Marie Majerová (1882–1967) je známá jako prozaička ženských osudů a autorka románů se sociální tematikou Siréna a Havířská balada. Vrcholem jejího díla je však mnohem spíše román Přehrada, který poprvé vyšel roku 1932 a který vysoce ocenil F. X. Šalda. Spisovatelka se v něm inspirovala avantgardními postupy a zvláště prózami Američana Dos Passose; zachytila moderní velkoměsto s pestrou směsicí obyvatel, prostorů a tvarů, s kontrasty všední bídy, vymožeností civilizace a exotičnosti. Ve třiceti devíti krátkých kapitolkách, z nichž každá je umístěna do jiného prostředí, se v průběhu čtyřiadvaceti hodin líčí revoluce, která se odehrává v Praze v budoucnosti. Tato revoluce není pouhý mocenský převrat, ale je také v avantgardním duchu pojata jako hra. Současná edice se vrací k prvnímu vydání z roku 1932, a odstraňuje tak poválečné autocenzurní zásahy, které Majerová ve svém díle provedla.