Knížka s podtitulem Vnitřní autoportrét: básnická studie lidského bytí se pomocí minimalistických básní a kreseb snaží „zachytit tvary člověka“, který pevného tvaru pozbyl. Člověka, který touží po životě a po svobodě, ale přitom je svázán vlastními strachy – nachází se ve chvíli jistého uvíznutí. Sbírka Jana Kubíčka (1986) inspiruje čtenáře k dialogu se sebou samým na téma velkých otázek bytí a jako taková může přinést silný terapeutický efekt. Podobně jako první Kubíčkova kniha Kapitalistické básně (2012) zaujme jistě i čtenáře, kteří běžně básnické sbírky nečtou.
Já, člověk vyšel poprvé samizdatem v roce 2013. Po deseti letech se objevuje v nové oficiální verzi. Kromě reprintu původního vydání obsahuje rozsáhlou předmluvu, několik bonusových textů a obrazů a také prostor pro čtenářovo sebevyjádření.