Levné Světová současná literatura

Edice dvou rodinných deníků: Jany Lebovič, žid a odbojář skupiny Přehledy žijící v ilegalitě, si vedl deník mezi březnem a srpnem 1944, kdy byl spolu s částí skupiny zatčen.

První i druhé vydání této velmi osobní zpovědi si autor vydal sám na vlastní náklady, pro sebe, svoji rodinu a přátele.

Jordan Radičkov (1929–2004) patrí k najvýraznejším postavám bulharskej literatúry dvadsiateho storočia. Jeho dielo bolo preložené do dvadsiatich šiestich jazykov.

Berlín, Steglitzer Park, podzim 1923
Na lavičce v parku sedí holčička a pláče. Ztratila panenku.

Již více než třicet let obohacuje Jürg Amann švýcarské písemnictví. Stejně jako ve většině Amannovy tvorby nesoucí autobiografické rysy autora jsou i v knize Zabít matku ústředními motivy smrt jakožto utrpení, završení (nebo také vykoupení) a vztah syna a matky.

Nové miniknížky nakladatelství Vitalis představují ideální suvenýr či dárek z cest za senzační cenu, pestrobarevný pozdrav v miniaturním formátu, který nejenže staví pomník významným osobnostem, ale představuje i známá a méně známá místa v novém světle!

Starý, nemocný, osaměle žijící architekt Johann Wenger si po úrazu, který ho uvězní v bytě a upoutá na invalidní vozík, trpce uvědomuje svou bezmoc a závislost na druhých. Oporou v jeho fyzickém, ale i psychickém stavu je mu mladý lékař dr.

V centru vyprávění o tom, co se děje v korutanské katolické vesnici, když někdo zemře, stojí postava sběrače kostí, jenž z kostí zabitých zvířat vyráběl mazadlo odpuzující od tažných koní mouchy a komáry.

Autorka nám v jednotlivých poviedkach ponúka realistický pohľad na status spisovateľa v konzumnej spoločnosti, ktorej strháva masku z tváre a jasne naznačuje, že nie je schopná adekvátne oceniť jeho tvorivú prácu.

Demokratické společnosti (ať nové či etablované) v současnosti procházejí hlubokou krizí. Je téměř nemožné přehlédnout její symptomy od poklesu volební účasti, vzestupu pravicového populismu a plebiscitarismu, občanské nespokojenosti až po úpadek tradičního stranictví.

„Elegantní“ dílo, jak knihu označil časopis New Yorker, se zabývá hledáním alternativ k tradiční struktuře rodinného života. Kritika řadí knihu k deseti nejvýznamnějším australským románům 20. století.

Kniha apokryfů španělského spisovatele a historika, který touto formou vykládá duchovní podstatu své země.