Moderní ruská, ale i dřívější protistalinská sovětská histografie hodnotí výsledky Stalinových čistek v Rudé armádě v letech 1937 – 1938 mimo jiné takto: … z pěti maršálů byli popraveni tři. Z pěti velitelů armády nezůstal naživu ani jeden. Čistku nepřežil ani jeden armádní komisař prvního stupně. Ze dvanácti armádních velitelů druhého stupně bylo pohřbeno všech dvanáct, … . Celkem přišlo v čistkách o život čtyřicet tisíc velkých vojevůdců … Dále historici tvrdí, že: … porážka Rudé armády v roce 1941 je přímým důsledkem čistek. V roce 1941 postrádali zbylí sovětští velitelé nezbytné skušenosti, neboť na svých místech byli nejvýše jeden rok … Viktor Suvorov ve svých knihách ovšem klade provokativní otázku: „Jak se mohlo stát, že před popravčími četami skončilo necelých dvacet procent mužů s nárameníky, přesto však v roce 1941 neměla VETŠINA velitelů za sebou více než rok zkušeností s výkonem funkce …?“