Poezie skladem

Název debutové sbírky Anežky Novákové (*1993)

Vztahy mezi muži a ženami jsou předmětem zájmu myslitelů, literátů i výtvarníků od nepaměti.

Zbierka básni ruskej poetky Anny Achmatovovej vyšla prvý raz v septembri 1917. Prináša básne z rokov 1912–1917.

Zná všechny řeky na světě, jejich délky a počty přítoků. Zná města, kterými tečou, pamatuje si množství oblouků jejich mostů…

Ve své nejnovější sbírce básnířka navazuje na trend realizovaný i v předchozím básnickém souboru Kropení svěcenou vodou. Rozehrává motivy antropomorfizované přírody, lidské každodennosti a také aktuálního fenoménu izolace jedince, způsobené pandemií covidu-19.

Nejnovější autorčina sbírka přináší, jak jsme u ní zvyklí, křehce působící poezii, jejíž výrazová úspornost připomíná miniatury ne nepodobné japonským haiku.

V nové básnířčině sbírce se vedle pro ni příznačných motivů přírody a lidské každodennosti objevují v celé svojí podivuhodné jedinečnosti také ohlasy aktuálního fenoménu izolace jedince, umocněné fatálním děním spojeným s pandemií covidu-19.

Autorka se ve své sbírce představuje jinak, než jak jsme u ní byli dosud zvyklí, tematicky, stylově i emočně.

Debutová sbírka českobudějovické rodačky Anny Gažiové (1999), která na sebe stihla upozornit už v roce 2017.

Autorka básnické sbírky Kry je držitelkou mezinárodních cen Young Planning Professionals Award 2012 a Young architecture award 2010 za urbanismus a architekturu. Tento obor se odráží i v této sbírce básní, blížící se svým charakterem japonským Haiku.

Sbírka Jiné způsoby dýchání básnířky Anny Kaczmarské přináší křehké verše se silným sociálním akcentem v pro autorku charakteristické poloze městské poetiky.

Básnický debut Anny Luňákové Jen ztratím jméno obsahuje dvě rozsáhlejší skladby. Formálně jsou rozkročené mezi pásmem – volnými asociacemi se hlásí k poetice surrealismu – a poetickým vyprávěním, ve Francii známým jako „dites“.