Spiritualita se na počátku 21. století opětovně dostává do popředí zájmu. Její současné oživení zejména v podobě nenáboženské (neinstitucionalizované) spirituality, a zároveň i narůstající zájem o toto téma ve vědě, je třeba brát vážně. Trend návratu duchovnosti je čímsi zásadním, co se projevuje jako znamení ducha doby. Rozmáhající se rezignace na hodnoty, která souvisí s mechanistickým přístupem novověké vědy, živeným postmoderním relativismem, nás nechává stát jako osamělé monády na okraji našeho bytí. Současná společnost je hladová po smyslu a naději a dnešní bouřlivý rozvoj lidové a alternativní spirituality vycházející z hlubin kolektivního nevědomí, je právě jednou z kompenzací této lidsky neúnosné situace. Tato kniha představuje spiritualitu jako obecně lidskou potřebu a formuluje její nenáboženskou podobu. Přehledným způsobem popisuje oblasti důležité k pochopení tohoto fenoménu.