Jeden z nejslavnějších, nejvlivnějších a nejpodnětnějších románů západních literárních dějin vychází v Argu už potřetí (česky celkem počtvrté), a opět v klasickém překladu Aloyse Skoumala. Skoumalův překlad však poprvé doznal revize; ujal se jí joyceovský expert, filozof, kritik a překladatel Martin Pokorný, který knihu opatřil i brilantním, čtivým doslovem.
Joyceova Odyssea se však vyplatí znovu číst nejen kvůli nově revidovanému překladu a novému doslovu – román totiž ani po devadesáti letech od prvního vydání neztratil nic ze své síly. Ve všedním příběhu jednoho dne jako by ožívaly všechny příběhy světa, včetně mýtu o Odysseovi; z ušmudlaného Dublinu dvacátých let se tu stává theatrum mundi, jeviště světa, na němž zní díky mísení libozvučných i kakofonických hlasů jednotlivých postav strhující symfonie života – pokud tedy umíme dobře naslouchat.