Světová klasika skladem

Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost.

Světově proslulý román Mistr a Markét¬ka, na němž ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (1891–1940) začal pracovat koncem dvacátých let a který dokončil, již zcela vyčerpaný a téměř slepý, pouhých několik dní před smrtí, náleží do zlatého fondu s

Vůdce mladých londýnských násilníků Alex tráví většinu svého času konzumací drog, přepadáním bezbranných obětí a poslechem Beethovenovy hudby.

S. T., domestikovaný vraní samec, si vystačí s málem: tráví čas se svým majitelem Velkým Jimem, hašteří se se seattleskými vránami a ujíždí na té největší pochoutce, kukuřičných křupkách Cheetos.

Zápisky o válce galské jsou nejznámějším a zároveň nejvýznamnějším dílem římského vojevůdce Gaia Iulia Caesara. V sedmi knihách psaných ve třetí osobě popisuje nejen svá tažení a bitvy, ale i přírodu a zvyky starých Galů, Germánů apod.

V Nesnadných vzpomínkách zobrazuje Italo Calvino proměnu italské společnosti a vztahů mezi generacemi – mezi otci „hospodáři“ a vykořeněnými syny.

Ve slavné knize Itala Calvina Neviditelná města vypráví Marco Polo na dvoře Kublaj chána postupně o městech, nazvaných exotickými ženskými jmény; vypráví o místech, která navštívil, i těch imaginárních, která nejsou na žádné mapě.

Jeden z nejproslulejších románů 20. století, jímž se Albert Camus stal duchovním otcem celé jedné poválečné generace, byl bezprostředně po svém vydání v r. 1942 označen vichystickou kritikou jako „ochablost ducha“ a „degenerace lidství“.

Jednoho dne najde lékař Bernard Rieux před svou ordinací mrtvou krysu. Na zdánlivě banální událost vzápětí zapomene, ale ve dnech následujících začnou krysy houfně vylézat ze svých děr a kanálů a v agonii umírají na chodníku.

Dnes již klasická kniha Chladnokrevně vypráví reportážním stylem o bestiálním zločinu, který v roce 1959 otřásl Spojenými státy a k němuž došlo v zapadlé vesnici v Kansasu: dvojice mužů, kteří se každý z jiných důvodů dostali na šikmou plochu, tehdy

Eliete je normální žena po čtyřicítce, na jejímž životě není alespoň na první pohled nic výjimečného. Její dcery tráví čas převážně na internetu nebo v cizině a s manželem je jednodušší propojit se na Facebooku než setkat se doma.

Komedie slavného italského dramatika z roku 1753, jejíž hlavní postavou je mazaná benátská hostinská, která nemá nouzi o nápadníky a dovede si s nimi rázně poradit, patří mezi Goldoniho veselohry, které vždy dokáží skvěle pobavit diváka a jistě potěší i čtenáře.