Vztah Rudolfa II. a Kateřiny Stradové byl všeobecně znám. Z tohoto svazku nakonec přišlo na svět několik potomků, avšak jediným opravdu známým se stal Juan Caesar d´Austria, prvorozený syn, do něhož vkládal Rudolf II. mnoho nadějí. Avšak osud byl k tomuto muži velice krutý a on tuto krutost oplácel všemu živému v okolí. I přes vznosné jméno velkého Caesara by mu spíš slušelo jméno Caligulovo. Byl zhýralec, sadista a vrah. Ženy stejně rychle znásilňoval, jako se jich zbavoval a jeho šílenství nakonec dospělo až k morbidní zálibě v krvi a obcování s mrtvolami. Není divu, že samotný císař musel učinit rázné rozhodnutí – vlastního syna dal uvěznit a střežit v zamčené místnosti v Českém Krumlově, kde nakonec daleko od rodiny zemřel. Toto je životní příběh jedné z nejpodivnějších osobností našich dějin, českého markýze de Sade, založený na historických skutečnostech i deníku samotného Juana d´Austria. ----- Z deníku Julia Caesara d’Austria: „Někdy člověk udělá chybu. Jenže volání pudů je tak mocné… A já mám právo, mám plné právo ho naplňovat a spát, s kým se mi zlíbí a kdy se mi to zlíbí. Měla mě uvítat s otevřenou náručí, a ne mě kousat a dělat, že to nechce. To ne, to bych ji nezabil. Možná bych jí i ze Španělska poslal nějaký pěkný dárek a pozdravy. Hloupá holka. Sama si za svou smrt mohla. A ti Pražané a česká šlechta… Hanba jim… Ale však přijde ta chvíle, ten okamžik, kdy jim zatnu tipec.”