Knihy Daniela

Kniha Ženská přitažlivost je básnickým dialogem mužského a ženského principu, v první části zastoupeným poetickou korespondencí stárnoucího básníka Jiřího Brůny a mladé autorky Petry Čihákové.

Tato básnická sbírka obsahující třicet básní, které se zaměřují na témata velice blízká autorově srdci.

Máme tu novou sbírku Ivana Wernische, a samé nové básně! Básně ve verších, básně v próze a básně prozodicky hybridní. Experiment s formální realizací básní se poddává Wernischovu hravému géniu. A to znamená pro čtenáře čirou radost!

Ovidius se svým Umění milovat a nemilovat je tu pro vás, kteří láskou žijete, koříte se jí, slastně stoupáte k jejím vrcholům i riskujete zničující pád.

Jak zachovat „žízeň/ po něčem podivném/ co se nevejde do pet láhve“ v kontrastu s ubíjející a básnickému prožitku vzdálenou každodenní zkušeností?

Zralá sbírka autora, který má za sebou významné básnické a prozaické dílo. Ve svých nových verších navazuje na tradiční hodnoty české poezie, cítíme tu lyrickou hravost Wernische i Blatného. Petr Motýl je ale svébytný a svůj.

Druhá oficiální sbírka zlínského básníka.

Prvotina, texty z let 2008 – 2017 jsou jakýmisi intimními dialogy z míst, kde se „vnitrozemí“ hlučné, obsesivní každodennosti vzdává své gravitace a otevírá se prostor kontemplativnímu přešlapování, tápání a ponoru.

Šestá básnická knížka Terezy Riedlbauchové Inkoustová skvrna Karibiku vznikala v letech 2013–2020 a je z autorčiny dosavadní tvorby nejvíce rozprostřena co do prostoru, času, témat i forem. Je to poezie hojnosti, opojení a okouzlení.

Básník Zavadskyj, ktery´ debutoval na sklonku 90. let, se dlouhou dobu věnoval zejména experimentální poezii, jež jako by právě symbolizovala onu bezbřehou svobodu tvorby a zacházení s jazykem a textem.

Vo výbere z básnickej tvorby Árpáda Tőzséra ožívajú kľúčové motívy života a smrti, ubiehajúceho času, ale rovnako intenzívne rezonujú aj filozofické úvahy, autobiografické spomienky, antická mytológia, či kultúrne odkazy najrôznejšieho druhu.

Kašpárek v rohlíku je společný hudebně-kabaretní projekt party známých hudebníků (M. Caise, Mardiho, L. Dusilové, B. Šrůmové, D. Kollera, T. Graves aj.), který má početnou skupinu fanoušků napříč generacemi.

Neklidné roky 2020–2022. Složitá, rozháraná doba dotýkající se úplně každého. Hluboce citově založených lidí, jako je básník Radek Vohlídka, se však dotýká ještě tak nějak zvláštně – jinak.

Jakub Pergler (*1999), vlastním jménem Jakub Strouhal pochází ze severozápadních Sudet, které již dávno vyměnil za jinou bezútěšnou krajinu, Slezsko. Jeho básně jsou civilního rázu – ohledávají každodenní skutečnost i zkušenost.

Básně debutové sbírky TETAM petyi stach tvoří významově bohatý a kompozičně provázaný celek, pro nějž je charakteristická neustálá oscilace mezi městským a přírodním, civilním a snovým, epickým a lyrickým.

Řecky psaný Physiologus ze 2. století shrnuje poznatky a domněnky o všelijakých zvířatech a bytostech, skutečných i smyšlených, ze spisů dřívějších autorů. Inspiroval středověké encyklopedie, lucidáře, bestiáře. Potkává se v něm realita i mýtus, věda i poezie.

Třetí, tentokrát opět skutečně poslední, sbírka veršů přezrálého autora, který nejlepší tvůrčí období vlastně nikdy neměl. Zahradní haiku básníka z Orlové jsou psaná motykou a zpívaná sekačkou na trávu. Vychází v dvojjazyčném česko-anglickém vydání.

Je možné si i v době, kdy podstatná část našich existencí probíhá digitálně, udržovat vroucí pouto s mimolidským? A můžeme o toto pouto vůbec někdy přijít?

"Návrat slezského lyrika Nechce se věřit, že Bogdan Trojak (nar. 1975), česko-polský básník a překladatel, vydal svou poslední sbírku Strýc Kaich se žení, již před bezmála dvěma dekádami. Ti, kdo měli jeho jedinečný hlas rádi, se nyní mohou těšit na nové básně.

Výbor z básnické tvorby Jaroslava Kovandy. Kniha je koncipována tak, aby odrážela Kovandovu básnickou mnohovrstevnatost. Sestává proto z tematických celků, jež jsou napájeny nejenom z tzv.

V ruce držíte knihu krátkých básní psaných s lehkou (sebe)ironií. Verše se dotýkají jak „klasických“ témat zahrnujících ženy, muže a vzájemné vztahy, tak lehce filozofických témat smyslu života, lásky, duše, stárnutí, života či smrti.

Rána je prozaický debut básnířky Oksany Vasjakinové. Jedná se o dokumentární, autobiografický text, který se odvíjí kolem vypravěččiny cesty s matčiným popelem z Volgogradské oblasti na rodnou Sibiř.

Báseň se nezrodí, když autor zrýmuje pár slov. Skutečná poezie vznikne teprve, když se autor umí originálně podívat na svět. Když jej umí nejen vnímat, ale i vyložit jako básník. Tak jako Karel Klatt, laureát výroční ceny Spolku slovenských spisovatelů.

Psát haiku jako slabikovou skládačku, brát je jako Tetris nebo sudoku, je veselé a zábavné. Ale pokoušet se psát haiku jako poezii je těžké, skoro bolestivé. Člověk brzy zjistí, že počet slabik je ten nejmenší problém.