Dvanácté číslo revue Parrésia je věnováno památce slavisty, filologa, historika a předního znalce křesťanského Východu doc. Václava Huňáčka (1931–2018).

Kniha Podivuhodný svět keltského křesťanství je završením volné, která se počíná Keltskou církví prvního tisíciletí a její spiritualitou (Brno 2002) a pokračuje Keltským křesťanstvím (Červený Kostelec 2010), a je výsledkem mnoha let studia, cest na B

Buddhistická ekonomie je v současnosti již poměrně etablovaný proud ekonomického myšlení, který se na Západě rozvíjí od 60. let minulého století.

Rusko je z náboženského hlediska jedinečnou zemí. Kromě postavení největšího pravoslavného státu světa má primát i v dalších oblastech. V Evropě je státem s nejvyšším počtem muslimů.

Kniha přináší dopisy, v nichž si oba autoři v průběhu jednoho roku sdělovali své sny, přemýšleli o nich a zkoumali, zda by mohli najít některé zákonitosti nočního snění, aniž by se přitom opírali o psychoanalytické nebo jakékoliv jiné teorie snu.

Stěžejní dílo Daniila Andrejeva Růže Světa, jehož žánr sám autor definoval jako „metahistorický esej“, přináší zcela nový pohled na smysl dějin, lidského života i celého vesmíru.

Angličan Alfred North Whitehead (1841–1947) byl jedním z nejpronikavějších a zároveň nejsystematičtějších duchů první poloviny 20. století.

Kniha zpřístupňuje českému čtenáři text Athénagorovy Přímluvy za křesťany, která přestavuje raný křesťanský apologetický spis, který dosud nebyl do češtiny přeložen, spolu s výsledky současného bádání o Athénagorovi a jeho myšlení.

Studie k počátkům řeckého myšlení o lidské přirozenosti z hlediska rozlišení duše – tělo.Pojmy duše a tělo, které jsou samozřejmou součástí našeho každodenního jazyka, zpravidla chápeme v jisté opozici.

Autoři kolektivní monografie se dlouhodobě zabývají různými úhly pohledů na sociální patologii. Nyní se sešli nad tématem možných ohrožení sociálně patologickými jevy cílové skupiny pedagogů.

Sbírka Wittgensteinovská etika si klade za cíl představit jeden z vedlejších, byť o nic méně zajímavých směrů anglosaské etiky, který navazuje na anti-teoretické, filosoficko-psychologické a platónské motivy v myšlení Ludwiga Wittgensteina.

Problémy etiky II pokrývají důležitá témata spadající do morální (filosofické) psychologie, z nichž se řada (například filosofie emocí či filosofie literatury) mezitím rozvinula ve svébytnou oblast bádání.