům významnou osobnost české kultury dvacátého století.

Autor se v knize zabývá dílem Olgy Barényiové, česko-německé spisovatelky, která publikovala česky řadu děl v letech 1941–1945 a po svém odchodu do Rakouska pak několik kontroverzních protičeských románů.

Esejistická kniha Žalmy z Petfieldu představuje život a dílo Egona Hostovského v širším kontextu dějinných událostí 20. století, jichž byl spisovatel svědkem i obětí.

Autor se v knize zabývá dílem Vladimíra Raffela, spisovatele-lékaře, který dal nakonec před literaturou definitivně přednost lékařskému povolání.

Na 25 rokov spojil svoj život s futbalom v meste, v ktorom sa narodil.

Reprezentativní celobarevná monografie Gustava Kruma, jednoho z nejvýznamnějších českých představitelů dobrodružné ilustrace dvacátého století. Na 216 stranách je téměř čtyři sta ukázek kreseb, obrazů, fotografií z umělcova rozsáhlého díla.

Tato kniha je vůbec první monografií zajímavého umělce ukrajinského původu, který se začátkem dvacátých let natrvalo usadil v Praze. Po více méně epizodních spolupracích s prvorepublikovými nakladatelstvími J. R.

Spomienky básnika, prekladateľa, člena skupiny nadrealistov Vladimíra Reisela (1919 – 2007) na ľudí, literárne, spoločenské a politické okolnosti, ktoré utvárali jeho život. Už na gymnáziu publikoval svoje básne.

Ve dnech 8. 9. – 21. 10. 2020 se v prostorách Galerie Věda a umění v budově Akademie věd konala výstava J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání. Byla uspořádána při příležitosti 350.

Z trojice pardubických bratří Vokolků, mimořádného zjevu české kultury 20. století, byl po dlouhá desetiletí znám především nejmladší z nich – spisovatel Vladimír Vokolek.

Autor se chtěl již od 5 let stát lékařem. Celý svůj studentský život tomuto snu zasvětil. Na začátku všeho byla mnohaměsíční hospitalizace, během které mu perfektní a empatičtí zdravotníci za bývalého Československa zachránili život.

Mitsuko Aoyama, provdaná ke konci 19. století za rakousko-uherského diplomata hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi, byla jednou z prvních Japonek, jež přicestovaly do Evropy. Hrabě Heinrich, manžel Mitsuko, o 15 let starší než jeho žena, patřil v době na přelomu 19. a 20.