Anaximandros z Mílétu je autorem jednoho z prvních řeckých spisů s tématem přírody. Stojí tak u zrodu iónského „zkoumání přírody“ a zároveň na samém počátku filosofie.

Anaximenés z Mílétu je poslední z trojice myslitelů, kteří pocházeli z téhož iónského města a podle tradice stáli na samém prahu filosofie. Ačkoli se Anaximenem završuje mílétské vnímání světa, nalézá se poněkud ve stínu Thaléta a Anaximandra.

Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“.

Iónské archaické kosmologie patří mezi nejstarší výklady univerza. Představují pojetí Země, nebe a nebeských těles, které předložili na počátku filosofie v 6. století př. Kr.

Miniaturní studie Příliš lidská teologie? přichází s nemalým cílem: představit myšlenkové dílo belgického teologa 20. století Edwarda Schillebeeckxe jako antropologický koncept, jako slovo o člověku a k člověku.

Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody.

Tento výbor z textů spojených s Orfeem a orfismem zpřístupňuje doklady pozoruhodného mytologického a náboženského fenoménu, který se, počínaje renesancí, znovu a znovu vynořuje v literatuře, hudbě a výtvarném umění.

Další svazek revue Parrésia vychází oproti původním redakčním záměrům jako dvojčíslo věnované památce našeho kolegy Waleriana Bugela, jehož nenadálé úmrtí nás na konci dubna roku 2020 všechny zaskočilo.

V novém čísle naší revue čtenáři naleznou tematický blok „Křesťané v předislámské a raně islámské Arábii“.

Ruská pravoslavná církev je nejpočetnější ze společenství pravoslavných církví.

Sborník článků o ruské inteligenci. Vyšel v Rusku roku 1909 jako soubor článků nejvýznamnějších představitelů ruského myšlení té doby. Pod redakcí literárního historika a publicisty M. Geršenzona do sborníku přispěli filosofové N. Berďajev, S.

Kolektivní monografie s obrazným názvem Skicář slovanský promýšlí symboliku prostoru a kulturní krajiny v konkretizaci slovanských společenství středovýchodní Evropy.