Motivační literatura

Delila Greenová přísahala, že už se nikdy do Bright Falls nevrátí – nečeká ji tam nic než vzpomínky na osamělé dětství. Žije teď v New Yorku, její kariéra fotografky se konečně začíná slibně rozvíjet a postel nemá nikdy prázdnou.

Každý dospělý může být filozofem a každé dítě jím je. Profesor práva a filozofie Scott Hershovitz nás zve na půvabné, vtipné a podnětné pátrání po odpovědích na zásadní životní otázky s pomocí dvou fantastických filozofů – svých synů Hanka a Rexe.

Lidé mají potřebu víry, rituálů a zázraků. Naplňují ji náboženství včetně sekt, některé expanzívní politické ideologie a také pestrý svět esoteriky, okultismu a pavěd. Ten sice operuje slovy duchovno a láska, ale je orientován na trh a zisk.

ZÁKLADNÍ PŘÍRUČKA PRO HYBRIDNÍ PRÁCI

Současný pracovní svět právě prožívá velký vývojový skok – prezenční kulturu, která zde převládala po celá desetiletí, nevyhnutelně doplňuje práce na dálku.

Velký jogín a básník Milarepa (1040–1123) je jedním z nejslavnějších učitelů tibetského buddhismu. Je zároveň jedním z otců zakladatelů tibetské buddhistické tradice Kagjü. Byl však také velmi důležitou postavou pro všechny tibetské linie a školy.

Marpa Překladatel, farmář, učenec a učitel z jedenáctého století, je jedním z nejznámějších meditačních mistrů v historii tibetského buddhismu.

Kniha známého salesiánského kněze a pedagoga, „pastýře undergroundu“, je putováním po stopách Božího milosrdenství na této zemi.

Krátká zamyšlení známého salesiánského autora Ládi Heryána vycházejí z nejrůznějších podnětů, často zcela banálních. Dotýkají se přitom vždy důležitých témat víry a spirituality v současném světě.

Nový soubor duchovních zamyšlení a krátkých příběhů Ladislava Heryána dává opět jiným způsobem nahlédnout do jeho vnímání Boha, spirituality a křesťanství.

Kniha je volným pokračováním autorovy úspěšné a moudré knihy Exotem na této zemi.

Od chvíle, kdy se kvůli koronavirové krizi uzavřely všechny kostely, odstartoval podcastový projekt U ambonu, v jehož rámci šest známých kněží každý den komentovalo evangelijní čtení.

Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku.