Knihy Daniela

Autorka staví své verše především na nevšedních zážitcích, které se jí v každodenním životě nějakým způsobem dotkly, jedním ze základních prvků její poetiky je přitom hra s jazykem.

Básnická sbírka příslušnice indiánského národa Tohono O’odham. Ofelia Zepeda je lingvistka, obhájkyně zachování domorodých jazyků a aktivistka boje za jejich obranu. V současnosti působí jako profesorka na Arizonské univerzitě v Tucsonu.

Zatím určitě nejlepší sbírka textů, (básní), již známého autora. Ve svých básních přechází od temných surreálních obrazů, stavu naší civilizace, a archetypů lidského konání, až do dadaistické polohy.

Nejsi ze Sudet? pokládá otázku již název básnické sbírky Anny Štičkové. Ano, jsem – odpovídá autorka prostřednictvím čtyřiačtyřiceti básní z cest.

Antologie Rozptýlené průsečíky.

Krajina. Roční období. Plynoucí čas. Láska. Miniaturní příběhy pod drobnohledem vnitřního zraku. Hra slov, smutek i naděje. Pohlazení. Touha.

Šest českých a šest německých básníků a básnířek se setkalo v létě 2018 v rámci berlínského poesiefestivalu na překladatelské dílně Překladiště.

Ve své páté sbírce Jan Laňka komentuje život kolem sebe. Zaujme už titulní básní Šum v podvědomí, která dala sbírce jméno: Jsem člověk z masa, krve, plno kostí / Ochočen matkou, otcem, společností / A pod tíhou evoluční křivky v grafu / jen si tak někdy poeticky krafu.

Hlavsova nová básnická knížka Samota kruhu představuje další stupeň autorova tvůrčího zrání. Jeho poezie je inspirovaná a zároveň naprosto vytříbená.

Struska, krom Erbenovy Kytice jediná česká básnická sbírka komiksem. „Rytmus Majakovského pochodů, levá, pravá.

Původní básně, překlady, inspirace a překrady.

V povědomí čtenářů je Jan Gabriel zapsán jako suverénní autor jemných i ironických veršů svébytného „surrealistického civilismu“. Sám autor o své poesii říká: „Nikdy nevím, co mě láká víc.

Čtvrtá kniha básní Jiřího Daníčka (1948) obsahuje texty, napsané v letech 2017 a 2018. Verše doprovázejí čtenáře na Cestě skrze Loutkové divadlo, Kalendář, Slova a písmena a Odpověď na otázku až po Šikmou věž, skrze šest oddílů, ze kterých se Katzovy sady skládají.

Třetí český překlad básní francouzského básníka Marcela Beaujarda v dvojjazyčném česko-francouzském vydání. Marcel Beaujard se narodil v roce 1946 v Paříži, kde stále žije. Začíná pracovat jako truhlářský učeň.

Ars micra Tomáše Vondrovice navazuje po stránce myšlenkové i v celkové poetice organicky na jeho předchozí sbírky Bod singularity a Verše včel.

Básně prostřídané s básnickými prózami jsou postaveny na snové obraznosti, kterou však velmi netypicky provází slovní askeze a nechuť k bájení i zbytečným dekoracím.

…Autor moc dobře ví, že nechce psát kýčovité básničky o vrnění kojence v kolíbce, ale spíše reflektuje některé důležité situace, které vyplývají z výchovy synů.

Martin Lurský, který tragicky zemřel v roce 2019, byl bezpochyby jednou z nejvýraznějších postav Znojma a jeho nezávislé kultury. Není náhodou, že právě on byl frontmanem první punkové kapely, založené ve Znojmě, Slepá ulice.

„Kavárna je tady kostel pro kuřáky!“ čteme v jedné z básní sbírky. Sylva Fischerová píše o městě, ve kterém se narodila a ve kterém od dob univerzitních studií žije.

Básnická sbírka především o lásce, zlomených srdcích, ale i každodenních maličkostech, jako je ranní káva, noční obloha plná hvězd a rozkvetlé lány květin. Nejde jen o city, které spojují či rozdělují jednoho člověka s druhým. Jde o spojení přírody, myšlenek a snů.

Korespondence Jaroslava Vrchlického s Justýnou Vondroušovou z let 1904–1908 sestává z dvou titulů ve společném boxu a v obou knihách je dobře rozkryto inspirační zázemí Vrchlického vrcholné tvůrčí etapy.

„Nejsladší potrava“ není bonbón ani oříšek, ale cyklus básní se vší rytmikou, zvukomalebností a obrazotvorností. Drsné verše se mísí s milostnými, ponuré s vtipnými, a cukr je sladký jen, pokud se připálí. Všude přítomna je láska k jazyku.

Kniha je osvěžujícím souborem neotřelých variabilních poetických útvarů, které jsou romantickým odrazem autorova vidění světa. Jednotlivé básně vznikaly většinou vlivem stavu kontemplativního vytržení nebo okouzlení přírodou, častokrát obojího současně.

Výstup na horu Méru je básnický debut Michala Rejžo Pavlíka (* 1990, Mariánské Lázně), který vstoupil do literatury jako prozaik.