Prožil jsem celé období komunismu v Československu. Byla to škaredá doba; doba mého mládí, jež se snažím dost neuměle vykreslit, přičemž se stylizuji do postavy Krištofa – Krištof je moje literární alter ego. Snažím se uplynulý čas vykreslit tak, jak jsem ho skutečně prožil a jak působil a ovlivňoval nejen můj, ale charakter nás všech; byla to doba, která nás všechny svou neláskou pohltila a zatemnila mozek a zatvrdila naše srdce. Popisuji svou životní cestu duchovního růstu a nalezení správné cesty vedoucí k Bohu. Můj život rozhodně není životem intelektuála, nýbrž život prostého člověka, sirotka, pronásledovaného nemocemi, dělníka, celoživotního studenta, věřícího katolíka, který rozpoznal komunistickou lež a stal se disidentem. Disident je každý, ať intelektuál či dělník, který v režimu totalitní moci nechce svoje svědomí pošpinit souhlasem s touto mocí. Moje Vzpomínky jsou také pro ty, kteří stále komunismus ústy vzývají, a srdce mají plné hořkosti a životního zklamání. Moje Vzpomínky o životě v totalitním režimu jsou i pro takové, kteří ve svém životě tápou, anebo pro ty, kteří jsou schopni pro kus žvance svým chlebodárcům zpívat.