Kniha Ichaka Adizese nepatří k úplně nejnovějším, v originálu vyšla již poměrně dávno, nebyla však do dnešní doby do češtiny přeložena a na své aktuálnosti příliš neztrácí. Dokonce možná je v dobách krize takového pohledu zapotřebí více než kdy dříve. Je výrazným příspěvkem do diskuse o teorii řízení podniku. Na rozdíl od mnohých ostatních se Adizes nezaměřuje na managera jako individuum, ba naopak hlavní pozornost dává vhodnému skládání týmu. Individuálním charakteristikám se nevyhýbá, nevěří však v existenci ideálního – „učebnicového manažera“. Vedle toho se poměrně intenzivně věnuje i životním cyklům organizací. Výběr vhodných vedoucích pracovníků z těchto fází rozvoje společností také vychází. Je logické, že dynamicky se rozvíjející mladá organizace s 10 zaměstnanci potřebuje jiný styl vedení, než se hodí pro nadnárodní korporaci zaměstnávající tisíce lidí. V textu se okrajově věnuje i diagnostice “zdravotního stavu” organizací a dále léčbou jejích neduhů. Nabízí několik neotřelých řešení, nedává však jednoznačný návod, který by fungoval každému a kdykoliv. Kniha je jen jakousi špičkou ledovce, většina zásadních Adizesových poznatků, obsažených v jeho metodologii, zůstává čtenářům skryta a naznačeny jsou jen její kontury. Dá se říct, že kniha je vlastně jakýmsi úvodem do studia celé metodologie, které jistě za hlubší poznání stojí.