Levné Poezie

Sbírka básní

Vojtěch Vaner prozkoumal severní teritoria a výsledky sevřel v nové knize básní. Texty se tu vzepřely pravidlům: přesunuly názvy dovnitř veršů a pointy mimo prostor vymezený pro pointy. Neukázněná, vesele obrazná a podvratně smutná poezie. Skutečná strašlivě.

Výbor z poezie básnířky Karly Erbové zahrnuje období let 1966 až 2022, což potvrzuje široký výběr témat zastoupený v jednotlivých básních: od veršů věnovaných různým osobnostem přes rodnou Plzeň až k osobní zpovědi.

Malá kniha úspěšné autorky, v níž jsou uvedeny afirmace pro pozitivní myšlenky a motivační úkoly. Záleží jak chce čtenář vidět svůj život a svět kolem sebe. Myšlenky si totiž tvoříme sami ve své hlavě tím, jakým způsobem na sebe a kolem sebe hledíme.

Ve své nejnovější sbírce básnířka navazuje na trend realizovaný i v předchozím básnickém souboru Kropení svěcenou vodou. Rozehrává motivy antropomorfizované přírody, lidské každodennosti a také aktuálního fenoménu izolace jedince, způsobené pandemií covidu-19.

Nová básnická sbírka plzeňské autorky je již 18. svazkem edice Radbuza.

Většinu básní ve sbírce Básně z mládí naivního Oldřich Tibitanzl napsal ve svém mladém věku, tedy ještě před vytvořením básní v jeho knihách Verše až z venkova a Verše až z vesmíru, které vyšly v roce …

S prvotinou básníka Vlado Šimka se po dlouhé době podařilo v České republice publikovat původní knížku slovenského autora, a umožnit tak českému čtenáři překročit uměle vytvořenou hranici mezi domácí a slovenskou literární produkcí.

„Já“, „Máma“, „S partnerem“ – to jsou názvy některých oddílů nové sbírky Yvety Shanfeldové. Je hned zřejmé, že lyrika to bude skutečně intimní.

Neo-dada uskupení. Autoři sbírek O nemocném myslivcovi, edice Poezie, Votobia, 2001 a O nemocném srdéčkovi, edice Poezie, Votobia, 2004. Pavel Forman se narodil 11. listopadu 1977 v Bruntále, vystudoval učitelství výtvarné výchovy a němčiny na UP v Olomouci.

Básne – rozjímanie autora staršej generácie o životnom bilancovaní a návratom ku kresťanským hodnotám. Dokumentuje, že slovo ostáva svedkom prežitého aj po rokoch.

„Autorka využila a rozvinula potenciál svojej poézie bez toho, aby jej verše stratili na spontánnosti a sviežosti jej debutu. Napriek tomu, že v Eggenhofferovej jemnopise nie je zanedbaný nijaký detail, autorka si naďalej uchováva prirodzený, nefalšovaný výraz.“ Peter Bilý