Autor v jedné ze svých nejslavnějších knih – přímo klasice na téma krátké terapie zaměřené na řešení – používá metaforu klíčů. Stížnosti jsou jako zámky ve dveřích. Je ovšem jedno, jak jsou tyto zámky složité, protože k otevření dochází pomocí klíče. Autor dokonce přichází s myšlenkou univerzálního klíče, tedy terapeutické intervence, která bude fungovat v širokém spektru problémových situací. V souladu s tím de Shazer prohlašuje, že proces řešení je podobnější než problémy, které se snaží lidé řešit. Autor se ve své knize, v níž je znatelně inspirován Miltonem Ericksonem a institutem MRI, vrací ke vzniku tradičních technik terapie zaměřené na řešení (práce s preferovanou budoucností, výjimkami, mapování změn, práce s kontextem atd.) a ke kořenům tohoto přístupu. Popisuje experimenty, které jeho tým prováděl. Jeho kazuistiky připomínají napínavé detektivní povídky. Kniha je vhodná pro ty odborníky v oblasti pomáhajících profesí, kterým je blízká představa, že řešení je důležitější než analýza problémů – tedy pro ty, kdo raději odemykají dveře, než by zkoumali jejich zámky.